Pohádky nebývaly jen jemné příběhy s dobrým koncem. Ale dnes už takové být musí

67 minut
90' ČT24: Pohádky a Vánoce
Zdroj: ČT24

Pohádka. Dnes je v mnoha českých domácnostech s Vánocemi spojena podobně jako stromeček nebo kapr, ačkoli štědrovečerní premiérová pohádka zdaleka nemá takovou tradici. Přímo pro premiérové odvysílání na Štědrý den vznikla televizní pohádka poprvé v roce 1990, ale tradice pohádek jako takových je samozřejmě neskonale delší – slovy J. R. R. Tolkiena tak stará jako lidstvo samo. Pohádky nejen jako příběhy pro vánoční období byly tématem předvánočního pořadu 90' ČT24.

Loni sledovalo premiérovou pohádku České televize Pravý rytíř na Štědrý den více než 2,7 milionu diváků. Stala se tak druhou nejúspěšnější vánoční pohádkou ČT za posledních dvacet let – na rozdíl od pohádky Slíbená princezna, která běžela o den později a svojí neobvyklou syrovostí vzbudila rozporuplné reakce.

Pohádky aneb Čtvrcení, pojídání dětí, sex

Podle etnologa a folkloristy Petra Janečka z Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se ovšem právě hrubými prvky tato pohádka mnohem více blížila svým dávným vzorům než příběhy, které se pod označením „pohádka“ rozumí dnes.

Například v pohádkách, které nasbíral Charles Perrault v 17. století, se podle něj vyskytují témata jako čtvrcení či drcení nohou. „Když si vzpomeneme na rané verze Červené karkulky nebo Perníkové chaloupky, tam děti dopadnou velice špatně. Vlk nebo ježibaba je sežere. Bylo tam i to, co v dnešních pohádkách nenajdeme – erotika nebo sex,“ popsal Petr Janeček. Upřesnil, že například ve starých verzích příběhu o Šípkové Růžence se princ, který spící krasavici nalezl, neomezil pouze na polibek.

Klasické pohádkové příběhy se dočkaly mnoha zpracování včetně baletních, na snímku Šípková Růženka
Zdroj: ČTK/ZUMA/El Comercio

Přelom na cestě od pohádek blízkých spíše dnešním fantasy příběhům, kde není povinný dobrý konec a zdaleka nejsou určeny jen dětem, tak přišel až v 19. století s Pohádkami bratří Grimmů. Tato sbírka se totiž v němčině jmenovala Kinder- und Hausmärchen, tedy Dětské a domácí pohádky. I když i ony jsou v některých případech syrovější než příběhy od Boženy Němcové či Karla Jaromíra Erbena, staly se rozcestím, ze kterého zamířily pohádky především k dětem. Na dospělé publikum a jeho choutky zanevřely.

  • fiktivní příběh
  • smyšlené bytosti, někdy i nadpřirozené
  • boj dobra se zlem, dobro většinou vítězí
  • použití ustálených frází
  • magická čísla

Český divák chce milou pohádku, po násilí netouží

Nejen na tuto dvousetletou bariéru pak naráží každý, kdo se pod hlavičku „pohádka“ pokouší vměstnat příběh, který se odchyluje od nynějších předpokladů. Pro pojetí a celkové vyznění pohádek v Česku je zásadní i filmová a televizní tradice, která se utváří od konce 40. let.

Jak shrnul dramaturg a scenárista Jiří Chalupa, na konci stojí jasná představa, co divák pohádky uvidí: „Současná pohádka, ať už filmová, nebo televizní, je především pohádková, ale odehrává se nikoli v alternativním pohádkovém světě – jako by se odehrávala v současnosti. Postavy tak myslí, postavy tak mluví, a to je strašně důležité. Důležitý je humor, to je atribut, bez kterého moderní pohádka nemůže být.“

Slíbená princezna
Zdroj: ČT/David Raub

S tím souhlasí i etnolog Petr Janeček. I když staré pohádky byly násilné či bez dobrého konce, do dnešního českého pojetí již nepatří. „Většina diváků vnímá, že by to tam být nemělo. V jiných zemích je to jinak,“ podotkl.

V Česku je v současnosti televizní pohádka zásadním atributem Štědrého dne. „Má větší funkci než kapr a skoro stejnou jako stromeček. Lidé si neumí přestavit Vánoce bez pohádky. Proč? Protože touží po harmonii, po dobrých koncích,“ míní Jiří Chalupa. Česká televize přichází každý rok buď s naprostou premiérou, nebo s televizní premiérou úspěšné filmové pohádky – tak jako tomu bude letos s Andělem Páně 2.

Po pohádkách ovšem sahají na Štědrý večer takřka bez výjimky i další televize v Česku. Tradice štědrovečerní pohádky přitom není tak dlouhá. Až do 80. let se vysílaly spíše rodinné pořady, v roce 1968 se pak diváci dočkali nikoli premiéry pohádky, nýbrž projevu komunistického premiéra Oldřicha Černíka.

