Hradec Králové – „Právník chudých“, celý život aktivně se stavěl proti policejní a soudní svévoli, ale nakonec jej umučila mašinérie komunistického režimu. Pavel Wonka zemřel 24. dubna 1988 za dosud nejasných okolností ve vazební věznici v Hradci Králové. Jeho pohřbu ve Vrchlabí se zúčastnily tisíce lidí, kamarádů, známých z Charty 77 a VONSu i občanů, které hájil. „Pochybuji, že nějaký estébák měl radost, když se s ním bavil. Chtěl režim ničit. Nebál se přímého střetu,“ prohlásil o něm Karel Srp. Za smrt Pavla Wonky, který zůstane symbolem odporu proti policejnímu a justičnímu násilí, dosud nebyl nikdo potrestán.
Pavel Wonka – jeden z posledních politických vězňů komunistického režimu
Wonka se do vazební věznice dostal poté, co byl postaven před soud kvůli obvinění z maření úředního výkonu ochranného dohledu, ke kterému byl dříve odsouzen. Podle historika Petra Blažka Wonka ochranný dohled odmítal, podle něj nebyl právně v pořádku – Wonka se měl každý den hlásit na stanici SNB ve Vrchlabí.
Ve vazbě byl od 5. dubna 1988, aniž o tom rodina věděla, byl nemocný, vyčerpaný, měl za sebou několik hladovek. „Podle mého názoru se ve svém stavu neměl ve vazbě vůbec octnout…, měl být ve vězeňské nemocnici,“ řekl Blažek ve Studiu 6.
- 1984 – odsouzen na 14 měsíců vězení za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví
- 1987 – odsouzen k odnětí svobody na 21 měsíců za pobuřování
- 1988 – zatčen při vyřizování povolení k vystěhování do NSR a následně odsouzen za odmítnutí ochranného dohledu
Pamětní deska - Pavel Wonka
Za kandidaturu do Federálního shromáždění skončil ve vězení
Pavel Wonka se narodil 23. ledna 1953 ve Vrchlabí. Po vyučení na automechanika se třikrát pokusil o přijetí na právnickou fakultu, vždy byl ale kvůli nevyhovujícímu posudku ze zaměstnání odmítnut. Studoval tedy práva laicky a díky jejich znalosti se brzy stal „právníkem chudých“, pomocníkem prostých občanům proti státní mašinérii. Otevřeně kritizoval porušování zákonů státními orgány a za tuto aktivitu byl postihován on i členové jeho rodiny. Během krátké doby bylo proti němu zahájeno mnoho vykonstruovaných jednání.
Poprvé byl zatčen roku 1982, aby byl bez zjevného důvodu vězněn 5 měsíců. Brzy poté byl odsouzen a vyhozen ze zaměstnání. Po propuštění z vězení ještě ostřeji kritizoval realitu socialistické „spravedlnosti“. Po zjištění, že to ústava umožňuje, se rozhodl kandidovat jako nezávislý kandidát do Federálního shromáždění, volební komise jej však odmítla zaregistrovat. Krátce po volbách byl společně s bratrem Jiřím obviněn a v roce 1987 odsouzen za rozšiřování volebního programu, tedy protistátní tiskoviny. Jako protest za propuštění Pavla Wonky se nejméně 60 občanů u nás i v zahraničí zúčastnilo protestní hladovky.
Pavel Wonka: Poslední oběť komunismu (zdroj: ČT24)
Pavel Wonka byl ve vězení surově bit a opakovaně mu byla odmítnuta lékařská pomoc. Jeho stav se rapidně zhoršoval, když už nemohl ani chodit, byl ze zdravotních důvodů z vězení propuštěn. Roku 1988 byl, přestože žádal o odložení, znovu odsouzen k trestu odnětí svobody. K soudu byl dopraven na kolečkovém křesle a mluvit mohl pouze šeptem. Zemřel 24. dubna 1988 v Hradci Králové za dosud nevyjasněných okolností, nejspíše ale na plicní embolii, ve věku 35 let. Jeho rodině to bylo oznámeno teprve o dva dny později. Ani nejbližší příbuzní nemohli ve zmučeném těle, vydaném jim těsně před pohřbem, Pavla Wonku poznat.
Viníci mají jméno, nikdo je ale nepotrestal…
Po roce 1989 vznikla komise, která prošetřovala okolnosti Wonkovy smrti. „Ta došla k závěru, že na té smrti nesou svůj podíl viny soudkyně JUDr. Marcela Horvátová, soudí dodnes, a především lékař z té vazební věznice MUDr. Radim Pek,“ řekl Blažek a dodal, že ani jeden z nich nikdy nebyl odsouzen. „Ta jejich vina zůstala v rovině pojmenování… jejich vina nikdy nebyla naplněna právně,“ vysvětlil Blažek.
Historik Petr Blažek pro ČT
„Vědělo se, kdo jsou viníci, oni odkazovali na to, že plnili jen svoji práci, trochu to připomíná knihu Hannah Arendtové o banalitě zla (Eichmann v Jeruzalémě, pozn. redakce).“
Soudkyně Marcela Horváthová, která tehdy nechala těžce nemocného muže předvést do jednací síně, podle umělců jednoznačně přispěla k jeho následné smrti o několik dní později. Přesto jejích služeb využívá i současná justice a Horváthová stále setrvává na Okresním soudě v Trutnově. „Stále trvám na tom, že nemám žádný podíl na smrti Pavla Wonky,“ řekla ke své roli v kauze Wonka v roce 2010.
Pavel Wonka