V zájmu České republiky je setrvat v hlavním integračním proudu Evropské unie a přijmout jednotnou evropskou měnu. V Událostech, komentářích to prohlásil předseda a pražský volební lídr Občanské demokratické aliance Pavel Sehnal. Obavy občanů ze zdražení, které by podle něj mohlo euro přinést, považuje za neopodstatněné, naopak má zato, že euro může tuzemské zaměstnance přiblížit západním platům.
Jste pro přijetí eura?
Ano, jsme. Moderní Česko euro potřebuje.
Má Česko přijímat uprchlíky z muslimských zemí?
Ano, ale tak, aby to neohrozilo občany České republiky.
Jste v zájmu vyšší obranyschopnosti země ochotni souhlasit se znovuzavedením povinné vojenské služby?
Ano, ale v délce dvou, tří měsíců. Jakýsi krátkodobý kurz.
Je nějaký politický subjekt, se kterým byste za žádnou cenu nešel do vlády? Pokud ano, jaký?
Jsou to subjekty, které nabádají k nějakému násilí nebo jsou tak silně nedemokratické, že se nemůžeme ztotožnit s jejich přístupem.
Můžete mi říct, koho jste tím myslel?
Viděl jsem kolegu z Bloku proti islamizaci. Jejich přístup mi připadá velmi jednorozměrný.
Víte, koho podpoříte v prezidentské volbě? Pokud ano, koho?
Vím to naprosto přesně, protože Občanská demokratická aliance má vlastního kandidáta, a to sice pana Vratislava Kulhánka – chlapa, který řídil třistamiliardovou fabriku, a umím si představit, že umí prodat značku Česká republika v zahraničí.
Dobře, pojďme dál. Proč ODA? To je přece značka z 90. let a je to asi to samé, jako kdybych si já registroval značku nějaké dávno zaniklé firmy a využíval její dávné renomé.
Ano, je to trendem současné doby. Tak, jako se obnovila řekněme Kofola, jako se obnovila v mém případě třeba pojišťovna Slavia. Je to určitá forma, kdy člověk použitím tradiční značky ušetří spoustu komunikace.
To je marketingové upřímné přiznání, ale rozdíl je v tom, že Kofola chutná plus minus stejně. Chutná ODA stejně jako ta v 90. letech? Nevím o tom, že by některé z vrcholných tváří ODA z devadesátých let u vás teď byly.
Když jsem zkoumal, jak pojmenovat nový politický subjekt, který jsem hodlal uvést k životu, hledali jsme mezi značkami pravicových stran a našli jsme značku ODA. Setkali jsme se s likvidátorem staré ODA Mário Císařem a ucházeli jsme se o převzetí značky. Zaregistrována nikdy nebyla, takže vlastně nebylo co převádět, ale pan Mário Císař neměl ODA dolikvidovanou. Za účasti mých právníků a mých účetních jsme pomohli s likvidací staré ODA. Poté mohl vzniknout nový politický subjekt se stejným jménem, ale nově už s opravdu legálně registrovanou obchodní známkou.
Proč ale chybí původní tváře ODA?
S výjimkou pana (Vladimíra) Dlouhého jsme je neoslovili. Jako prezident Hospodářské komory s námi o své možné účasti v tomto projektu dlouze hovořil, nicméně u něj nakonec zvítězila skutečnost, že jako prezident Hospodářské komory chtěl zůstat nestranický.
Pojďme k vašemu programu. V ekonomické oblasti, je předpokládám otázka „pravice – levice“ zbytečná. Je to tak, že jste pravice bez přívlastků?
Ano. Bez přívlastků. Čistokrevná pravice.
