Praha - Senátorské novely o koncesionářských poplatcích a o platech manažerů státních firem předkladatelé stáhli z jednání horní komory. Na jejich žádost Senát projednávání odložil. Předseda Strany práv občanů Jan Veleba mimo jiné požaduje, aby téma prošlo veřejným slyšením, než se jím začnou zabývat zákonodárci.
První novela navrhuje osvobození od koncesionářských poplatků na pět let pro ty, o nichž Česká televize nebo Český rozhlas zveřejnily nepravdivou informaci. Protože jde o návrh kontroverzní, požaduje Veleba, aby téma bylo předmětem veřejného slyšení v horní komoře, než jej Senát znovu zařadí na některou z příštích schůzí. „Přijdou odborníci, důkladně si to připravíme, požádám kolegy senátory, aby se toho zúčastnili. Pak přijde série bilaterálních jednání s jednotlivými senátory,“ řekl pro ČT Veleba.
Návrh od poplatku osvobozuje ty, jejichž poškození ve vysílání by uznaly rady obou veřejnoprávních médií nebo Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Další možnost by představoval soudní verdikt, který by přiznal poškozenému právo na uveřejnění odpovědi či dodatečného sdělení.
Premiér Bohuslav Sobotka:
„Zdůraznil jsem svůj postoj, který chci i nadále zastávat. Veřejnoprávní média by měla být i nadále nezávislá a jejich nezávislost mimo jiné garantuje způsob financování prostřednictvím koncesionářských poplatků. Nebylo by vhodné, aby se financování médií, která mají garantovat veřejnou službu, řešilo jinak, skrze reklamu, protože to by mohlo vytvořit závislost na komerčních subjektech, nebo skrze státní rozpočet, protože to by mohlo vytvořit závislost na aktuální vládě. Nic z toho by pro veřejnoprávní média ideální cesta nebyla.“
Skupina senátorů rovněž navrhuje osvobození od koncesionářského poplatku pro ty, kdo by v lednu poslali darem 1,2násobek roční výše poplatku ve prospěch příspěvkové organizace nebo veřejně prospěšných právnických osob.
Podle Veleby dostalo 33 sociálnědemokratických senátorů pokyn od premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), aby jeho návrh nepodpořili. „Chci proto vést kolegy senátory k hlubší debatě o problematice České televize a přesvědčit je o podpoře mé novely,“ reagoval předseda SPO. Po veřejném slyšení svůj návrh znovu podá.
Novelu nedávno otevřeně podpořil prezident Miloš Zeman. Proti se postavili mnozí politici včetně premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Podle ministerského předsedy zaručují koncesionářské poplatky nezávislost takzvaných veřejnoprávních médií na podnikatelských skupinách i na momentální vládě, což jim umožňuje nezávisle hájit veřejný zájem. Česká televize Zemanův postoj označila za útok na svou nezávislost, který za dobu její existence v demokratické společnosti nemá obdoby.
Proti se již vyslovili i senátoři z klubu Starostové a nezávislí, kteří ji pokládají za omezení demokracie. „Naopak může být považován za počátek návratu k předlistopadové cenzuře,“ uvedl ve stanovisku předseda klubu Jan Horník. Podle něj by rady byly zaplaveny spoustou nesmyslných stížností a možnost platit místo poplatků příspěvkové organizaci by šlo obcházet podobně jako v případě loterijního zákona.
Návrh proti trafikám ve státních podnicích se také odkládá
Senátor Libor Michálek (za Piráty) požádal o odklad novely o pravidlech pro platy manažerů státních firem kvůli tomu, že se k předloze nestihla připravit zpravodajská zpráva pro její řádné projednání. Chystaná norma má zavést také kvalifikační kritéria pro výběr manažerů a členů dozorčích rad státních firem. Její tvůrci návrh opírají o požadavek protikorupčního uskupení Rekonstrukce státu, aby dozorčí rady státních firem byly obsazovány odborníky a netvořily politické trafiky.
Libor Michálek pro ČT:
„Pravidla pro výběr jak členů dozorčí rady, tak členů představenstva by měla být podobná těm pro výběrová řízení upravená ve služebním zákoně. Vedou-li se diskuse, jestli mají soudci, senátoři a poslanci mít 3,2 násobky průměrného platu, bylo by absurdní, kdyby v zóně státních podniků a státem ovládaných společností byly naprosto nekontrolovatelné odměny. To, že v minulosti někteří brali kolem 8 milionů ročně, ačkoli šéfovali subjektům mnohem menším, než třeba Česká národní banka, považuji za poměrně nehorázný prostor pro případné korupční jednání.“
Senát upustil od návrhu, který zavádí povinnost církví zveřejňovat své hospodaření
František Bublan oznámil za senátorský klub ČSSD, že stahují senátorskou novelu, podle které měly mít církve povinnost zveřejňovat zprávy o hospodaření. Podle jeho zdůvodnění naplní lépe tentýž cíl chystaný vládní návrh o veřejné prospěšnosti.
Bublan řekl, že by se na senátní úrovni nepodařilo novelu dopracovat tak, aby se vyrovnala se vztahem církví a jejich organizací. V předloze měli její tvůrci mimo jiné vyjasnit, zda se informace o hospodaření mají týkat pouze církví, nebo i jejich organizací. Ve druhém případě by to u římskokatolické církve znamenalo zprávu o tisícovkách stran s ohledem na dvě stovky biskupství, charit a dalších organizací.
