Bojkovice/Drhovice - Desítky tisíc protitankových granátů jsou uloženy pouze za děravým plotem, do kterého může kdokoliv vstoupit. Ve čtvrtek to zjistil reportér České televize v Drhovicích na Táborsku. Právě tam skončily granáty, které koncem června nechala policie odvézt ze skladů v Bojkovicích na Zlínsku. Důvodem bylo, že je firma podle policie skladovala v nevyhovujících prostorech.
„Měli tam stádo jelenů, které to hlídalo,“ řekl nedávno pro server Aktuálně.cz o uskladnění zbraní v bojkovické firmě Zeveta Zdeněk Bambas, policejní šéf Ředitelství služby pro zbraně a bezpečnostní materiál. Policie proto na konci června z firmy odvezla zhruba 47 tisíc kusů ručních protitankových granátů neboli RPG. Jak ale zjistila Česká televize, náhradní sklady, kam policie zabavenou munici umístila, obrazně řečeno taky „hlídají jeleni“.
„Do areálu jsme se dostali bez větších problémů, druhý plot tady úplně chybí, je tu pouze ostnatý drát. I o pár metrů dál je plot zničený a dá se bez nejmenšího problému překonat,“ uvedl redaktor ČT Aleš Hazuka, který se na místo vypravil. Areálem bylo možné chodit, aniž by to ostraha zaznamenala. Sklady s výbušninami přitom byly na dohled. Naopak plot kolem areálu v Bojkovicích, kde byly zbraně původně uskladněny, má přes pět kilometrů a je zakončený ostnatým a žiletkovým drátem.
Policie a společnost Pyro-Technology i její mateřská firma Zeveta Bojkovice jsou už víc než půl roku ve sporu. Plošná kontrola, kterou policie nařídila po explozích ve Vrběticích, totiž ukázala, že v Bojkovicích neměly sklady trezorové dveře nebo správný zabezpečovací systém. Než je firma stihla nainstalovat, policie rozhodla o odvozu granátů do skladu v jižních Čechách, který si pronajala.
To, že jsou náhradní sklady za poškozeným plotem, prý není chybou. „Objekty byly elektronicky zabezpečeny, všechny sklady jsou zajištěny ostrahou 24 hodin denně,“ uvedl mluvčí Státní báňské správy Bohuslav Machek. „Nový sklad, kam jsme munici převezli, skutečně splňuje všechny zákonem stanovené požadavky. Oplocení v tomto případě nehraje roli,“ dodal mluvčí Policejního prezidia Jozef Bocán.
Kdyby to bouchlo…
Tisíce RPG zůstanou v Drhovicích až do skončení správního řízení. Firma Zeveta v něm musí dokázat, že je skladovala správně. S výtkami policie přitom nesouhlasí. „RPG v sobě obsahuje přibližně půl kila trhaviny a střelného prachu. Domníváme se, že tato zbraň musí být skladována jiným způsobem, než třeba pistole nebo samopal,“ uvedl generální ředitel Zevety Bojkovice Radoslav Moravec.
Bojkovická zbrojovka nakoupila zmíněné RPG od armády. Šlo o prošlé kusy určené k likvidaci, tedy delaboraci. S ohledem na vysoký obsah trhaviny je firma skladovala v objektech, které mají pevné betonové stěny, ale pouze dřevěný strop. Ten byl jednou z věcí, která policii vadila, podle zákona musí být totiž stěny i strop pevné.
„Dřevěný strop nám slouží jako výbuchová zóna. V případě nehody nebo výbuchu bude síla exploze usměrněna. Pokud nebudeme mít nějakou součást skladu jako výbuchovou zónu, nejsme schopni definovat, jak se bude výbušnina v případě problému chovat,“ varuje Moravec s tím, že ve zmíněném skladu bylo v RPG uskladněno na pět tun trhaviny.
„Domnívám se, že pokud by Zeveta implementovala zákon tak, jak ho vykládá policie, budou sklady v případě výbuchu ohrožovat obyvatele Bojkovic,“ zastal se zbrojovky prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Policii dává naopak zapravdu zákon. Respektive 13 let staré nařízení vlády, které přesně popisuje, jak mají sklady zbraní vypadat.
Nařízení vlády č. 338/2002 Sb.
§ 3
Zvláštní objekt je vybaven trezorovými dveřmi, které splňují požadavky pro kvalifikaci trezorových dveří a komorových trezorů bezpečnostní třídy I (…) nebo celoocelovými dveřmi, které splňují požadavky 5. bezpečnostní třídy (…). Jeho stěny, stropy a podlahy jsou zhotoveny z cihel, betonových panelů nebo obdobného stavebního materiálu. Okna, světlíky, komíny, větráky, šachty a další otvory jsou opatřeny pevně zabudovanými ocelovými mřížemi s pruty o průměru nejméně 10 mm, kdy vzdálenost os prutů činí nejvíce 130 mm. Spoje prutů jsou svařeny nebo snýtovány.
„Jsem přesvědčen, že základní příčinou je příliš restriktivní výklad zákona o zbraních a munici. Ten je dobrý na prodejny, kde prodáváte náboje a lovecké zbraně, protože zabezpečí, aby se vám tam nikdo nevloupal. Ale je naprosto nevhodný pro výrobní podniky. Zákon chce, aby zbraně a munice byly uskladněny v betonových skladech s mřížemi a ocelovými dveřmi. Z bezpečnostního hlediska je to obrovské riziko,“ řekl Hynek.
Podle něj je problémem i nejednoznačná legislativy, kdy se problematiky výroby a skladování munice dotýká hned několik zákonů, jejich dodržování mají v gesci různé úřady. „Firmy se dostávají do situace, kdy buď splní jeden zákona a jiný poruší, nebo naopak,“ uzavřel Hynek.
Nakládání s municí u civilních organizací v současnosti řeší především zákon o zbraních, který se ale primárně zabývá zabezpečením zbraní před zneužitím či odcizením. Výbušniny, které se nacházejí v munici a při delaboraci s nimi firmy často nakládají, zase řeší báňský úřad. Dodržování zákona o prevenci závažných havárií má na starosti více organizací včetně hasičů, báňského úřadu nebo inspekce životního prostředí. Že je v zákonech zmatek připustila i analýza ministerstva vnitra, kterou na začátku letošního roku projednala vláda. Z jednání vyplynulo, že je potřeba příslušné zákony novelizovat a víc je provázat.
