Praha - Pamětníci, vojáci i politici si dnes v Praze připomněli výročí smrti sedmi československých parašutistů. Přesně před 69 lety zahynuli v pravoslavném kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Byli mezi nimi i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří tři týdny předtím spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Před okénkem krypty, ve které se vojáci bránili německé přesile, se i přes deštivé sobotní dopoledne sešly stovky lidí.
Před kostel přišli především vojenští veteráni. „Chodím sem každoročně. Sám jsem byl po válce u košických výsadkářů,“ řekl jeden z přítomných. Statečnost parašutistů i lidí, kteří jim pomáhali, přišli připomenout také pamětníci. „Od pětatřicátého roku jsem tu dělal ministranta,“ zavzpomínal Vladimír Gavriněv, který si stále pamatuje na ráno, kdy němečtí vojáci kostel obklíčili. „Jel jsem kolem do školy. Hned jsem si pomyslel, že to bude něco u nás. Že jsou ale u nás ukryti parašutisté, to jsem nevěděl,“ poznamenal.
Vzpomínková akce se poblíž Karlova náměstí koná každý rok. Setkání zakončila krátká mše, která byla věnována všem obětem atentátu i následujícího období takzvané heydrichiády. Mladí vojáci ze skupiny Anthropoid Gabčík a Kubiš 27. května zaútočili v kobyliské zatáčce na nejvyššího představitele německé moci v protektorátu Reinharda Heydricha. „Kata českého národa“, jak je Heydrich označován, se jim podařilo těžce zranit. Na následky poranění o několik dnů později v nemocnici zemřel.
Parašutisté se před německými orgány skrývali tři týdny. Jejich poslední skrýší se stala právě krypta pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje. Úkryt zde nalezli společně s dalšími pěti československými parašutisty. Po několikahodinovém boji s německou přesilou část z parašutistů padla, někteří spáchali v bezvýchodné situaci sebevraždu. Těžce zraněný Kubiš zemřel při převozu do nemocnice.
Pomsta za atentát - vyhlazení Lidic
Po atentátu na nacistickou jedničku bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Teror následných týdnů nepřežily tisíce lidí. Atentát i perzekuce vzbudily celosvětový ohlas, symbolem se stalo především vyhlazení Lidic. Důvodem jejich vypálení byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem.
V obci tehdy bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. Historické události připomíná nový film Lidice, který je nyní v čele tabulky návštěvnosti českých kin.
