Roční podmínka pro předsedu Národní demokracie Adama B. Bartoše za protižidovský text zveřejněný u hrobu děvčete, jejíž smrt vyvolala na konci 19. století v Čechách vlnu antisemitismu, platí. Trest potvrdil Nejvyšší soud, který odmítl Bartošovo dovolání. České televizi to potvrdil Okresní soud v Jihlavě, který věc rozhodoval v prvním stupni.
Adam B. Bartoš společně s místopředsedou Národní demokracie Ladislavem Zemánkem sepsali v březnu 2015 protižidovský text, který zanechali u hrobu zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Podle policie tím podněcovali k nenávisti vůči Židům.
Trestní oznámení na oba muže tehdy podal Michal Doležel z hnutí Žít Brno. Jihlavský soud Bartošovi následně uložil roční podmínku s odkladem na dva roky. V případě Zemánka ale z důvodu projevené lítosti od potrestání upustil. Krajský soud v Brně podmínku pro Bartoše potvrdil.
S Bartošem spolupracuje prezidentský kandidát Petr Hannig. V rozhovoru pro DVTV mimo jiné uvedl, že by mu v případě vítězství dal práci na Hradě. „To byla určitá etapa Adama B. Bartoše, ze které už je pryč. Šikovně pracuje, výborně formuluje a umí elektronická média,“ prohlásil Hannig.
Popírání holocaustu před pražským obvodním soudem
Případ protižidovského textu u hrobu zavražděné Anežky Hrůzové není jedinou kauzou Adama Bartoše. Za vyvracení existence plynových komor v nacistických koncentračních táborech mu hrozí až tři roky vězení. Věc nyní projednává Obvodní soud pro Prahu 1.
Anežka Hrůzová byla zavražděna v roce 1899. Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ známý jako hilsneriáda vyvolal tehdy vlnu antisemitismu, proti níž bojoval například pozdější československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
