Bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová (TOP 09) se vzdala účasti u soudu, který projednává kauzu CASA. Četla se proto pouze její policejní výpověď. Žalobce ale chce, aby se Parkanová k soudu dostavila osobně. Exministryně je obžalovaná z toho, že nákupem čtyř transportních letadel CASA C-295M způsobila státu škodu přes 800 milionů korun. Spolu s ní stojí před soudem někdejší šéfe sekce vyzbrojování na jejím ministerstvu Jiří Staněk, který na začátku líčení odmítl vinu.
Vlasta Parkanová nepřišla k soudu, který začal probírat „její“ kauzu. Výpověď jedné z nejvýraznějších političek minulých dvou desetiletí, která kromě ministerstva obrany vedla i resort spravedlnosti a také byla místopředsedkyní Poslanecké sněmovny, tak přečetla soudkyně.
Ve výpovědi Parkanová řekla, že podle svého přesvědčení nemohla spáchat žádný trestný čin, a to ani úmyslně, ani neúmyslně. Výběr letadla a dohoda o ceně prý náležely jejím podřízeným. „Ministr, pokud nemá důvod pochybovat o erudici svých odborných pracovníků, nemá se jim ani do jejich práce plést,“ uvedla. Upozornila, že nákup nikdo nerozporoval – ani na ministerstvu, ani ve vládě, která transakci nakonec schvalovala.
Její advokát Tomáš Sokol předložil senátu písemnou žádost Vlasty Parkanové, aby se hlavní líčení konalo v její nepřítomnosti. Předsedkyně senátu Markéta Binderová tomu vyhověla, žalobce Jan Kořán je však přesvědčen, že to není možné. Odkázal na judikaturu, podle které musí obžalovaný přijít alespoň k jednomu stání osobně.
Případ se vleče již pět let. Sněmovna vydala někdejší ministryni ke stíhání již v létě 2012. Na to poukázal ve své výpovědi i Jiří Staněk, který je jako bývalý ředitel sekce vyzbrojování na ministerstvu obrany obžalován spolu s exministryní Parkanovou.
„Jsem rád, že po pětileté anabázi tohoto trestního případu mám možnost se k celé věci veřejně vyjádřit a zaujmout k ní jasné stanovisko. V žádném případě se necítím vinen žádným ze skutků. Odmítám, že bych svým jednáním kdykoliv po dobu, kdy jsem zastával funkci zadavatele na ministerstvu obrany, způsobil nebo chtěl způsobit České republice škodu,“ řekl Staněk, když Obvodní soud pro Prahu 6 začal případ projednávat. „Dnes bych nečinil jinak,“ dodal.
Za casy platila ČR miliardy, přidala i alcy
Nákup čtyř transportních letadel španělské výroby za 3,5 miliardy plus pět přebytečných bitevních letadel L-159 Alca schválila Topolánkova vláda v roce 2009, a to v době, kdy byla po vyslovení nedůvěry Poslaneckou sněmovnou již v demisi. Podle obžaloby navrhlo ministerstvo obrany casy nakoupit, aniž by si nechalo zpracovat nezávislý posudek na jejich cenu.
Tím podle státního zástupce způsobilo ministerstvo, resp. tehdejší ministryně Vlasta Parkanová a ředitel sekce pro vyzbrojování Jiří Staněk státu škodu 819 milionů korun. Staněk tvrdí, že by posudek stál desítky milionů korun a místo něj měl dobrozdání odborníků. Posudek, o který se opírá obžaloba, naopak označil za nevěrohodný.
Bývalá ministryně a někdejší sekční šéf jsou obžalováni ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. „JUDr. Vlasta Parkanová ve funkci ministryně obrany vlády České republiky, a tedy jako veřejný činitel, byla srozuměna s tím, že nesplní povinnosti vyplývající pro ni z jejího funkčního postavení, a věděla, že svým jednáním poruší povinnosti uložené jí zákonem o majetku ČR,“ řekl žalobce soudu. Je přesvědčen, že se někdejší ministryně snažila upevnit své postavení ve vládě v situaci, kdy premiér Mirek Topolánek údajně uvažoval o jejím odvolání.
Staněk pak podle obžaloby chtěl vylepšit své postavení na ministerstvu. Později se skutečně stal jmenovaným ředitelem sekce namísto pověřeného ředitele, ale sám před soudem tvrdil, že mu to nepřineslo žádné výhody – služební auto, kancelář či asistentku měl již jako pověřený a plat měl nižší.
Soudkyně se chtěly případu zbavit
Vyšetřování trvalo dlouho, protože policie musela shánět důkazy, z nichž některé získala v zahraničí. „Je to složitá kauza s mezinárodním dopadem, takže pět let byla odpovídající doba,“ míní státní zástupce Jan Kořán.
