Klasické rtuťové teploměry, které byly výbavou českých domácností celé dekády, zmizely z lékáren bezmála před devíti lety a nahradily je přístroje lihové nebo digitální. Nemocní si s nimi ale mnohdy nevědí rady a lékárníci i lékaři proto radí: Zvukový signál o naměření teploty nestačí, je potřeba vyčkat delší čas.
Cena moderních teploměrů se pohybuje kolem sto až sto padesáti korun a podle testu České televize na čtyřech vybraných výrobcích všechny naměřily teplotu správně. Zákazníci si ale v lékárnách občas stěžují, že jim zakoupený teploměr chybuje.
„Z metrologického hlediska docela přesné, ale z praktického použití vyžadují dost často větší dobu, než je udávaná na tom obalu a uživatel by měl asi dodržovat přesný návod použití,“ upozorňuje vedoucí oddělení metrologie Všeobecné fakultní nemocnice Jiří Pařík.
Například u digitálních teploměrů po deseti vteřinách zazní signál o naměření teploty organismu, podle lékařů je ale většinou potřeba, aby pacient ještě vytrval – a měřil dál. „U elektronických teploměrů bude potřeba počkat stejně jako u skleněných tři až čtyři minuty. Teplota naměřená 34,5 nebo 35,5 stupně nebude reálná,“ uvádí Pařík.
Na místě je zručnost
Pacientovu zručnost pak vyžaduje i použití bezkontaktních teploměrů. „Ze svého principu relativně přesné, ale za dodržení velice striktních podmínek. Naměřené hodnoty ovlivňuje mnoho faktorů – osvětlení, vnější teplota i to, jak moc je člověk zpocený a jestli není namazaný krémem,“ dodává Pařík.
Naměřená teplota se pak liší nejen u jednotlivých lidí, ale i podle místa měření; v ústech a konečníku je vyšší než v podpaží; teplota nad osmatřicet stupňů, která během dne neklesá nebo trvá déle než 24 hodin, by pak měla nemocného nasměrovat do čekárny ordinace.
„Při horečce je dobré doma podat antipyretika. Ale pokud je dítě apatické, nebo se rodičům něco nezdá, tak by opravdu k lékaři měli,“ doplňuje Eliška Schütznerová z kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice.