Ovšem v Česku začíná být v poslední době kromě toho pravolevého socioekonomického dělení také dělení „bruselsko-pražské“ – více Evropy, méně Evropy. Zaujalo mě, že vaše strana se docela otevřeně hlásí k tomu, že chce zavést euro. Věta z vašeho programu: „Přesvědčíme občany, že jim zavedení eura přinese evropské platy.“
Ano. Domníváme se, že euro je správně a rádi bychom vyvedli občany z obavy a omylu, že pokud přijde euro, vše zásadně zdraží. Pokud jdou dnes do supermarketu – a ať už pro potraviny, nebo zboží typu lednička, pračka, barevný televizor – tak všechny velkoobchody dnes už zboží obchodují na eurových cenách.
Dobře, ale ten kurz není fixní. Přijetím eura je to zaparkováno navěky v nějakém poměru – a teď je to jenom přepočet plovoucího kurzu české koruny na plovoucí kurz eura. Pak by to bylo zamčeno.
Ptal jste se na to, proč víme, že by to občanům České republiky přineslo evropské platy. Mluvím i za podnikatele – a ten důvod je ten, že stát na podnicích a podnikatelích prostě stojí. Běžný podnik má nějaké náklady: šedesát procent přímý materiál, výrobní režie, správní režie a zhruba patnáct procent jsou mzdy. To je vlastně jediná nákladová položka, která je v českých korunách.
Proti tomu nás Evropa trošičku dehonestuje v tom, že očekává, že když dodáváme německým zákazníkům, že jim prodáme opět o sedm procent levněji. Pokud mzdy v kalkulaci podniku tvoří patnáct procent, a kdybychom díky přijetí eura a evropských cen dokázali o sedm procent zvýšit ceny, znamená to, že bychom mohli o polovinu navýšit platy.
Slovákům zavedení eura přineslo evropské platy?
Zavedení eura přinese podnikatelům stabilitu vývozních a dovozních cen.
To je jiný úhel pohledu. V programu máte to, že chcete přesvědčit občany, že jim zavedení eura přinese evropské platy. Tak se ptám, jestli Slovákům, Slovincům, Estoncům zavedení eura evropské platy přineslo.
Určitě na tom nejsou hůře, než byli před přijetím. Domnívám se, že v České republice by euro ty platy zvýšilo, protože stabilita dovozních a vývozních cen by umožnila realizovat větší maržovost podnikání a exportu. Dodatečná marže by se mohla použít na zvýšení platů.
Sám jste podnikatel. Platí, že jste pořád majitelem několika desítek firem?
Do mého portfolia patří asi šestapadesát firem.
Žádný problém s konfliktem zájmů? Ostatně toto téma se v české politice v posledních čtyřech letech docela skloňuje.
Vždycky se rozlišuje mezi podnikatelem a podnikatelem. V Rusku rozlišují podnikatele jako toho, kdo dává lidem práci, od spekulanta, který nakoupí pohledávku a realizuje ji. Tady je celá řada podnikatelů, kteří jsou velmi poctiví.
Já neříkal, že jsou nepoctiví. Ptal jsem se, jestli to není konflikt zájmů, když máte ambici jít do politiky, a současně máte ve vlastnictví několik desítek firem.
Musíte být o to uvážlivější.
Mimochodem, díval jsem se do obchodního rejstříku. Vidím v něm spoustu firem, které mají konkrétní předmět podnikání. Kde mám jistotu, že vám to v programu není šito na míru? Že případnou účast ve sněmovně nebudete mít jako prodloužení své ekonomické aktivity?
Samozřejmě tvrdíme, že podpora podnikání jest naší prioritou. Stát má jenom v podstatě jediný zdroj příjmů, a to je daň z přidané hodnoty, a pak daň z příjmů právnických a fyzických osob, a pak jsou tam ostatní daně. To znamená, že tak, jak budou dobře hospodařit podniky, tak v důsledku toho bude dobře hospodařit stát. Bohaté podniky znamená bohatý stát.
Vzdáte se těch firem, nebo přerušíte aktivní výkon majetnických práv v těchto firmách?
