Praha – Nikdo je nemá rád, přesto je většina z nás někdy měla na těle. Drobní roztoči, kteří se díky přísunu naší krve několikanásobně zvětší, začínají po roce opět okupovat louky a lesní cesty. Kvůli relativně mírné a vlhké zimě klíšťat ani letos nebude málo a během prvních teplejších dnů lékaři evidují první případy zákeřných chorob – encefalitidy a boreliózy. V Česku existuje hned několik specializovaných laboratoří, kam mohou Češi přinést otestovat vytáhnuté klíště. Podle odborníků se to více než vyplatí - naše země je totiž už několik let na špici Evropy ve výskytu encefalitidy.
Klíšťová encefalitida je virová nemoc, která postihuje mozek a mozkové blány. Nejčastěji se projevuje jako horečka s vysokými teplotami. Nepříjemná nemoc může způsobit dlouhodobé komplikace, obrovskou únavu, ale třeba také výpadky paměti a ztrátu sluchu. Končit může až svalovou obrnou a částečnou invaliditou. „Od toho roku 2008 dodnes v podstatě pořád trpím na změny tlaku, teplot a počasí. Někdy mi i na tři dny naskakují migrény, které jsem nikdy neměla. Snáším méně psychickou zátěž, hodně jsem unavená,“ říká dnes již uzdravená Gabriela Milatová.
Ještě zákeřnější může být lymská borelióza. Jméno dostala podle městečka Old Lyme ve státě Connecticut, kde se lékaři v 80. letech snažili rozluštit častý výskyt oteklých kolen u tamních dětí. Nejen že je v populaci klíšťat mnohem častější, ale dosud proti ní neexistuje účinná vakcína. V Česku je infikované zhruba každé čtvrté až páté klíště a nakažený parazit ročně kousne 3 až 4 tisíce lidí.
V místě přisátí se do měsíce objeví červená skvrna, která se postupně zvětšuje. Následně u infikovaného dochází k vyčerpání a bolestem kloubů. V závažných případech se může objevit obrna obličejových nervů nebo zánět mozkových blan. Léčba nemoci je přitom dlouhá a náročná, často totiž zůstává v krvi i dlouhá léta po kousnutí.
Hladké světlé oblečení + několikanásobné kontroly
Odborníci radí používat repelent, lidé by si neměli sedat ani lehat v porostech a neměli by vstupovat do křovin, zejména na okraji lesa a vodních toků. Vhodné je oblečení z hladké světlé látky. Už na vycházce je potřeba se prohlížet, hlavně kalhoty, a odstranit přichycená klíšťata. Další prohlídka a odstranění klíšťat by měly následovat večer po návratu a znovu ráno.
Zvýšenou pozornost je nutno věnovat podpaží, tříslům, nohám, pupku, krku a hlavě, kde se klíšťata nejčastěji uchytí. U dětí pak i ve vlasech. Kousnutí obvykle vypadá jako tmavá opuchlina s malým stroupkem, který se nedá uloupnout. Klíšťata jsou nejaktivnější ráno a večer. Nesnášejí horko a svědčí jim teplé a vlhké prostředí. Nejsou tedy na otevřených a osluněných suchých místech a v trvale podmáčeném terénu.
Včasný nález drobného roztoče na těle je přitom často klíčový – boreliózou dokáže klíště nakazit za 5 hodin, encefalitidou dokonce za pouhou hodinu. Kdo chce mít jistotu, může odstraněné klíště přinést otestovat do speciálních laboratoří. „Pokud se ukáže, že je klíště infekční, tak je možno nasadit buď rovnou léčbu, nebo v případě klíšťové encefalitidy jenom preventivní opatření, tam léčba neexistuje,“ zmiňuje Miroslava Burýšková z českobudějovické laboratoře Protean.
Čím dřív se přitom klíště odstraní, tím menší je riziko nákazy. Se způsobem, jak ho správně vyndat, je ale spojená řada mýtů. Špatné metody navíc můžou riziko ještě zvýšit. „Žádné točení po směru nebo proti směru hodinových ručiček, to nemá žádné opodstatnění, stejně tak zakapávání různými oleji,“ radí primářka infekčního oddělení Fakultní nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová. Olejem se totiž klíště začne dusit a zvracením do rány může člověka rychleji nakazit.
Nejlepší způsob, jak se parazita zbavit, je podle lékařů chytit klíště těsně za kusadly pomocí speciálních kleští, karty s drážkou nebo pinzety a vyviklat, následně ránu vydezinfikovat. Oblíbeným zakončením domácí operace je spálení klíštěte, to je však podle lékařů zbytečné.
Aktivitu klíšťat sleduje Český hydrometeorologický ústav, který také v období od dubna do října vydává předpověď pro jejich aktivitu. Pro následující dny přitom platí velká výstraha: v desetistupňové škále ústav stanovuje stupně 7 až 9.
- 1.-2. stupeň: oblečení ze světlé látky, na kterém jsou klíšťata dobře vidět, po procházce zkontrolovat oblečení i tělo
- 3.-4. stupeň: přidat repelent, nedoporučuje se sedat nebo lehat v porostech
- 5.-6. stupeň: nemá se vcházet ani do křovin
- 7.-8. stupeň: omezení pohybu se rozšiřuje i na louky a okraje lesa, okraje vodních toků a listnaté mlází
- 9.-10. stupeň: pohyb v přírodě se má omezit jen na zpevněné cesty
Odborníci také zmiňují, že zatímco před lety se klíšťata držela převážně v nížinách, nyní mohou běžně číhat i na horách. Nejčastěji se lymská borelióza našla v klíšťatech v Karlovarském, Královehradeckém a Olomouckém kraji. Naopak nejmíň jich zaznamenali v kraji Pardubickém a Zlínském. Parazitů s virem klíšťové encefalitidy pak bylo nejvíc v kraji Jihomoravském.
Česko je v EU zemí s dlouhodobě největším počtem případů encefalitidy. Čtvrtina všech onemocnění za posledních 40 let byla u českých pacientů. Česko je původní endemické území, odkud se infekce rozšířila. Vysoký výskyt je také ve Slovinsku, Německu, Rusku a Pobaltí.
