Praha – Česká média i sociální sítě dnes zaplnil předvolební slib Strany práv občanů Zemanovci, podle nějž by lidé mohli mimo špičku cestovat vlakem úplně zadarmo. „To opatření by žádné peníze nestálo, náklady na vydání jízdenek jsou vyšší než jízdné, které se v těch vlacích vybere,“ řekl ve volebním Interview Daniely Drtinové lídr SPOZ v Moravskoslezském kraji Martin Pecina. Vyjádřil se i k zavírání šachet na Ostravsku, které jsou podle něj „národním bohatstvím“, a rozhodně by se tak neměly uzavírat před vytěžením. „Obávám se, že pan Bakala se svými do zahraničí vyvedenými miliardami nám tu šachty nechá,“ uvedl Pecina, podle něhož všechny prozatím uzavřené doly zůstaly na bedrech státu.
AKTUÁLNĚ:
Propouštění horníků na Ostravsku se zdá být nevyhnutelné „Stát to může řešit jen ve spolupráci s vlastníky. Ti se ale mnohdy chovají nezodpovědně,“ zhodnotil situaci Pecina. Těžbu by podle něj na jednu stranu stát platit neměl, na druhou stranu je ale úkolem veřejné správy postarat se o to, aby se těžba sice utlumovala, ale doly nebyly uzavřeny jen kvůli tomu, že je v tuto chvíli cena uhlí na trhu nízká. „Otevřené ložisko by se nemělo zavírat před vytěžením, to by bylo plýtvání národním bohatstvím,“ poukázal Pecina na případ uranových dolů, o jejichž uzavření se před několika lety diskutovalo a dnes je cena uranu naopak velmi vysoká. „Stejně to nakonec dopadne tak, že ty šachty zůstanou na bedrech státu, jako to dopadlo zatím se všemi šachtami,“ uzavřel Pecina.
PROGRAM:
Nulové jízdné mimo dopravní špičku by se podle Peciny týkalo jen těch vlaků, které sice jezdit musí, protože zaručují v přilehlých obcích dopravní dostupnost, ale protože jezdí v pro lidi méně zajímavou dobu, jsou téměř prázdné. „Ač to zní neuvěřitelně, náklady na vydávání jízdenek jsou vyšší, než kolik se na nich vybere,“ uvedl Pecina. Náklady na provoz těchto vlaků podle Peciny neúměrně zvedá nutnost mít v zastávkách otevřenou pokladnu dlouho do večera, nebo platy revizorů a průvodčích. „Toto opatření by tak žádné peníze nestálo,“ myslí si Pecina.
SOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA:
Podle volebního lídra SPOZ v Moravskoslezském kraji je v současné době v katastrofálním stavu jak důchodový systém, tak i zdravotnictví nebo školství. Na důchodové reformě vadí Pecinovi hlavně to, že druhý pilíř vyvedl úspory do soukromých fondů a jako řešení by navrhoval vytvoření zvláštního fondu, který by byl plně pod kontrolou státu. „Měli bychom vytvořit zvláštní fond, ve kterém by se peníze v době přebytku na důchodovém fondu hromadily,“ uvedl Pecina s tím, že by šlo o fond státní.
Zásadní změny by pak podle Peciny potřebovalo i české školství. „Máme mnoho absolventů, kteří nejsou uplatnitelní na trhu práce,“ upozornil Pecina s tím, že naopak chybí učni a absolventi technických oborů. „Vysoké školy by neměly dostávat extenzivní příspěvek na žáka, peníze by měly jít jen do určitých oborů,“ navrhuje Pecina. Podporu by si podle něj zasloužily obory vychovávající stavební, strojní nebo elektro inženýry, popřípadě odborníky v oblasti informačních technologií, v některých jiných oborech by naopak výuku nechal na soukromých vysokých školách.
EKONOMIKA:
„Ekonomika státu už strádá mnoho let,“ myslí si Pecina. Jako recept v ekonomické oblasti uvádějí Zemanovci zvýšení vyšší sazby daně z přidané hodnoty až k 25 %. „Může to znamenat zdražení spotřeby, ale u věcí, které nejsou životně potřebné,“ hájí hodnotu vyšší sazby DPH v rozmezí 21-25 % Pecina. Naopak zlevnit plánuje SPOZ potraviny a léky, u nichž by sazba DPH byla jen 10%. „Pro občana, který má hluboko do kapsy, by to bylo výhodné, protože u lidí s nižším příjmem tvoří potraviny většinu jejich spotřebního koše,“ řekl Pecina s tím, že naopak pro lidi, kteří si vydělají více, a mohou si tak i více koupit, by nákupy byly dražší. „Určitě to unesou,“ dodal Pecina. „Jde o to spravedlivěji rozložit zdanění na jednotlivé skupiny obyvatel. Ti, kteří mají vyšší příjem, budou ze svých příjmů platit víc,“ shrnul.
MINULOST:
Strana práv občanů Zemanovci je relativně novou stranou, přesto v ní už došlo k řadě rozporů. Třeba při sestavování kandidátek pro současné volby, kdy do čela pražské kandidátky navrhla v tajné volbě krajská stranická organizace kontroverzního lobbistu Miroslava Šloufa. To se ale nelíbilo celorepublikovému vedení SPOZ, které rozhodnutí kraje zvrátilo. Stranu tak v Praze povede ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák. „Čtrnáct krajů je víc než jeden. Jestli se 14 krajů rozhodne, že Miroslav Šlouf není vhodný lídr kandidátky, pak je zájem strany nadřazen zájmu kraje,“ myslí si Pecina.
KOALIČNÍ POTENCIÁL:
Zemanovci se v případě úspěchu a vstupu do sněmovny nechtějí podílet na vládě, připouští ale možnost podpory menšinové vlády. „Budou usilovat o podporu menšinové vlády ČSSD,“ řekl Pecina.
„Tento stát potřebuje zásadní změnu, kterou tato poměrně nová strana reprezentuje. Chceme navázat na úspěšnou vládu Miloše Zemana z let 1998-2002, kdy bylo této zemi nejlépe od sametové revoluce. A zatřetí chceme tuto zemi normalizovat a chceme, aby tuto zemi řídili odborníci.“
Strana práv občanů Zemanovci je relativně novou stranou. Rozhodnutí založit ji padlo 13. října 2009. O pár měsíců později byl na sjezdu zvolen předsedou Miloš Zeman, který ale post po prohraných sněmovních volbách opustil a stal se čestným předsedou.
Teď strana zkouší uspět znovu. Na billboardech nejprve útočila na exministra financí. Poté vsadila na známku s prezidentem Milošem Zemanem. Další část kampaně startuje v těchto dnech. Představuje kandidáty a opět se vrací k útokům na konkurenty.
Za hlavní téma si Zemanovci zvolili prosazení zákona o prokázání původu příjmů a majetku včetně možnosti zabavit nelegálně získaný majetek. Plošná majetková přiznání jsou ale podle nich zbytečná. Mezi další témata Zemanovců pro předčasné volby patří třeba změna volebního zákona. Volič má mít podle strany šanci vybírat kandidáty napříč politickými stranami. Podobný model funguje v komunálních volbách a Zemanovci ho chtějí zavést i v těch krajských a parlamentních. A nejen to. Po přímé volbě prezidenta má přijít přímá volba starostů, primátorů a hejtmanů. Z ekonomických témat je tím hlavním snížená sazba DPH na léky a základní potraviny, a to ve výši 10 procent.
