Ve hře nadávky dokáže rozhodčí ukočírovat, rozdá žluté karty, co se týká diváků, tam to neovlivní, řekl v Událostech, komentářích fotbalový rozhodčí Přemysl Kulíšek, který se v polovině května stal terčem nadávek rodičů při utkání starších žáků. Zmínil, že děti se mají učit respektu už odmala. Trenér mládeže FK Šumperk Petr Strnad, který byl fotbalovou asociací oceněn jako nejlepší trenér mládeže, podotkl, že podobný exces viděl v této kategorii „snad poprvé“. „Rodiče dokážou hodně v dnešní době. A je to podle mě velká chyba, velká ostuda fotbalu,“ dodal s tím, že na děti to má neblahý vliv.
Ostuda, na děti to má neblahý vliv, shodli se trenér a rozhodčí o nadávkách při žákovském fotbale
Události, komentáře: Kulíšek a Strnad o vulgaritách ve fotbale (zdroj: ČT24)
Utkání krajského přeboru, v němž v polovině května změřily síly dva jihomoravské týmy starších žáků – Ratíškovic a Břeclavi, se změnil v přehlídku urážek a sprostých nadávek. Bez ohledu na děti na hřišti se část tribuny pustila do rozhodčího Kulíška. Na tribuně sedělo podle zápisu padesát diváků.
„Slyšel jsem urážky, nadávky, ale já jsem jinak hodně daleko a většinou se soustředím hlavně na ten zápas. Diváky člověk vnímá jen letmo,“ podotkl Kulíšek. Problém podle něj vznikl až po šedesáté minutě, po vyrovnávacím gólu, kdy domácí reklamovali ruku. „Já z mého pohledu i z pohledu poté, když jsem se díval zpětně na záznam, tak jsem neviděl, že by hráč hrál rukou. To samozřejmě rozvířilo emoce jak na domácí lavičce, tak u diváků.“
Dodal, že po zápase si s oběma vedoucími týmů sedl, šéf domácích se mu omluvil za některé výroky i za chování fanoušků, vysvětlili si to a rozešli se v přátelském duchu.
Trenér: Chování děti může poznamenat
Podle Strnada takové chování dospělých může děti hodně poznamenat a na hřiště nepatří. „Stačí jeden takový rodič a je schopen popudit proti soupeři celý tým. Sám jsem u toho jednou byl, zažil jsem to a vím, že to není vůbec příjemné. A potom ty děti dát do roviny tak, aby to bylo v duchu fair play, není jednoduché,“ dodal.
Zmínil, že problém ambiciózních a přemotivovaných rodičů je i v dalších sportech, nejde jen o fotbal. „Hokejoví rodiče jsou podobného ražení, někteří třeba neradi vidí, když jejich dítě prohrává nebo sedí na lavičce. Myslím, že to je ve více sportech, hlavně v týmových.“
Zdůraznil, že neexistuje univerzální recept, ale situace se musí řešit od nejmenších kategorií. „Vysvětlovat hlavně rodičům nejmenších dětí, že porážkami se děti učí a zdokonalují a že ty porážky ke sportovnímu životu patří,“ upozornil Strnad.
Nadávky nikam nevedou, říká rozhodčí
Podle něj záleží celkově na filozofii klubu, jak s rodiči i dětmi pracují. „Hráč, funkcionáři, rodiče – tenhle trojúhelník musí fungovat. Pokud to nefunguje, hlavně ze strany rodičů, tak je to velmi špatně a v budoucnu se to vždycky vrátí ve zlém,“ míní s tím, že zasáhnout může pořadatel, nebo rozhodčí může přerušit hru, dokud se situace nezklidní.
Kulíšek souhlasil a dodal, že děti vnímají rodiče i trenéry. „Pokud my je budeme učit tak, že se může nadávat na rozhodčí, že se může nadávat spoluhráčům, protihráčům, tak to nevede nikam.“
Zmínil, že vulgarity dětí na hřišti trestá žlutou kartou a má podporu většiny trenérů. „Opravdu se snažím osobně ty děti takhle vychovávat a pokud my to v nich zakořeníme, že mají mít úctu k trenérům, k rozhodčím, k protihráčům, to je východisko.“ Dodal, že po květnovém zápase dostal od komise instrukce, jak v budoucnu postupovat.