První pohádkou natočenou pro odvysílání na Štědrý den byl příběh O Janovi a jeho pozoruhodném příteli z roku 1990. Podle Petra Janečka ale má vyprávění pohádkových příběhů o Vánocích tradici mnohem delší – a zcela přirozenou. „Vánoce a zima obecně je období vegetačního klidu, naši předkové nepracovali na polích, byli doma, dělali menší domácí práce, drali peří nebo něco přebírali. To byla ideální doba. My jsme jen to ústní podání nahradili pohádkami u televize,“ srovnal.

Pohádky z doby kamenné a starověkých říší

Jak staré pohádky vlastně jsou? Jasné to není, jejich historie sahá dále než nejstarší záznamy. „Někteří badatelé tvrdí, že pocházejí už z doby železné nebo doby bronzové, někteří kladou počátek pohádek do neolitické revoluce, do počátků zemědělství,“ přiblížil etnolog.

Evropské pohádky vznikaly z příběhů z celého světa. Známé jsou například arabské vlivy, ale třeba u pohádky o Popelce se hovoří o ještě vzdálenější inspiraci. Původní verze příběhu mohla vzniknout v Číně.

Popelka na ilustraci od Ludwiga Emila Grimma
Zdroj: ČTK/Sueddeutsche Zeitung Photo/Scherl

„Je to jedna z teorií, nápovědou je střevíček. V Číně až do počátku 20. století existovala praktika zmenšování dívčích nohou. Nejkrásnější byla dívka, která měla co nejmenší nohu. Proto se batolatům ženského pohlaví svazovaly nožičky, aby byly co nejmenší,“ poukázal Petr Janeček. Zároveň však upozornil, že původ může být ještě jinde. Motiv střevíčku, podle kterého najde panovník svoji vyvolenou, se objevil i ve starém Egyptě.

Pohádkou, která možná má svůj původ v českém prostředí, potom je ta O dvanácti měsíčcích. Jako první ji zaznamenal ve 14. století mistr Klaret z pražské univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Piety i mše uctily oběti předloňské střelby na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomněli památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konaly se i další akce, které připravily spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vánoce nárůst nemocných zřejmě přibrzdí

Chřipka, covid a další respirační nemoci se šíří Českem. Podle hlavní hygieničky počet lidí s respiračními nemocemi dosáhl hranice epidemie. Nejvíc nemocných přibývá mezi dětmi. Lékaři potvrdili i výskyt chřipkového viru H3N2 subtypu K, na který hůř funguje očkování. Blížící se vánoční svátky podle odborníků nárůst nemocných přibrzdí, ale období nemocí nejspíš prodlouží.
před 4 hhodinami

Tresty za kriminalitu se změní. Někteří vězni se dostanou na svobodu

Od Nového roku začne platit novela trestního zákoníku, která upravuje výši trestů. Za opakované drobné krádeže nebo neplacení výživného soudy nebudou posílat pachatele tak často za mříže. Soudci budou muset kvůli novele přezkoumat podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) zhruba čtyři tisíce rozsudků, jestli jsou některé odsouzené činy trestné i podle nové úpravy.
před 5 hhodinami

Útočí rychle a ve vlnách. Aktivita hackerů nepolevuje

Útoky počítačových hackerů v Česku nepolevují. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost jich letos registruje přes dvě stě. Cílí na firmy, zdravotnická zařízení i na státní instituce. Aktivity hackerů se dotkly nemocnice v Nymburku, Ředitelství silnic a dálnic i ministerstva zahraničí. Nejaktivnější jsou útočníci působící z Ruska. K prolomení systémů někteří hackeři nepotřebují ani uživatelská jména a hesla. Zpravidla útočí velmi rychle, ve vlnách a často symetricky. Systémová opatření nově zavádí zákon o kybernetické bezpečnosti, jenž rozšiřuje okruh subjektů, které budou muset plnit daná nařízení, až na šest tisíc.
před 5 hhodinami

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven po 14:40, uvedla Správa železnic. Vlaky kvůli krádeži na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží nabíraly hodiny zpoždění. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout. Omezení provozu trvalo více než devět hodin.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Když Pavel může být prezidentem, Turek může být ministrem, věří Jakl. Žantovský je proti

Bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Václava Klause Ladislav Jakl si myslí, že „mávat hesly“ o tom, že politik má být slušný, hodný, poctivý a hájit pravdu, je „laciné“. Daleko důležitější podle něj je poctivě sledovat zájmy svých voličů a i občanů. Spolupracovník bývalého prezidenta Václava Havla a poradce nynější hlavy státu Petra Pavla Michael Žantovský řekl, že i když bývalí prezidenti Havel a Klaus měli odlišný postoj k celé řadě věcí, nebyli to protivníci. Podle Jakla by Filip Turek (za Motoristy) mohl být ministrem, protože Petr Pavel je prezidentem. Žantovský si Turka ministrem neumí představit. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o nové tuzemské vládě či ruské invazi na Ukrajinu.
před 6 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 8 hhodinami

Na muniční iniciativu dali podle Lipavského dárci sto miliard

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
před 13 hhodinami
Načítání...