Od ledna si rodiče nemohou vybrat, jakou ze dvou hexavakcín svému dítěti dají. To kritizují praktičtí dětští lékaři. Problém je i u dětí, které už dostaly první nebo druhou dávku a měly by tak při přeočkování stejnou vakcínou pokračovat. Některým lékařům ale už dosud běžně aplikovaná látka došla.
Omezení při očkování budí emoce. Ministerstvo navíc musí řešit nedostatek hexavakcíny
Události: Spory o povinné očkování (zdroj: ČT24)
U hexavakcíny si až do konce roku rodiče mohli vybrat ze dvou možností. Obě chrání proti šesti závažným nemocem, jako je dávivý kašel nebo obrna. Mají ale trochu jiné složení. Ministerstvo zdravotnictví totiž každoročně stanovuje pouze to, před čím má očkování chránit. Konečné rozhodnutí, co budou děti dostávat, je na pojišťovnách a distributorovi.
Jenže od ledna kojenci dostávají automaticky jen levnější variantu. Kromě nedonošenců – ti nadále budou mít k dispozici tu dražší. Jenže distributor ji teď nedodal vůbec.
„Věříme, že bude dostatek vakcín, aby bylo možné je zavážet, a že už to bude v pohodě,“ řekl minulý týden ve čtvrtek náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
- Od roku 2018 se mění počty dávek u některých očkování. Například u hexavakcíny budou stačit tři dávky místo čtyř, proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím se bude očkovat až v šesti letech.
- Nově bude také z veřejného zdravotního pojištění hrazené očkování proti lidskému papilomaviru u chlapců ve věku 13 let, dosud bylo jen pro dívky.
- Zdroj: ČTK
Ostatní děti ale teď čeká očkování pouze vybranou vakcínou. A to se nelíbí řadě pediatrů. „V době, kdy očkování je velmi citlivé a křehké téma, tak změny v očkování hlavně ve výběru vakcíny mně připadají jako naprosté nepochopení situace,“ řekla praktická dětská lékařka z Jablonce nad Nisou Věra Fastrová.
Lékaři nyní žádají, aby ministerstvo mohlo do výběru hrazených očkovacích látek zasahovat. Zástupci resortu zdravotnictví budou o změně jednat.
- Vyhláška mění očkovací schéma takzvané hexavakcíny, v níž jsou látky proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a onemocnění způsobenému původcem Haemophillus Influenzae b. Lékaři tohoto povinného očkování aplikují asi 400 tisíc dávek ročně.
- Dosud se touto vakcínou očkovaly děti v devátém týdnu, třetím, čtvrtém a jedenáctém až osmnáctém měsíci. Nově se bude očkovat druhá dávka dva měsíce po první a třetí mezi jedenáctým a třináctým měsícem. Nedonošené děti budou mít i nadále čtyři dávky.
- Zdroj: ČTK
Očkování dětí proti některým nemocem jsou v Česku povinná, ale určité procento rodičů své děti očkovat nenechává, protože to považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky však nejsou prokázány.
Díky vakcínám podle odhadů hygieniků nezemře ročně 500 dětí a dalších 150 tisíc neonemocní. Podle ministerstva zdravotnictví je k vytvoření takzvané kolektivní imunity potřeba očkování 95 procent populace. U některých nemocí už je Česko pod touto hranicí.
Podle předsedy Společnosti pacientů poškozených očkováním Václava Hrabáka jsou větší komplikace právě po kombinaci multivakcín s dalším nepovinným očkováním. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv bylo například v roce 2015 hlášeno 318 podezření na nežádoucí účinky hexavakcíny, 91 z nich bylo při kombinaci s očkováním proti pneumokům.
Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až 10 tisíc korun. Neočkované děti také nepřijímají školky a školy v přírodě. Situací se zabývaly i soudy, několik kauz čeká i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.