Ředitelé od ministerstva školství dostanou na začátku příštího týdne manuál, který určí, jak mají postupovat v případě, že koronavirus znovu omezí výuku. Ta by měla prvního září začít ve standardním režimu. Vláda na začátku příštího týdne projedná také novelu, která počítá s povinným vzděláváním na dálku. Hosté pořadu Devadesátka ČT24 přitom zdůrazňují, že ne všechny děti mají přístup k internetu. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Michala Černého by pokyny pro distanční výuku neměly být příliš direktivní.
Pokyny pro distanční výuku by neměly být příliš direktivní, říká šéf asociace ředitelů škol
Události: Školy dostanou manuály, co dělat v případě, že epidemie znovu omezí výuku (zdroj: ČT24)
Dokument má mít dvě části. Tu vzdělávací doplní kapitoly od resortu zdravotnictví. Nemá však určovat přesnou podobu výuky na dálku, obsahovat ale bude doporučení, co dělat v některých situacích.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) chce dát i v tomto materiálu rozhodování samotným školám – podobně jako v novele, která má uzákonit výuku na dálku jako povinnou.
Vedle toho ponese Plaga v pondělí na vládu také předlohu, v níž požaduje zhruba miliardu. Platit se z ní mají počítače pro učitele nebo znevýhodněné žáky, kteří nemají možnost se školou komunikovat přes internet.
90’ ČT24: Nový školní rok a výuka v době pandemie (zdroj: ČT24)
Černý: Pokyny pro distanční výuku by neměly být příliš direktivní
Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol a ředitele ZŠ Klánovice Michala Černého přijdou pokyny tak akorát včas. Školy jsou podle něj přitom velmi odlišné a zcela jednotný návod na distanční výuku by pro některé z nich mohl být velmi obtížný.
„Je potřeba vzít v úvahu, že distanční výuka na různých školách bude vypadat různě, proto si myslím, že jsou tady na místě nějaká doporučení nebo návody, a ne nějaká příliš direktivní opatření,“ dodal. Hůře jsou pak podle něj na výuku na dálku připraveny menší nebo vesnické školy, kterým mnohdy chybí technické vybavení.
Chaluš: Problém je ve slově „distanční“
Podle Petra Chaluše, předsedy Fóra rodičů, je problém ve slově „distanční“. „Pokud pošlete zadání domácí práce, tak to není distanční výuka,“ podotýká. „Distanční výuka by měla být, že učitel dítě vede – ideálně každý den, ideálně on-line, synchronně si se žákem povídá a umožňuje instrukce,“ domnívá se.
Markéta Seidlová, místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, vidí problém v tom, že některé děti nemají přístup k internetu. K tomu, aby školy mohly uspokojivým způsobem distanční výuku vést, je potřeba počítačové vybavení a software, zdůraznila.
Podle ní přitom v tuto chvíli není dořešena ještě celá řada věcí. „Na druhou stranu je dobře, že v tom zákonu se hovoří o tom, že distanční vzdělávání je povinné vzdělávání,“ uvedla s tím, že během koronavirové krize se vzdělávání na dálku některé děti neúčastnily.
Také Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí České republiky, zdůraznila, že existují lokality, kde rodiče nemají možnost dětem zaplatit vysokorychlostní připojení k internetu.
Události, komentáře: Plaga o distanční výuce (zdroj: ČT24)
Valachová: Není dobře, že zatím nemáme detailní plán
Podle někdejší ministryně školství a současné místopředsedkyně výboru pro vědu a vzdělání Poslanecké sněmovny Kateřiny Valachové (ČSSD) není dobře, že detailní plán na všechny možné situace zatím není k dispozici.
Zákon, který má upravit podmínky distanční výuky, považuje za úsporný. Co se manuálů pro školy týče, Valachová věří, že budou velmi propracované a možná se budou inspirovat také německým příkladem.
„Protože v Německu školní docházka začala, už tam mají první zkušenosti, co funguje, a co nikoliv. Na mě se obrací hodně učitelů a učitelek z terénu a právě odkazují na některá pravidla v Německu, která by rádi viděli i v českých školách,“ uvedla v Devadesátce.
Růžička: Ředitelé by měli mít možnost zaplatit učitelům internetové připojení
Jak bude probíhat distanční výuka, by podle místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky (za TOP 09 a STAN) mělo být záležitostí ředitelů jednotlivých škol. „Samozřejmě může být v nějakém kontaktu se zřizovatelem, ale zároveň jenom on zná, jaká je situace na škole,“ poznamenal v Událostech, komentářích.
„Také nesmíme zapomínat na to, že pokud by skutečně k nějaké problematické pandemické situaci došlo a někteří učitelé budou muset zůstat doma, tak by měli mít ředitelé i možnost jim například zaplatit internetové připojení, aby ho učitelé ze svých nepříliš vysokých platů nemuseli dotovat,“ řekl Růžička.
Karel Rais (ANO), místopředseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu Poslanecké sněmovny, podle svých slov souhlasí s názorem Růžičky, že je v kompetenci ředitele, aby peníze přerozdělil. „Ředitelé volají po větší autonomnosti, aby nanejvýš byli metodicky řízeni ze strany ministerstva, tak si myslím, že toto je naprosto konkrétní projev,“ vyjádřil se Rais.
Události, komentáře o nadcházejícím školním roku (zdroj: ČT24)