Mapa voličské podpory v prezidentských volbách připomíná výsledky voleb v roce 2010 a ještě víc voleb v roce 2006, kdy proti sobě stála silná ODS s Mirkem Topolánkem v čele proti tehdejší ČSSD Jiřího Paroubka. Podle politologa Petra Sokola (ODS) z vysoké školy CEVRO Institut se v Česku nemění rozdělení společnosti na tradiční pravicové a levicové voliče.
Politolog Sokol: Český elektorát připomíná Polsko. Kandidáti se mění, volič ne
Petr Sokol: Voličská mapa ukazuje na tradiční rozdělení pravice – levice (zdroj: ČT24)
„Dostali jsme se do situace podobné Polsku, kdy se do určité míry proměňují strany a politici, ale to rozdělení společnosti na tradiční pravici a levici mezi voliči zůstává,“ řekl Sokol v Událostech, komentářích.
Dodal, že i v prezidentské volbě si nakonec levicový elektorát vybral svého kandidáta a pravicový svého. „Velmi jasně se to řízlo. Můžeme dlouho diskutovat o charakteristikách kandidátů, ale ti voliči jsou jasní,“ tvrdí politolog, který vytvořil velkou geografickou analýzu voličského rozhodování pro časopis Reflex.
Politolog Petr Sokol
Na mapě je zjevný předěl Čech pásem převažujících voličů Jiřího Drahoše ve druhém kole volby, který vede od Náchodska, zahrnuje Liberecko, Středočeský kraj a vede až k Českému Krumlovu. Zajímavostí je, že východ Čech a část jižních Čech představují jediné venkovské oblasti, kde tradičně vítězí pravice, popřípadě občanští kandidáti.
Sokol zdůrazňuje, že spíše než často zmiňované dělení na Čechy a Moravu se ukazuje významnějším odlišení bývalých Sudet a zbytku země.
„Když se podíváte na východní Čechy a jižní Čechy, je tam mnoho okresů, které byly do roku 1945 téměř čistě české, nebyla tam skoro žádná německá menšina, a to je klíčové,“ poukazuje na důvod, proč se v těchto oblastech lidé přiklání spíše k preferenci pravicových stran a subjektů. Podle něj se dlouhodobě v regionech drží historické struktury.
Zemanova mobilizace voličů a ztráta na Moravě
Za klíčový v prezidentské volbě považuje Sokol nárůst účasti mezi prvním a druhým kolem. „Miloši Zemanovi se podařilo zvednout voliče, kteří v prvním kole nebyli volit, a dokonce nebyli volit ani v parlamentních volbách. Přišlo více než půl milionu nových voličů, protože někteří z prvního kola zůstali doma,“ zdůrazňuje politolog.
Nejvíce na mapě podle něj došlo k nárůstu volební účasti na severní Moravě a ve Slezsku, českých Sudetech, což předčilo nárůst třeba v Praze, ve středních Čechách nebo ve zmíněném „pravicovém pásu“.
Nárůst voličské účasti v druhém kole
V porovnání druhého kola s druhým kolem předchozí prezidentské volby výrazně ztratil současný prezident voličskou podporu v oblasti západní a jihovýchodní Moravy.
„Jde o jeden z klíčů k tomu, proč tyto volby nakonec dopadly těsněji než před pěti lety. Ukázalo se, že lidovečtí voliči v téhle oblasti, respektive voliči Pavla Fischera – tajného voličsky lidoveckého kandidáta, ve druhém kole poslechli volání své strany, poslechli volání církevních představitelů a nevolili Miloše Zemana,“ zmínil Sokol.
Část Horáčkových a Hilšerových voličů se následně rozhodla pro Zemana
Dalším významným momentem druhého kola byla volba těch, kdo v prvním kole podporovali Michala Horáčka.
„Severní polovina Čech, nemyslím severní Čechy, ale severní polovina Čech je důležitá v jedné věci. To je největší současná bašta hnutí ANO. Možná se stalo, že voliči hnutí ANO poslechli zase volání své strany a navíc zřejmě byla část voličů Michala Horáčka, kteří pocházeli od ANO, volili ho jako takového malého Babiše – úspěšného podnikatele, a potom v kole druhém šli na základě výzvy Andreje Babiše a hnutí ANO za Milošem Zemanem,“ soudí Sokol a míří konkrétně na Litoměřice a Chomutov.
Chomutov patřil k oblastem, kde měl relativně silnou podporu v prvním kole Marek Hilšer, který představoval podle Sokola protestního kandidáta. Marketingový expert Jakub Horák podotkl, že výzkumy dokonce ukazují, že za Markem Hilšerem šli v prvním kole i někteří voliči SPD. S podporu Hilšerových voličů se v druhém kole odehrálo něco podobného, jako u voličů Michala Horáčka.
„Já myslím, že se rozdělili. Že ti, kteří byli více z jihu, tak hlasovali spíš pro Jiřího Drahoše (…), ale v těch severních oblastech a typicky to bylo vidět na tom jeho původním domovu, Chomutově, jich mnoho šlo za Milošem Zemanem,“ popsal Sokol.