Olomoučtí radioamatéři a studenti navázali jako první v Česku rádiové spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Studenti několik minut hovořili s britským astronautem Timothym Peakem, který jim při přeletu stanice nad Olomoucí zodpověděl 18 otázek.
Spojení s ISS trvalo asi deset minut. Přibližně tolik času se stanice pohybovala nad Olomoucí a bylo možné navázat spojení. Antény odborníci instalovali na střechu Přírodovědecké fakulty, ve které byla zřízena i konferenční místnost. Nechyběly zde ani promítací plochy s grafem ukazujícím aktuální polohu ISS, která se pohybuje rychlostí bezmála 28 tisíc kilometrů za hodinu.
V zaplněné učebně už od rána panovala lehká nervozita, protože navzdory dlouhé a pečlivé přípravě nebylo do poslední chvíle jisté, zda se pokus o navázání spojení s více než 400 kilometrů vzdálenou kosmickou stanicí podaří.
V Česku šlo o první spojení s ISS
Když se z reproduktorů krátce před 09:30 kromě šumu ozval i hlas britského astronauta, tak v učebně zavládla úleva a vzrušení. „Jsem na vrcholu štěstí, že se nám experiment podařil,“ komentoval předseda Hanáckého radioklubu OK2KYJ Rudolf Bláha. „Komunikace s ISS jsou poměrně časté, ve světě jich už byly řádově stovky. V České republice jsme ale první,“ dodal.
Astronaut: Internet máme, ale je pomalý
Studenty například zajímalo, jak kosmonauti snáší stav beztíže nebo jestli je možné na ISS nastydnout. Podle Peaka bylo po příletu na ISS nejtěžší zvyknout si na nulovou gravitaci, poměrně stísněné prostory vesmírné stanice i denní režim, který je pečlivě naplánován. Na oběžné dráze se podle astronauta také hůř spí. „Nejvíce mi chybí moje postel,“ postěžoval si.
Zvídavé studenty Peak uklidnil, že i na oběžné dráze mají astronauti přístup k internetu, spojení je ale velmi pomalé. Posádka si podle něj najde chvíli času i na zhlédnutí filmu či sociální sítě.
Za výbornou otázku pak označil dotaz, který se týkal budoucnosti vesmírných letů. „Největší problém je v tuto chvíli kosmické záření. Pohonné systémy se totiž zlepšují a budeme schopni letět na Mars, i když to bude trvat dva či tři roky. Ale naším největším problémem po cestě bude právě to, jak se chránit před kosmickým zářením,“ řekl.
„Vlastní kontakt není technicky zvlášť náročný, svým způsobem je to pro nás rutina. Vysíláme a přijímáme signály běžně. Ale vědomí, že buď to vyjde teď, nebo nikdy, z toho dělá drama. Jakákoli chyba může znamenat zmar celé akce,“ uvedl před zahájením rádiového spojení Bohuslav Coufal ze společnosti ONYX engineering, která vypomáhala s technickým řešením.
Rádiové spojení s ISS mohla podle Bláhy zhatit vyšší sluneční aktivita, bouřka i technická porucha. „Obával jsem se i případné sabotáže, tedy že by se někdo ze zlé vůle naladil na tyto frekvence a začal nám dělat nepříjemnosti. Nakonec vše dopadlo výborně,“ řekl.
Studenty vybrala NASA, přípravy trvaly roky
Trojici olomouckých gymnázií po dlouhých letech příprav vybrala americká vesmírná agentura NASA. Pomocí diskusí s astronauty chce podpořit zájem studentů z různých koutů světa o vědu, techniku a výzkum vesmíru. Původně měly tuto výsadu pouze školy ze Spojených států, NASA ale posléze rozšířila možnosti rádiového kontaktu s posádkou ISS i do dalších zemí.