To je otázka, jestli patří bohatí lidé do politiky. A já tvrdím, že ano.
V obchodním rejstříku jsou firmu typu AAA Byty.cz, kde jste člen představenstva, AAA Real, člen statutárního orgánu, AAA Realitní fond, člen představenstva, New Property Management, člen představenstva a předseda. A potom jsem ve vašem programu našel kapitolu Pohodlné fungující město: „Hašteření politiků nesmí bránit rozvoji měst. Velká města musí mít více plnohodnotných urbanistických center. Rekonstrukce a opravy ve městech musí být prováděny kvalitně a rychle. Na vládní úrovni budeme aktivně podporovat a komunikovat se všemi primátory a starosty v rámci urbanistického rozvoje jejich měst.“ Chcete politiku použít jako prodloužení svých realitních aktivit?
Kdyby pan Sehnal chtěl do politiky proto, aby pomohl sám sobě, tak nepotřebuje vstupovat do politiky. K tomu si stačí najmout pár lobbistů a různých spolupracovníků a účinku by dosáhl. Pokud vstupujete do politiky, tak s cílem, abyste pomohl nějaké skupině občanů, v tomto případě podnikatelům – a mezi ně jistě patří i developeři. Na jedné straně občan mnohdy nadává a říká, že byty jsou drahé… ale ono se staví málo, protože jsou projekty blokované městskými částmi.
Teď se nebavíme o obsahu, ale formě. Čili vy v tuto chvíli nevidíte nutnost přerušit výkon vašich majetkových práv v desítkách firem, ve kterých jste?
Ne, nevidím.
Pojďme dál. V programových tezích jsem nenašel samostatnou sekci o integraci v rámci Evropské unie, i když se domnívám, že když je někdo jasně pro zavedení eura, tak souhlasí i se sloganem „hlavní proud evropské integrace“.
Skutečně jsme pro hlubší integraci do Evropské unie. Důvody jsou tři. Ty první jsou ekonomické, o těch jsme se částečně zmínili. Ty druhé jsou bezpečnostní, protože první i druhá světová válka a všechny ozbrojené konflikty, které známe jako v novodobých dějinách, vznikly konfliktem mezi evropskými státy. Tvrdím, že pokud budou státy v rámci Evropské unie hospodářsky spolupracovat, riziko válečného konfliktu se významně omezí.
Třetí důvod je politický. Zákony, které nám v uvozovkách vnucuje Brusel a Evropská unie, jsou tlusté a monstrózní, ale na druhou stranu jsou demokratické. A já se obávám toho, že kdyby naopak v naší České republice zvítězila jedna nebo dvojice politických stran a měly významnou převahu v tom, v tom parlamentu, že by nám ty naše demokratické zákony mohly přepsat nějakými nedemokratickými. Například řeknou: Zrušíme krajské uspořádání, všechno budeme řídit z jednoho ministerstva. Kraje tady přitom jsou již 170 let, tehdy jako dopravní spolky, aby se staraly o cesty. To, co se 170 let vyvíjelo, má existovat dále. Proto si myslíme, že Evropská unie a její zákony jsou správné a jsou demokratické.
Jak řešit migraci a migrační krizi?
Nás občany nesmí migrace postihnout. Je potřeba mít nějakou jasnou, zřetelnou migrační politiku.
Já to propojím. „Více Evropy“ a větší migrace v Evropě znamená, že rozhodnutí o migraci může být učiněno v Bruselu, nikoliv v Praze. Je to tak?
Propočítával jsem to. Když si kvótu asi patnácti set lidí na Českou republiku, kterou jsem několikrát slyšel v médiích, podělím počtem krajů, vychází mi na Prahu, kde jsem lídrem, sto lidí. Neumím si představit, že při pěti milionech turistů, kteří přijedou do Prahy, bychom zde rozeznali, že tady máme o sto migrantů více. Z pohledu České republiky je celý problém zbytečně zveličován.
