Česká republika se připravuje na komunální volby, které se budou konat v pátek a sobotu 5. a 6. října. Voliči dostanou šanci vybrat si, kteří zastupitelé, radní, starostové a primátoři povedou jejich obce další čtyři roky. Ne vždy ale vítězové voleb skutečně vládnou. Z analýzy České televize vyplývá, že po posledních komunálních volbách v roce 2014 vznikla v každém pátém okresním městě vládní koalice bez vítěze voleb. V řadě měst ale byly původní vládní sestavy později nahrazeny, někde dokonce dvakrát.
V roce 2014 se komunální volby podobně jako nyní konaly ve více než šesti tisících českých obcí. Mezi nejzajímavější volební souboje patří vždy hlasování v největších městech. Těmi je celkem 72 okresních měst (počítáno včetně Prahy). Česká televize provedla analýzu toho, jak se právě v těchto městech dařilo vítězům po minulých obecních volbách.
Vlády bez vítězů
Následující graf ukazuje, že se vítězům voleb podařilo po volbách sestavit obecní vládní koalici jen v 59 velkých městech z celkových 72. V každém pátém okresním městě tedy ostatní politické strany vítěze voleb obešly a sestavily koalici bez něj.
Hnutí ANO sice zvítězilo v 19 okresních městech, což byl ze všech stran nejlepší výsledek, vlády se ale po volbách chopilo jen v 15. Například v Olomouci se i přes volební výhru ANO vytvořila radniční koalice ČSSD spolu s ODS, lidovci a TOP 09. Podobně se bez vítězného ANO ujaly vlády koalice v Plzni, Jihlavě a Litoměřicích.
Nelehká situace nováčka komunálních voleb hnutí ANO byla ovlivněna i tím, že se jeho kandidáti ve volební kampani velmi často vyjadřovali proti zavedeným politickým stranám. Ty s ním po volbách odmítaly spolupráci a výroky z volební kampaně byly překážkou v hledání shody na vládní spolupráci.
Zatímco primátorský post vítěznému ANO často sebrali sociální demokraté, sama ČSSD musela navzdory svému vítězství ustupovat místním hnutím. Například v Rokycanech obsadil post starosty místo vítězné sociální demokracie lídr místního sdružení Pro naše Rokycany. Za podobných okolností se ČSSD neujala vlády v Písku a Lounech.
Tratili i komunisté, kterým se v roce 2014 podařilo v komunálních volbách zvítězit ve dvou velkých městech. Ovšem ani v Třebíči, ani v Havlíčkově Brodě nakonec KSČM nevládla. Zatímco v prvním jmenovaném městě obsadili post starosty lidovci, v Havlíčkově Brodě se do křesla starosty posadil občanský demokrat.
Vlády se rozpadly v 25 okresních městech
Neúspěch v rámci povolebních vyjednávání ale nemusel vítěze voleb dlouho mrzet. Ne všechny po volbách vzniklé vlády v okresních městech totiž vydržely v úřadu celé volební období. Následující grafika ukazuje, že celé čtyři roky vydržela jedna podoba obecní vlády jen v 46 ze 72 okresních měst.
Naopak v 25 okresních městech se původní městské vlády rozpadly. Například v již zmiňované Jihlavě se díky tomu ANO jako původní vítěz voleb nakonec ujalo na podzim 2016 moci. Primátorem sice zůstal sociální demokrat, dva zástupci hnutí ANO se stali jeho náměstky.
Ještě rychleji se situace vyvinula v Jablonci nad Nisou. Místní volby sice vyhrála v říjnu 2014 ODS, záhy vznikla ale koalice ANO, ČSSD, Změny pro Jablonec a Nové budoucnosti. Už v listopadu ale ANO odmítlo se Změnou spolupracovat kvůli „nepřekonatelném příkopu v přístupu v práci i programovém pohledu“. Na vládní spolupráci se tak nakonec dohodla vítězná ODS spolu s ČSSD, TOP 09, Domovem nad Nisou a Novou budoucností.
V pěti okresních městech se vládnoucí koalice v průběhu právě končícího volebního období rozpadly dokonce dvakrát. Celkem tak místní občané zažili za poslední čtyři roky hned tři různé vlády. Konkrétně se tak stalo v Berouně, Frýdku-Místku, Kutné Hoře, Chebu a Chomutově.
Mimořádný byl právě případ Chomutova. Bylo to jediné okresní město, kde se musely poslední komunální volby opakovat. Opakované hlasování ve městě nařídil ústecký krajský soud kvůli možnému kupčení s hlasy ve volbách původních. K opakovanému hlasování došlo na konci ledna 2015 a i kvůli tomu se v Chomutově vystřídaly během čtyřletého období celkem tři vlády.
