Praha - Rozhodnutí Ústavního soudu, že šest bodů Lisabonské smlouvy není v rozporu s českou ústavou, umožňuje podle premiéra Mirka Topolánka pokračovat nyní v procesu ratifikace smlouvy v parlamentu. Rozhodnutí soudu uvítal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg i zahraničněpolitický expert ČSSD Lubomír Zaorálek.
Politici většinou vítají verdikt soudu - smlouva teď může do parlamentu
Premiér Mirek Topolánek očekává, že odborná i veřejná debata bude pokračovat. Rozhodnutí Ústavního soudu prý „bere na vědomí“. „My už jsme vše potřebné udělali. Poslali smlouvu do sněmovny a Senátu včas a nyní je to zcela v rukou organizačních výborů parlamentu, nikoli předsedy vlády,“ vyhnul se Topolánek odpovědi na otázku, zda požádá sněmovnu a Senát o urychlené projednání Lisabonské smlouvy.
Karel Schwarzenberg:
„Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem. A za tuto jistotu buďme vděčni.“
Podle ministra Schwarzenberga je výrok soudu „dobrá zpráva pro nás i pro Evropu“. Přes zpoždění, které kvůli projednávání nastalo, byly veškeré pochybnosti, které vyslovil Senát, rozptýleny, uvedl.
Vicepremiér a předseda Strany zelených Martin Bursík označil rozhodnutí soudu za „vynikající zprávu“ pro ČR. „Teď musí bezodkladně pokračovat proces ratifikace v obou komorách parlamentu. Je v zájmu českého předsednictví ratifikovat Lisabonskou smlouvu co nejdříve,“ připomněl Bursík. Zelení proto žádají v této věci co nejrychlejší svolání mimořádné schůze sněmovny.
Předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) dnešní rozhodnutí Ústavního soudu vítá: „Je to pro mne dobrá zpráva, protože jsem pro schválení Lisabonské smlouvy.“ Podle něj by mohla být smlouva schválena ještě letos. „Ve sněmovně bychom mohli například formou schůze na podpisy ještě do konce roku smlouvu schválit, jsem připraven schůzi svolat,“ řekl v reakci na snahu zelených o svolání mimořádné schůze za účelem ratifikace smlouvy.
Ministr a šéf Legislativní rady vlády Cyril Svoboda řekl, že smlouvu by sněmovna skutečně mohla ratifikovat ještě letos. „Můžeme zítra (ve čtvrtek) začít. To je reálné,“ poznamenal. Připomněl, že Lisabonská smlouva už parlamentu předložena je.
Pro zahraničněpolitického odborníka sociální demokracie Zaorálka není výrok soudu překvapivý. Připomněl, že Lisabonskou smlouvu zkoumaly ústavní soudy několika zemí a schválilo ji 25 parlamentů v Evropě. „Nebyl vůbec důvod k tomu podání.“
Komunisté stále chtějí referendum, podle Železného je smlouva mrtvá
Senátor ODS Jaroslav Kubera, který spolu s kolegy jednání u ÚS inicioval, však ani po rozhodnutí soudu pro Lisabonskou smlouvu ruku nejspíš nezvedne. Jde podle něj o dokument, který by snížil význam menších států. Se svým rozhodnutím prý počká až na postoj Irska. Irové letos v referendu řekli Lisabonské smlouvě „ne“. Kubera je navíc spolu s dalšími odpůrci Lisabonské smlouvy v senátu připraven vznést námitky ke kontroverzním částem smlouvy, pokud její současné znění projde oběma komorami. „Evropská unie, včetně českého předsednictví, bude fungovat dál i bez ratifikace. Pokud nemůžeme svobodně nesouhlasit, pak nevidím důvod pro setrvání v takové organizaci,“ podotkl Kubera.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš poznamenal, že dopředu nečekal nic. „Tlak ze strany prezidenta jsem vnímal jako velmi výrazný,“ poznamenal Dolejš, který zdůraznil, že uznává autoritu ÚS a jeho rozhodnutí. Komunisté si nicméně stále myslí, že o přijetí Lisabonské smlouvy by se mělo rozhodovat v referendu.
Podle europoslance Vladimíra Železného je klíčový právě irský nesouhlas se smlouvou. „Podle pravidel Evropské unie je Lisabonská smlouva neplatná, mrtvá. To 'ne' se nedá obejít tak snadno, jak si eurooptimisté představují,“ řekl ČTK Železný. Nález soudu ho překvapil, protože výhrady ke smlouvě jsou podle něj jednoznačné. Železný se pozastavil především nad argumentací soudu, který dával význam smlouvy do souvislosti s globalizací.
GALERIE
Mirek Topolánek po jednání lídrů EU