Praha - Obhájkyně Ludmily Brožové-Polednové, bývalé prokurátorky z procesu s Miladou Horákovou, podá odvolání proti rozsudku, kterým v listopadu Městský soud v Praze poslal někdejší prokurátorku na osm let do vězení. Advokátka Zdeňka Havlíková to dnes potvrdila ČTK. "Lhůta na podání odvolání je osm dní. Rozsudek jsme obdrželi minulý týden a odvolání podáme," řekla Havlíková ČTK. Případ se tak dostane k Vrchnímu soudu v Praze.
Ludmila Brožová-Polednová byla odsouzena za účast v zinscenovaném procesu s političkou Miladou Horákovou z roku 1950. Tím se podle rozsudku dopustila vraždy ve spolupachatelství na více osobách. Horáková byla jedinou ženou popravenou za politických procesů v 50. letech, spolu s ní byli odsouzeni k trestu smrti další tři lidé.
Šestaosmdesátiletá Polednová se nynějšího líčení vůbec neúčastnila kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Šlo přitom o historicky první soudní jednání s účastníky procesu v případu Horákové.
Soudce Petr Braun už při vynesení rozsudku konstatoval, že Polednová si zřejmě z trestu neodsedí ani den. Zdůraznil ale důležitost morálního odsouzení zločinu, který označil za justiční vraždu.
Bývalá prokurátorka prostřednictvím své obhajoby tvrdila, že o zmanipulování procesu nevěděla a věřila ve vinu odsouzených. V době soudu jí bylo 29 let. Za sebou měla rok právnické školy pro pracující a studovala právnickou fakultu.
Soudce ale v rozsudku konstatoval, že bývalá prokurátorka nebyla jen pasivním svědkem událostí, ale jedním z článků řetězu, který umožnil fyzickou likvidaci odpůrců režimu prostřednictvím justičního aparátu.
Podle tehdejšího zákona měla jako zástupce státu využít všech prostředků ke zjištění pravdy a snažit se odstranit případné nesrovnalosti. Právě to ale podle soudu neudělala. Podle Brauna si byla vědoma toho, že o vině Horákové již předtím rozhodly mimosoudní orgány a že celý proces má jen vyvolat dojem zákonnosti. Z historických dokumentů například vyplynulo, že obžalovací spis konzultovali prokurátoři s ministerstvem vnitra a poté byl předložen k politickému schválení.
Jaké budou argumenty Polednové pro odvolání nechtěla Havlíková upřesnit.
Právnička a politička Horáková pracovala v protinacistickém odboji. V roce 1940 byla zatčena a do konce války vězněna. Po válce byla zvolena do parlamentu za národní socialisty. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Již v následujícím roce byla zatčena a ve vykonstruovaném procesu odsouzena. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími zrádci režimu a agentům imperialistických mocností předávala důležité informace.
Spolu s ní bylo odsouzeno dalších 12 lidí. Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl k trestu smrti, další čtyři na doživotí a pět dostalo různě dlouhé tresty vězení. 27. června 1950 brzy ráno byla Milada Horáková a další tři odsouzení popraveni.
Před několika lety policie stíhala také Milana Moučku, tehdejšího velitele vyšetřování komunistické Státní bezpečnosti. V roce 2003 ale státní zastupitelství případ zastavilo.
