Norské fondy zřejmě dají na památník v Letech u Písku 1,5 milionu eur, v přepočtu asi 39 milionů korun. To je o půl milionu eur více, než byl původní předpoklad. Částka pokryje celou výstavbu i následný provoz.
Architektonickou soutěž plánuje Muzeum romské kultury, které areál spravuje, vypsat na začátku příštího roku. Autora památníku chce znát ještě před samotnou demolicí – je totiž možné, že se vepřín nebude bourat kompletně. Jeho část by se mohla stát součástí budoucí piety. Areál bývalého romského tábora by ale mohla oživit například i virtuální realita.
„Projekt teď finalizujeme, budeme ho Norským fondům odesílat v polovině prosince,“ řekla mluvčí muzea Kristina Kohoutová. Finální rozhodnutí má být známé na jaře příštího roku, poskytnutí financí je ale podle vedení muzea téměř jasné.
„Jde o takzvaný předem definovaný projekt, u kterého je skoro jistá šance na schválení,“ vysvětlil Luděk Strašák, vedoucí pietních míst muzea. Dodal, že pro norskou stranu jde o prioritní projekt programu zaměřeného na romskou menšinu, který startuje příští rok. Dvě třetiny z žádané částky půjdou na stavbu památníku, zbytek na jeho expozici, program a provoz piety. Otevírat by se měla v roce 2023.
Práce na místě odstartuje na jaře příštího roku architektonický průzkum. Ten by měl odhalit například základy budov bývalého romského tábora. „Ty se také chystáme pietně upravit. Třeba i za pomoci virtuální reality bychom návštěvníkům rádi zprostředkovali, jak místo vypadalo,“ řekla Kohoutová.
Samotná demolice stávajících hal zřejmě přijde na řadu v posledních třech měsících roku 2019. Celý areál je však na bourání připravený už teď. „Na místě už je jen nádrž na kejdu, a ta se bude likvidovat v průběhu demolice,“ dodala Kohoutová.
Pak už se začne stavět. Podoba památníku by nicméně mohla vzbudit kontroverzi. Nápad zahrnout část hal bývalého vepřína do budovy památníku označuje za „diskutabilní“ i Kohoutová. „Jestli bude myšlenka opravdu použita, závisí na konkrétním návrhu a autorovi,“ vysvětlila. S takovou koncepcí by třeba nesouhlasila starostka obce Lety Blanka Hlavínová. „Moc by se mi to nelíbilo,“ dodala. „Možná by to ale byla nějaká připomínka toho, co se tam také dělo,“ přiznala.
Podobně k návrhu přistupuje i organizace Romea. „Je to historie toho místa, pokud to bude v rámci koncepce smysluplné, pak je zahrnutí hal v pořádku,“ uvedl její ředitel Zdeněk Ryšavý.
Památník by měl na místě vepřína připomínat oběti romského holocaustu. Za druhé světové války stál totiž na místě tábor, ve kterém byli vezněni Romové. Stát areál vepřína před rokem vykoupil od soukromého majitele. Místo následně do své správy převzalo Muzeum romské kultury.
Vláda v září uvolnila 111 milionů korun, výstavbu památníku ale zaplatit odmítla. Muzeum se proto rozhodlo začít jednat s Norskými fondy. Ty by měly pietu a její fungování financovat až do roku 2024. Pak mají jít podle Kohoutové peníze na provoz z rozpočtu ministerstva kultury.
