Praha - Amalgámové výplně představují určité riziko pro pacienty i pro životní prostředí. Zdraví nebezpečné jsou podle České stomatologické komory především ty plomby, které jsou v zubních ordinacích vyráběny ručně. Jedině takové ovšem hradí pojišťovny. Lidé by se proto od svého zubaře před každým zákrokem měli vyžádat dostatečné množství informací, aby se mohli rozhodnout se znalostí všech možných rizik.
Rtuť v rybách i v plombách
„Pacienti se samozřejmě nemusí obávat a hned běžet do ordinace, aby si nechali vyměnit staré výplně,“ ubezpečuje prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek. „Amalgám používáme více než 150 let a víme, že negativní účinky tak dramatické nejsou,“ dodává. Jeho slova potvrzuje i jeho kolega Jiří Zeman: „Přímé ohrožení pacienta nehrozí, dávky uvolněné rtuti jsou velmi nízké.“
Mnohem nebezpečnější než anorganická rtuť v zubních výplních je pro člověka organická rtuť, která se může dostat do organismu například konzumací ryb.
Pojišťovny hradí jen nebezpečné výplně
Plomby jsou směsí rtuti a amalgámových pilin. Právě rtuť, pokud je ve směsi obsažena v nesprávném množství, může představovat určité ohrožení nejen pro pacienta, ale při odstraňování starých výplní i pro zubaře. Vyšší hladině rtuti ale mohou lidé podle stomatologů být vystaveni jen v případě, že výplň byla připravena ručně přímo v ordinaci.
Amalgámové kapsle, v nichž je množství přesně laboratorně naměřeno, žádné nebezpečí prakticky nepředstavují. Pojišťovny ovšem hradí pouze plomby vyrobené stomatologem. Ročně na ně vynaloží 1,5 milionu korun.
Nebezpečí nejen pro pacienta, ale i pro životní prostředí
Některé země, například severské, zakázaly používání amalgámových výplní. Důvodem bylo jednak zdravotní riziko, jednak také negativní vliv na životní prostředí. V zemích Evropské unie se v zubních ordinacích ročně vyprodukuje 100 tun rtuti. Podle českých předpisů, aby se nežádoucímu vlivu při uvolňování rtuti zabránilo, musí mít ale každá ordinace tzv. separátor amalgámu.