Poté se ještě chtěly případu zbavit hned dvě soudkyně, kterým byl přidělen. První s námitkou podjatosti uspěla, druhá již ne. Loni na podzim se zdálo, že by kauza mohla zmizet. Obvodní soud rozhodl o jejím navrácení k došetření. Nelíbilo se jí, jak vyšetřovatelé stanovili výši škody, pochybovala také o tvrzení obžaloby, že Parkanová nákup podpořila, aby se zalíbila tehdejšímu premiérovi Mirku Topolánkovi. Městský soud v Praze ale požadavky soudkyně odmítl a nařídil, aby v případu co nejdřív rozhodla.
Sama Vlasta Parkanová svůj případ nechce komentovat, ostatně se vzdala účasti u soudu. Její advokát Tomáš Sokol potom tvrdí, že obžaloba nemá dostatečné důkazy. „Důkazní materiály jsou takového charakteru, že by bylo na místě zastavit trestní stíhání,“ uvedl. Obhajoba poukazuje mimo jiné na to, že výběr letadla i dohoda o ceně náležely podřízeným ministryně.
- září 2005 - Vojáci začali s průzkumem trhu, na jehož základě se chtěli rozhodnout, kdo dodá nástupce dosluhujících antonovů. Uvažovalo se o americkém letounu C-130 Hercules, evropském Airbusu A-400M, letounu CASA evropského koncernu EADS či novějších ukrajinských antonovech.
- červenec 2007 - Padlo rozhodnutí, že se neuskuteční tendr a vojáci se pokusí získat nové stroje výměnou za nepotřebné bitevníky L-159.
- 20. dubna 2009 - Vláda Mirka Topolánka (ODS), již v demisi, schválila pořízení čtyř letounů CASA za 3,5 miliardy korun. Jeden stroj měl být získán výměnou za pět bitevníků L-159. Materiály vládě předložilo ministerstvo obrany (MO) vedené od ledna 2007 do května 2009 Vlastou Parkanovou (tehdy KDU-ČSL, později TOP 09). Nákup byl mnohými odborníky i médii kritizován jako předražený. Spekulovalo se i o tom, že za pořízením letadel stál tlak vysoce postavených úředníků ministerstva, kteří prý španělské stroje prosadili proti vůli některých armádních představitelů. Obchod prověřovala Evropská komise, která ale v listopadu 2011 řízení zastavila.
- 7. května 2009 - Zástupci ministerstva obrany a společnosti Omnipol podepsali smlouvu o nákupu čtyř letadel CASA C-295M.
- 10. ledna 2010 - První z letounů přistál v Praze. Zbylé tři stroje z kontraktu za 3,5 miliardy korun v průběhu roku.
- 3. února 2011 - Armáda po problémech jednoho stroje dočasně zakázala strojům CASA létat. Podobný zákaz postihl české letouny CASA i v květnu a říjnu 2011. Potíže měly stroje i později, třeba s nefunkčním systémem ochrany proti naváděným střelám. Výměnou za problémy armáda s dodavatelem vyjednala prodloužení záruky o půl roku.
- 13. června 2012 - Policie požádala poslance o vydání Parkanové kvůli tomu, že ještě jako ministryně nenechala udělat znalecký posudek k ověření ceny nakupovaných letounů. Stát tak údajně přišel o 658 milionů korun. Parkanová obvinění odmítla.
- 11. července 2012 - Poslanci vydali Parkanovou ke stíhání. Parkanová vzápětí rezignovala na funkci místopředsedkyně sněmovny.
- 30. července 2012 - Konsorcium EADS vrátilo Česku jako kompenzaci za nedostatky dodávky letadel CASA dvoumístný letoun L-159. Druhý L-159 vrátilo Španělsko do ČR koncem srpna 2013.
- 11. září 2012 - Ministerstvo obrany potvrdilo, že se jako poškozený připojilo s nárokem na náhradu škody k trestnímu řízení v kauze CASA.
- 14. srpna 2013 - Parkanová na internetu zveřejnila záznamy výpovědí všech svědků i obviněných v kauze. Později za to dostala pokutu 16 000 korun od Úřadu pro ochranu osobních údajů. Exministryně proti tomu podala správní žalobu. Na konci listopadu 2016 ale pražský městský soud tuto žalobu zamítnul.
- 4. března 2015 - Protikorupční policie navrhla obžalovat Parkanovou a bývalého šéfa ministerské sekce vyzbrojování Jiřího Staňka z porušování povinnosti při správě cizího majetku a ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Nákupem letounů CASA údajně vznikla státu škoda 818,8 milionu korun.
