Praha – Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha chtěl vůdce třetí říše Adolf Hitler popravit deset tisíc nejvýznamnějších Čechů, a ztrestat tak protektorát za smrt třetího muže nacistického Německa. V Interview ČT24 na tuto historickou epizodu upozornil Jan Boris Uhlíř z Vojenského historického ústavu. Od vymýcení české inteligence Hitlera prý zvrátila až potřeba klidu v protektorátu, který byl kvůli svému zbrojnímu průmyslu pro Německo nesmírně důležitý, a trest tak dopadl na obce Ležáky a Lidice.
Po atentátu na Heydricha chtěl Hitler popravit 10 000 Čechů
„Protektorát byl od počátku nazýván ocelovým jádrem říše. Pro nacistickou mašinérii byl nesmírně podstatný a naprosto nejdůležitější pro Berlín bylo, aby tu byl absolutní klid,“ vysvětluje Jan Boris Uhlíř. „Kdyby Čechy a Morava nebyly tak průmyslově založeny a nebylo tu tolik zbrojovek, tak by Adolf Hitler pravděpodobně reagoval úplně jinak a možná by byl teror daleko brutálnější.“
Hitler původně požadoval popravu 10 000 nejvýznamnějších Čechů. Podle německého historika Detlefa Brandese tento plán Hitlerovi vymluvil Karl Herman Frank, říšský sekretář a druhý nejmocnější Němec v protektorátu. Brandes uvádí, že K. H. Frank nejdříve telefonicky a pak osobní intervencí Hitlerovi navrhl: „Okamžitá exekuce všech podezřelých z atentátu nebo z toho, že mu napomáhali anebo o něm věděli, včetně jejich rodin, avšak žádné masové zatýkání a masové exekuce rukojmí“.
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Franka v jeho intervenci hnala právě obava z toho, že by možné krvavé represe ohrozily zásobování německé armády, na což ho ještě před telefonátem s Hitlerem upozornil šéf vyšetřovací komise atentátu Heinz Pannwitz.
Heydrich byl zbaven funkce ještě před svou smrtí
Hitlerova zloba byla optikou nacistického Německa na místě. Jak konstatoval historik Uhlíř, postavení Heydricha v nacistické hierarchii bylo mimořádně vysoké. „My Češi bereme Reinharda Heydricha jako kata českého národa, ale on byl skutečně třetím mužem třetí říše a hlavně hlavním architektem holocaustu. Jeho ideálem byla likvidace jedenácti milionů evropských Židů, veškeré evropské populace,“ upozornil historik.
„To, co se podařilo našim hochům (atentátníkům Gabčíkovi a Kubišovi), není možné uzavřít pouze do dějin Československa, ale je to událost celoevropského významu,“ zdůraznil Uhlíř. Doplnil také málo známou informaci, že Heydrich byl své funkce zastupujícího říšského protektora zbaven ještě před svou smrtí (atentát proběhl 27. května 1942, Heydrich zemřel 4. června). „Už třicátého května nastoupil druhý zastupující protektor Kurt Daluegge, který měl řídit nebo dohlížet na všechny odvetné akce.“
Místo 10 000 poprav přišla heydrichiáda
Druhé stanné právo, vypálení Ležáků a Lidic, masové zatýkání a popravy, jimž padl za oběť mj. předseda vlády Alois Eliáš, komunistický novinář Julius Fučík nebo spisovatel Vladislav Vančura, pak do československých dějin vstoupily pod názvem heydrichiáda. „Gestapo bylo po atentátu překvapeno tím, jak odpor pomalu a jistě ustává. Zcela jednoznačně lze konstatovat, že až do atentátu na Heydricha vypadal domácí odboj úplně jinak než po něm,“ uzavírá Uhlíř. Následné represe totiž české odbojáře na delší dobu zcela paralyzovaly.
GALERIE
Karl Hermann Frank (vpravo) s Reinhardem Heydrichem