Počet sněmovních podvýborů i placených funkcionářů se má snížit

Praha - Počet sněmovních podvýborů by neměl být vyšší než trojnásobek počtu výborů, tedy 51. Počet placených funkcí by měl klesnout proti minulému volebnímu období asi o 30 procent. Dohodl se na tom dnes sněmovní organizační výbor. Jaké úspory opatření přinese, členové výboru nedokázali odhadnout.

Počet placených funkcí by měl klesnout tím, že předsedy podvýborů by se měli stát místopředsedové výborů. Příplatky za funkce se poslancům nesčítají, mají jen jeden, připomněl předseda sněmovního klubu KSČM Pavel Kováčik.

Některé výbory už své podvýbory ustavily; například výbor pro obranu a bezpečnost by chtěl mít podvýborů šest. Tři podvýbory na jeden výbor jsou průměr. Výbory, které založí menší počet podvýborů, budou moci svou kvótu přenechat jiným. „ČSSD je ochotna podpořit návrhy na snížení počtu podvýborů, ale musí být racionální. Myslíme si, že jsou výbory, které si zaslouží čtyři podvýbory, a naopak jsou výbory, které nemusí mít ani jeden,“ řekl novinářům Jeroným Tejc (ČSSD).

Koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných vyhlašovala, že sníží počet sněmovních orgánů asi o čtvrtinu. Výbory ale mají o něco více místopředsedů než v uplynulých čtyřech letech. Šéfové výborů mají plat vyšší o 44 procent, místopředsedové výborů stejně jako předsedové podvýborů o 22 procent a místopředsedové podvýborů o 11 procent. Základní plat poslance činí asi 59 000 korun.

Podle Kováčika je možné některé agendy sloučit nebo vytvořit pracovní skupiny. Nemyslí si, že by práce podvýborů byla méně efektivní. „Všichni vnímáme nutnost úspor tímto směrem,“ řekl Kováčik. Budou to podle něho ale jen „malé peníze“.

V minulém období bylo 18 výborů, teď 17

Šéfka sněmovny Miroslava Němcová (ODS) připomněla, že nepsané pravidlo o trojnásobku podvýborů vůči výborům platilo i v minulém volebním období. Tehdy bylo výborů 18 a měly 54 podvýborů. Nyní je výborů 17; kontrolní a petiční výbor mají navíc stejné členy a měly by být po změně zákona sloučeny.

Roční výdaje v rozpočtu sněmovny – víc jak miliarda

Příští rok by měla sněmovna mít ve svém rozpočtu na výdaje 1,081 miliardy korun. To je o 102 milionů korun méně, než kolik činí výdaje v letošním schváleném rozpočtu. Ten ale už musel být dvakrát seškrtán. Návrh rozpočtu pro příští rok dnes předběžně schválil rozpočtový výbor. Sněmovna ale žádá o zhruba 24 milionů korun více, aby měla na povinné výdaje, tedy na platy poslanců. Pokud ale už budou platit změny zákonů, kterými se například platy sníží, zůstane tento původní návrh v platnosti.

Peníze
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie během adventu posiluje hlídky, aktivnější jsou ale i kapsáři

Ozbrojení policisté jsou tradiční a již standardní součástí bezpečnostních opatření během období adventu. Na řadě míst je doplňují i městští strážníci. Vlastní bezpečnostní opatření zavádějí i některá města. Například vjezdy na náměstí, kde jsou trhy, osazují zábranami. Podle policie jde nicméně v celé šíři o preventivní opatření.
před 4 hhodinami

Klasickým restauracím přebírají zákazníky fastfoody. A přibývá jich

Restauracím rychlého občerstvení se v tuzemsku daří a podle provozovatelů pokladních systémů přebírají část zákazníků tradičním podnikům. Zavedené řetězce rozšiřují síť svých poboček a přicházejí i nové značky, které jsou zaměřené i na zdravější stravování. Provozovatelé i analytici očekávají další růst fastfoodového sektoru. Lidé podle nich stále častěji vyhledávají rychlost, jednoduchost a moderní prostředí.
před 5 hhodinami

Středula a Zajíček v Duelu ČT24 mluvili i o tom, že se Babiš vzdá Agrofertu

„Pokud bude sledovat obvyklé zahraniční modely, mělo by být dostatečné,“ zhodnotil avizované řešení střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Babiš před pár dny uvedl, že akcie Agrofertu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Potomci předsedy ANO získají firmu až po jeho smrti. „Ten signál je jasný, ale je potřeba kontrolovat, jak svá slova bude Babiš praktikovat,“ poznamenal šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o průměrné mzdě či zadlužení státu.
před 6 hhodinami

Průzkum: Dle většiny lidí se Turek na ministra nehodí. Motoristé náhradu nehledají

„Je jasné, že polarizuje společnost,“ řekl v Otázkách Václava Moravce o nominantu na ministra životního prostředí Filipu Turkovi (za Motoristy) předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. To potvrzuje i výzkum Kantaru CZ pro Českou televizi, v němž většina respondentů uvedla, že Turek není vhodným kandidátem na ministra. Podle ministra průmyslu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) je Turek nekompetentní a do vlády nepatří. S europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS) a místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem debatovali také o střetu zájmů Andreje Babiše (oba ANO) a rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Turek na pondělní jednání s Pavlem ze zdravotních důvodů nedorazí, oznámil Hrad

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek v pondělí nedorazí na plánované jednání s prezidentem Petr Pavlem. V neděli pozdě odpoledne to oznámil Hrad s tím, že se Turek omluvil ze zdravotních důvodů. Dříve mluvčí Motoristů Barbora Šťastná uvedla, že poslanec podstupuje vyšetření a intenzivní medikaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zavoral a Novák diskutovali o možných změnách financování médií veřejné služby

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.
před 9 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 12 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami
Načítání...