Svaz zdravotních pojišťoven znovu otevřel diskuzi, zda mají mít lidé možnost připlácet si za lepší lékařskou péči. Chce totiž změnit systém odvodů tak, aby mělo pojistné hrazené lidmi dvě složky: výši jedné z nich by si přitom určovala každá pojišťovna sama, podle toho, jaký rozsah služeb pacientům poskytuje. Na plánu se ale neshodnou lidé z oboru ani politici. Současný ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) nápad na dvousložkové pojistné odmítá. Naopak hnutí ANO je k myšlence připlácení za nadstandardní péči otevřenější.
Pojistné, které by umožnilo připlatit za lepší lékařskou péči, ČSSD odmítá. ANO váhá
Podle svazu pojišťoven by změna odvodů mohla přinést více peněz na nákladné operace (zdroj: ČT24)
V současnosti je systém nastaven tak, že zaměstnanec s hrubou mzdou 28 tisíc korun měsíčně zaplatí na zdravotním pojištění 1260 korun (4,5 % z platu). Nehledě na to, u které pojišťovny je. Další peníze pak za něj platí zaměstnavatel.
Podle nového návrhu by pevně danou platbou byly čtyři procenta. Výše druhé části pojistného by se pak lišila podle konkrétní pojišťovny a podle toho, které služby proplácí. V průměru by mělo jít asi o 140 korun za měsíc. „Získali bychom zpětnou vazbu, jestli by pojištěnci raději místo 140 korun platili 160 a dostali něco navíc, nebo by raději oželeli nějaké doplňkové nabídky a platili o něco méně,“ vysvětluje prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
Podle něj by tak pojišťovny byly nuceny lépe hospodařit, aby mohly nabídnout klientům nižší pojistné. „Optimalizací výdajů zdravotních pojišťoven bychom mohli docílit úspor v systému, což by znamenalo i více prostředků na nákladnou léčbu, která představuje stále větší část výdajů na zdravotní péči,“ dodal.
Svaz zdravotních pojišťoven chce změnit systém odvodů
Svaz sdružuje šest pojišťoven, které dohromady mají skoro 4,5 milionu klientů. Největší pojišťovna VZP členem svazu není a do diskuse o nápadu na dvousložkové pojistné se zapojovat nechce. „VZP není tvůrcem legislativy, aby mohla zmiňovanou změnu jakkoliv reálně ovlivnit, ani spolkem lobbistů, aby přes média vytvářela tlak na zákonodárce,“ uvedl mluvčí Oldřich Tichý.
Dvousložkové pojistné navrhoval už ministr Heger
Nápad na dvousložkové pojistné ovšem kritizuje Česká lékařská komora: „Vedl by k výraznému zvýšení finančních nákladů zejména pro chudší občany,“ tvrdí prezident komory Milan Kubek.
Změnu systému zdravotních odvodů nepodporuje ani ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík, podle něj je to totiž cesta ke dvourychlostní medicíně: „Medicíně pro chudé a pro bohaté, a to je přesně to, co nechceme.“
U hnutí ANO má myšlenka na dvousložkové pojistné větší šanci, předseda Andrej Babiš s diskuzí souhlasí: „Pokud se najdou politické strany, které se s tím ztotožní a budou to mít v programu – podpoří to, tak samozřejmě je potřeba zapojit odbornou veřejnost a diskutovat o tom.“
„V okamžiku, kdy budou mít pojišťovny možnost většího konkurenčního boje, tak to povede k lepším službám pro pacienty,“ dodává místopředseda ODS Martin Kupka.
Vyšetření
Nápad na dvě složky pojistného připravoval v roce 2012 tehdejší ministr zdravotnictví z TOP 09 Leoš Heger. V jeho návrhu by se druhá složka pojistného odvíjela od výdělku občana a státní pojištěnci by ho neplatili. Rok na to ale Nečasova vláda padla a s ní i zmíněný návrh.
Celkové příjmy systému veřejného zdravotního pojištění jsou letos plánovány na 276,59 miliardy korun, výdaje by měly být o 23,5 milionu nižší. Podle svazu by mohlo být dvousložkové pojištění jedním z kroků, jak snížit riziko deficitu systému. Rezervy zdravotních pojišťoven totiž postupně klesají, což může být problém, až se ekonomice nebude tolik dařit.