Debata dvou kandidátů na prezidenta v ČT – současné hlavy státu Miloše Zemana a bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše – byla věcná, důstojná a konečně opravdu prezidentská. Shodli se na tom hosté pořadu Události, komentáře z řad politologů a odborníků na komunikaci. A lidé dostali možnost nahlédnout, jakým způsobem chtějí kandidáti úřad zastávat, dodává své hodnocení jeden z hostů pořadu politolog Univerzity Palackého v Olomouci Pavel Šaradín.
Politologové: Důstojná debata ukázala prezidentský potenciál kandidátů
„Bylo důležité i to, že vidíme, jakým způsobem oba dva kandidáti, respektive u prezidenta to máme ověřeno z posledních pěti let, ale jakým způsobem ten úřad také budou zastávat. To si myslím, že bylo také věcně zodpovězeno,“ soudí Šaradín.
Podle politoložky z Vysoké školy ekonomické Vladimíry Dvořákové byla debata „opravdu prezidentská“ – vrátila důstojnost debatě mezi oběma kandidáty.
Odbornice na marketingovou komunikaci a PR z Univerzity Karlovy Denisa Hejlová s tím souhlasí. „Domnívám se, že úřad prezidenta by měl mít určitou důstojnost a měl by nastavovat vyšší standardy nejenom chování, ale i v morálce a samozřejmě také v komunikaci,“ uvedla.
Politolog Západočeské univerzity v Plzni Lukáš Valeš má za to, že zejména pro nerozhodnuté voliče mohla být debata vodítkem, jak se v druhém kole rozhodnout. „Poprvé jsme se taky v diskusi alespoň trošku dozvěděli něco o obsahových programech kandidátů. A zajímavé pro mě bylo třeba to, že od té poslední diskuse na Primě došlo k radikální změně taktik,“ hodnotí debatu České televize Lukáš Valeš.
Projev Miloše Zemana hodnotí jako méně útočný a stabilnější, kdežto Jiří Drahoš, který podle jeho slov v první diskusi působil „dojmem žáčka zkoušeného panem profesorem“, byl v debatě ČT mnohem dravější. „Možná někdy až příliš,“ soudí Valeš.
Debata nemá vítěze, ani poraženého. Jde o přesvědčení nerozhodnutých
Dvořáková podotkla, že nelze říci, kdo byl v debatě lepší, ale jak zapůsobil na nerozhodnuté voliče. „Jde o to, koho mohl získat každý z kandidátů, jestli tato debata přispěla k tomu, aby jeho voliči šli k volbám a aby se nerozhodnutí voliči rozhodli,“ soudí Dvořáková. Podle ní se nyní volič musí rozhodnout, kdo z kandidátů odpovídá jeho představě prezidenta republiky.
„Předpokládám, že u obou týmů je nějaká analýza, jaký typ voličů je nerozhodnutý a kteří se mají oslovit. (…) A podle toho vystupovali jednotliví kandidáti,“ konstatovala politoložka.
„Miloš Zeman apeluje na každého, kdo přijde k volbám, protože tito nerozhodnutí voliči už ho znají, mají s ním zkušenost a je tedy pravděpodobné, že pokud jsou nerozhodnutí a zejména třeba v tom vyšším věku, tak potom jde o to dostat je k volbám. Na druhou stranu zase Jiří Drahoš byl schopen přesvědčit o tom, že zná odpovědi, nebo prezentoval odpovědi na konkrétní politické otázky,“ dodává k tomu Denisa Hejlová.
Politolog Masarykovy univerzity Stanislav Balík v Událostech, komentářích uvedl, že apel Miloše Zemana, který se snažil oslovit část voličů, kteří nepřišli v prvním kole k urnám, mířil na ty, kteří v podzimních volbách volili SPD. „Některá data ukazují, že část voličů SPD zůstala doma. Na ně evidentně apeloval zvlášť v debatě na Primě,“ podotkl Balík.
Od politiků bylo slyšet ocenění debaty i kritika ČT
Druhou společnou debatu kandidátů sledovalo v České televizi v průměru 2,6 milionu diváků. Jejich průměrný počet byl zhruba o 400 tisíc vyšší než při první diskusi Zemana a Drahoše, kterou odvysílala v úterý televize Prima.
Podle hodnocení některých politiků se ukázal význam, jaký mají veřejnoprávní média. Lidovci a TOP 09 oceňují Drahošův výkon v debatě, obě strany ho před druhým kolem podpořily. Zemana naopak ocenil poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, který ho dlouhodobě podporuje.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury nemůže k posouzení toho, kdo je přesvědčivější, posloužit pouze debata České televize, kde byl podle Okamury prezident Zeman v nepřátelském prostředí. Sám Miloš Zeman přitom na konci debaty ocenil moderátorku Světlanu Witowskou za férové vedení duelu a Jiří Drahoš se k jeho hodnocení přidal.