Na činnost pacientských organizací by mohl přispívat z rozpočtu stát nebo zdravotní pojišťovny, s jejich zástupci se na tom shodl ministr zdravotnictví. Teď jsou závislé na dotacích, grantech a darech. Organizace sdružují osoby s určitým onemocněním nebo jejich rodinné příslušníky, víc než čtyři pětiny jich teď v souvislosti s koronavirem očekávají výpadek příjmů.
Pacientské organizace by se měly podle ministra profesionalizovat. Mohl by jim přispět stát
Význam organizací, které seskupují pacienty s daným onemocněním nebo jejich blízké, potvrzuje například paní Irena Pokorná. Ta sama trpí revmatoidní artritidou, pomoc kromě lékařů našla právě i u pacientské organizace, a to bezplatně.
„Člověk se v té organizaci může zeptat na všechno, co třeba nepochopil, a na to, jak nemoc zvládají ostatní a co jim v tom pomohlo. To jsou věci, které člověk nezíská ani v knihách ani u lékaře,“ vysvětuje přínos organizace při své léčbě.
Podle předsedy Pacientské rady ministra zdravotnictví Vlastimila Milaty by měly být organizace vymezeny zákonem včetně pravomocí a financování, neboť stávající způsob existence není do budoucna udržitelný.
Členové organizací poskytují konzultace, pomoc i advokátní služby ve svém volném čase. Měly by mít vyčleněnou položku ve státním rozpočtu. Do té doby by pojišťovny měly na jejich činnost přispívat částkou 80 až 100 milionů korun ročně, navrhoval Milata.
„Na personální zabezpečení, na kancelář a na chod pacientské organizace,“ vyjmenovává, na co všechno organizace příspěvky potřebují. „Protože tím můžeme ušetřit spoustu peněz hlavně v oblasti prevence, kdy mi ty pacienty edukujeme, učíme,“ vysvětluje.
Vojtěch: Hlavní je finanční nezávislost
Na nutnosti finančně podpořit organizace se s Milatou shodl i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „My teď máme hlavní úkol nastavit financování pacientských organizací, které by jim umožnilo býti nezávislými. Aby tady byly i nějaké veřejné prostředky, dotace ze státního rozpočtu, které jim poskytujeme, anebo dotace z norských fondů,“ uvedl šéf resortu.
Vstoupit by do financování mohly i zdravotní pojišťovny. Kvůli tomu by se ale musela měnit legislativa. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek uvedl, že pacientské organizace by mohly zčásti čerpat finance z provozního fondu nebo fondu prevence VZP.