Plzeň/Praha – Přelet stíhaček JAS-39 Gripen a projevy vrcholných státních představitelů uzavřely plzeňské Slavnosti svobody k 70. výročí osvobození západních Čech americkou armádou. Není to ale jediná vzpomínka věnovaná konci války, která dnes v Česku proběhla. Brněnští akademici pietním pochodem připomněli památku obětí okupace z řad pracovníků Masarykovy univerzity. Další vzpomínky proběhly v Praze, na Olšanech se jí zúčastnila i skupina motorkářů, z nichž někteří měli vesty Nočních vlků. Ministr obrany Martin Stropnický potom udělil vyznamenání válečným veteránům, zejména účastníkům druhoválečného odboje. In memoriam ocenil například konstruktéra krátkovlnných rádiových stanic Jana Budíka nebo jednoho z velitelů pražského povstání Františka Bürgera-Bartoše.
V závěru plzeňských Slavností svobody politici, mezi kterými nechyběl premiér Bohuslav Sobotka, předseda sněmovny Jan Hamáček, hejtman Václav Šlajs či primátor Martin Zrzavecký především ocenili veterány ze Spojených států a také Belgie. Dvacet z nich na slavnost k 70. výročí osvobození města do Plzně i přijelo a sklidili ovace tisíců diváků. „Plzeň 70 let byla, je a bude na americké a belgické veterány hrdá. Nechť jejich jména navždy Plzní zní,“ řekl primátor Zrzavecký. Ten však pro diváky hrál spolu s dalšími politiky spíše vedlejší roli. „Těch 70 let značně změnilo naše tváře. K někomu byla příroda a čas milosrdnější než k jiným, naše těla jsou jiná. Ale něco máme stejného, něco, co není vidět. Naše srdce, kam jste se zapsali před 70 lety a ve kterých zůstanete už navždy,“ řekl dvaadevadesátiletý veterán osvobození Plzně Earl Ingram.
Hosté po projevech položili věnce k památníku Díky, Ameriko, nad kterým také přeletěly gripeny. Veterán války Reuben Schaetzel ocenil atmosféru, kterou Plzeňané vytvořili při zakončení Slavností svobody. „Ani v nejodvážnějších snech bych neuvěřil, že tady uvidím tolik lásky, vděčnosti, vstřícnosti od českých lidí. Udělalo to na mě obrovský dojem a dojalo mě to,“ řekl. Stejně jako další hosté slavností se chce do města za rok opět vrátit.
Stropnický: Veteráni si zaslouží úctu, ne to, co dostali po roce 48
Od konce druhé světové války uplynulo 70 let, stále jsou však lidé, které lze ocenit za jejich činy, kterými přispěli k porážce nacismu a obnově Československé republiky. Ministr obrany udělil veteránům Vyznamenání Zlaté lípy a Kříž obrany státu. „Mají velký podíl na tom, že dnes žijeme ve svobodném a demokratickém státě. (…) To, co se jevilo jako zápas téměř ztracený, se nakonec ukázalo jako zápas, který vedl i k dnešní svobodě,“ řekl Martin Stropnický vyznamenaným.
Část z nich dostala ocenění in memoriam, mezi nimi jeden z nejúspěšnějších odbojových vůdců František Bürger, jehož krycí jméno Bartoš posloužilo i jako označení velitelství pražského povstání, či člen odbojové skupiny Tří králů Jiří Morávek. Další lidé se ještě z ministerského ocenění mohou těšit – například Hana Ludikarová, dcera exilového ministra financí Ladislava Feierabenda, či Isabelle Sandiford-Pellé, vnučka francouzského generála Pellého, který byl současně první náčelníkem generálního štábu československé armády.
Jak ministr obrany upozornil, lidem, kteří měli na veškerá vyznamenání nárok již dávno, se často dostalo opaku. „Často nakládáme s nejlepšími, s elitou národa svérázným způsobem. Tak jako nechceme, aby se opakovaly hrůzy jakékoli války, natožpak světové, tak bychom měli udělat vše pro to, aby se neopakovalo to, co se stalo po roce 48. (…) Ti, kteří by si zasloužili největší úctu a uznání, museli naopak čelit dalším perzekucím,“ podotkl Stropnický."
Na olšanskou pietu přišli i motorkáři ve vestách Nočních vlků
Nejenom na ministerstvu obrany si ale lidé, zejména veteráni a pamětníci, připomněli výročí konce nejkrvavějšího konfliktu v historii lidstva, který byl současně nejtragičtější etapou v české historii. Na Olšanských hřbitovech si připomněl památku padlých Všekozácký svaz Českých zemí a Slovenska. Na pietu dorazilo také asi dvacet motorkářů. Někteří měli vesty Nočních vlků, většina z nich mluví rusky.
Na Ďáblickém hřbitově potom vzpomněl na oběti z řad spojeneckých armád Český svaz bojovníků za svobodu, úctu padlým přišli vzdát i zástupci velvyslanectví Chorvatska, Srbska a Slovinska. Oběti z řad brněnské akademické obce připomněli představitelé Masarykovy univerzity pietním pochodem. „Pietní místa na fakultách naší univerzity připomínají jména učitelů, kteří položili své životy za svobodu ve chvíli, kdy šlo skutečně o věc, tedy o svobodu. A to je ctnost, na kterou nesmí univerzita zapomínat,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
Rozsáhlé zatýkání v řadách pedagogů Masarykovy univerzity se odehrálo už v září 1939, další pak v listopadu po uzavření českých vysokých škol. Nová vlna následovala po vyhlášení stanného práva. Část zatčených odjela v únoru 1942 transportem do koncentračního tábora v Mauthausenu, odkud se většinou už nevrátili. Popraveno nebo umučeno nacisty bylo patnáct ze 112 profesorů.
