Růst platů politiků by měl být od příštího roku pomalejší, než vyplývá ze současného modelu výpočtu. Zafixování schválila vláda v demisi. Podpořila také návrh zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací. Kabinet naopak zamítl lidovecké návrhy na zákaz reklamy na pohřební služby v okolí nemocnic i snahu zrušit pokuty pro obce, úřady nebo neziskové organizace za porušení nových pravidel ochrany osobních údajů (GDPR).
Předloha o platech, která má podle předběžných vyjádření stran podporu ve sněmovně, má zbrzdit zvyšující se rozdíl mezi platy politiků a ostatních lidí placených z veřejných rozpočtů. Bez změny by bylo zvýšení mezi letošním a příštím rokem podle autorů návrhu „bezprecedentní skokové“ a nebylo by možné je „považovat za přiměřené“.
Pro výpočet platů politiků je zásadní platová základna, od níž se odvíjejí. Pro letošní rok se základna počítala jako 2,5násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, přičemž tento koeficient od roku 2015 postupně narůstal. Předtím byly platy politiků zmrazeny a nezvyšovaly se.
Příští rok a v následujících letech by měl být koeficient podle platného zákona 2,75. Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní novelou navrhuje, aby do budoucna zůstal na letošních 2,5. Stát by ušetřil také na víceúčelových paušálních náhradách politiků, jež se od platové základny také odvíjejí.
„Postupné zvyšování násobku pro výpočet platové základny v posledních letech spolu s růstem výše průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře zapříčinily dramatický nárůst výše platové základny představitelů státní moci, a to zejména v porovnání s ostatními skupinami osob odměňovanými z veřejných rozpočtů,“ stojí v důvodové zprávě.
Z dřívější ankety ČTK vyplynulo, že novela by ve sněmovně mohla mít šanci na schválení. Zbrzdění navyšování platů nachází podporu například u Pirátů a SPD. Hlasy jejich poslanců by spolu s hlasy poslanců ANO k přijetí normy v dolní komoře stačily. Některé další strany vyjadřují ochotu k debatě.
Reklama na pohřební služby se neomezí
Vláda naopak nepodpořila předlohu KDU-ČSL, která měla zakázat reklamu na pohřební služby v okolí zdravotnických a sociálních zařízení. Propagaci pohřebních služeb na těchto místech pokládají za neetickou a necitlivou.
Vládní legislativci ale upozornili na to, že předloha nevylučuje plochy a nemovitosti, které jsou kolem těchto cest. Podle nich by novela nesplnila zamýšlený cíl, nebo by kvůli počtu zařízení mohla fakticky vést k zákazu propagace pohřebních služeb v celých městech a obcích.
Ministerstvo pro místní rozvoj upozornilo na výklad pojmů zdravotnická a sociální zařízení. Jde podle něj nejen o nemocniční areály, jak je zmiňují předkladatelé, ale také o jednotlivé ordinace lékařů, azylové domy nebo noclehárny.
Nyní je reklama na pohřební služby zakázána v areálech zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb včetně jejich oplocení. Autoři předlohy tvrdí, že se poutače často přesunuly před vchody a do bezprostředního okolí nemocnic.
Pokuty za porušení GDPR hrozí i obcím
Vláda nepodpořila ani druhý návrh lidovců, kteří chtějí zrušit pokuty pro obce, úřady nebo neziskové organizace za porušení nových pravidel ochrany osobních údajů (GDPR). Proti se podle předkládací zprávy postavila všechna ministerstva, která se návrhem zabývala, i Úřad pro ochranu osobních údajů. Argumentují tím, že pokuty lze úřadům veřejné správy udělovat i podle dosavadních pravidel.
Lidovecký návrh například podle ministerstva vnitra odporuje principům českého právního řádu, v němž „orgány veřejné moci podléhají pokutám ve všech oblastech práva“. Ministerstvo navíc návrh KDU-ČSL označilo za zbytečný vzhledem k tomu, že sněmovna má na programu nynější schůze vládní návrh nových pravidel o ochraně osobních údajů.
Ministerstvo vnitra požadavky na úplné zrušení pokut pro veřejné instituce odmítlo zapracovat do vládní předlohy. Maximální pokuty pro malé obce a jejich organizace včetně škol ale navrhlo stanovit na 15 tisíc korun. Vláda to odmítla a navrhla nejvyšší pokutu ponechat pro všechny veřejné instituce na nynějších deseti milionech korun.
Výše sankce bude pravděpodobně jedním z témat při projednávání GDPR. Kromě lidovců navrhla také poslankyně STAN Věra Kovářová pro obce, jejich příspěvkové organizace nebo školy buď zcela zrušit pokuty, nebo je aspoň omezit na 5000 korun. ODS chce zase od pokut osvobodit kraje a obce.
Lidovci také chtějí, aby byl dostatek času na přechod na nová unijní pravidla ochrany soukromí. Byla přijata už před dvěma lety a platit mají od letošního 25. května. Zavádění nových pravidel v Česku ale podle kritiků provázejí nejasnosti. Obávají se toho, že by se mohly už v květnu rozdávat velmi vysoké pokuty. Za porušení povinnosti jde podle nařízení GDPR udělit pokutu až 20 milionů eur (zhruba 500 milionů korun).
Veřejné weby by měly být přístupnější
Kabinet také schválil návrh zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, které připravují úřady a veřejné instituce. Měly by být přístupnější pro lidi se zdravotním postižením nebo seniorům.
Žádné přesné informace, jak by se tak mělo stát, však návrh zákona neuvádí. Norma je zavedením evropské směrnice do českého práva, které problematiku přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací zatím celkově neupravovalo.
Dvě miliardy jako odškodnění za sucho
Vláda se rovněž vrátila k loňskému suchu a schválila dvoumiliardové odškodnění pro tuzemské zemědělce. „Kompenzace je jenom výrazně menší část z celkově způsobených škod, které se odhadují loni na více než 12 miliard korun,“ uvedl ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec.
Podle materiálu sucho loni způsobilo škody až za 7,7 miliardy korun, nejvíce postiženy byly obiloviny, olejniny, trvalé travní porosty a kukuřice. U brambor a cukrovky byla ztráta až pět miliard korun. Zemědělci budou muset předložit, že sucho jim zničilo alespoň 30 procent průměrné roční produkce, výše podpory přitom nepřesáhne 80 procent škod.
Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) na odškodnění poputuje miliarda korun z vládní rozpočtové rezervy, část peněz se pak našla v úsporách jiných resortů. Součástí kompenzací je i 208 milionů korun, které by měli za jarní mrazy dostat pěstitelé ovoce a lesní školkaři. Podle ministerstva zemědělství dostanou také zemědělci 141 milionů korun na budování závlah.