- 15. prosinec 2015 - Vrchní státní zastupitelství v Praze obžalovalo Vlastu Parkanovou a Jiřího Staňka ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku.
Nákup čtveřice strojů C-295M byl od počátku problematický nejenom kvůli tomu, kolik letadla stála. Casy jsou malé, armáda o nich od počátku pochybovala. Tehdejší náčelník generálního štábu Vlastimil Picek sdělil již v roce 2008 své námitky přímo Parkanové, mimo jiné poukazoval na to, že C-295M nedolétne bez mezipřistání do Afghánistánu nebo nedostatečný dostup při vysazení jednoho motoru.
Vlasta Parkanová se kvůli casám dostala do problémů ještě jednou. Zveřejnila výpovědi svědků ve svém případu, zač dostala šestnáctitisícovou pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů. Bývalá ministryně s tím ale nesouhlasí a podle informací České televize podala kasační stížnost.
Španělský výrobce EADS-CASA vyrábí transportní letouny C-295 od konce 90. let, první provozovatel je zařadil v roce 2001. Jde tedy o poměrně novou konstrukci, která se snaží zaujmout v konkurenci malých vojenských transportních letadel a některé armády (včetně) české po ní sáhly jako po náhradě starších antonovů An-26 a podobných.
Trup letadel je natolik široký, že se dovnitř vejde lehké obrněné vozidlo, ale v žádném případě neposlouží Casa 295 například k transportu tanků, nevejde se do ní ani obrněnec Pandur II. Když armáda vyslala své pandury do Afghánistánu, zaplatila si služby obřího ukrajinského Ruslanu.
EADS-CASA nabízí stroje C-295 v několika variantách. Verze M je základní vojenský transport, existují ale také varianty AEW, což je letoun včasné výstrahy, tankovací KC-295 nebo i bitevní verze AC-295 (Gunship) postavená pro jordánské letectvo.
C-295 má přes dvě desítky uživatelů, dva z nich museli odepsat po jednom letadle po haváriích. Tragické následky měla nehoda casy polského letectva v roce 2008, při které zahynulo dvacet lidí, o čtyři roky později zemřeli čtyři lidé v letadle alžírského letectva.
Česká armáda provozuje čtveřici C-295M od roku 2010. Získala je výměnou za přebytečné bitevní letouny L-159 Alca, k nimž Česko ještě „přihodilo“ více než tři miliardy. Casy měly několik problémů, v roce 2011 byly dočasně uzemněny kvůli problémům s avionikou, kvůli které se jeden letoun za letu propadl o několik desítek metrů. Potíže byly i se systémem pasivní ochrany. Armáda měla v době, kdy se o pořízení C-295 rozhodovalo, výhrady také k jejich technickým parametrům, v prvé řadě doletu. Nyní se však s jejich provozem již armáda smířila a dokonce počítá s nákupem dalších.
Technické údaje
délka: 24,5 m
rozpětí: 25,8 m
motory a výkon: 2x PW127G, 2x 1972 kW
cestovní rychlost: 311 uzlů (480 km/h)
maximální dolet bez zatížení / s nákladem 6000 kg: 5600 km/3900 km
dostup: 30 000 stop (9150 m)
maximální vzletová hmotnost: 23 200 kg
kapacita: 66 vojáků nebo 24 lehátek v konfiguraci MEDEVAC a jiné
zdroj: AČR
Kauza letounů CASA není zdaleka jediná významná armádní zakázka, která v minulosti budila pochybnosti. Celkem třikrát se třeba kriminalisté zajímali o způsob pořízení stíhaček Jas-39 Gripen, pokaždé ale případ odložili.
Smlouvu o nákupu letounů za zhruba 60 miliard v roce 2002 schválil kabinet tehdejšího premiéra Miloše Zemana. Návrh ale neprošel parlamentem a nová vláda Vladimíra Špidly od něj upustila. Následně rozhodla o pronájmu stíhaček. Na údajnou korupci upozornila také švédská televize. V Česku pak definitivně případ odložilo pražské Vrchní státní zastupitelství v roce 2014.
Naopak až před soud se dostal nákup nákladních automobilů Tatra. Podle obžaloby chtěli někdejší ministr obrany Martin Barták a zbrojař Michal Smrž od vedení automobilky úplatek za to, že pomůžou vyřešit problémy, které firma v souvislosti se dodávkou aut měla. Soud ale oba muže osvobodil. Ministerstvo spravedlnosti jim pak přiznalo omluvu a 180 tisíc. Smrž rovněž žaluje stát o odškodné 31 milionů korun.
