Praha – Vláda podpořila návrh ministra obrany Martina Stropnického na obnovení odvodů. Pokud by návrh prošel hladce legislativním procesem, začal by platit od roku 2017. Profesionální armádě chybí zálohy i přehled, koho z nejmladších ročníků by mohla povolat. K tomu mají posloužit právě odvody, od nichž si ministr slibuje, že zmapují, kolik je v Česku lidí schopných a ochotných podílet se v případě ohrožení na obraně státu.
Novela branného zákona navrhuje obnovit povinnost dostavit se k odvodu a podstoupit lékařskou prohlídku, která určí, zda je schopen, či neschopen služby. „A jde domů. Do dvou let pak máme právo takového člověka povolat na cvičení. To může odmítnout. Chceme vědět, kolik je v kterém ročníku lidí schopných a ochotných absolvovat cvičení,“ představil plán stručně ministr v pořadu Týden v politice.
V případě zhoršení bezpečnostní situace, které však ještě nemusí být přímým ohrožením státu, by bylo možné brance ke cvičení povolat povinně. Vývoj na Ukrajině podle ministerstva jasně ukázal, že konflikty mohou vzniknout rychle a blízko. „Stávající legislativa umožňuje začít s odvody až poté, co je vyhlášen stav ohrožení státu, což už by bylo pozdě. To znamená, armáda si chce vést nějakou evidenci, jak jsou na tom občané zdravotně, fyzicky nebo jak jsou na tom s ochotou bránit v případě ohrožení země svou vlast,“ upřesňuje mluvčí resortu Petr Medek. Počty absolventů vojenského výcviku za poslední dekádu klesly ze 160 tisíc na osm. Branná povinnost se přitom stále vztahuje na všechny občany.
Obnovení odvodů jen kvůli evidenci schopných a ochotných se ale nelíbí některým opozičním zákonodárcům. „Zjistíte informace, které už dneska můžete vesměs zjistit z nějakých základních registrů. Bude to drahé, bude to neefektivní, nesmyslné,“ kritizuje návrh Jana Černochová (ODS).
Na silných zálohách už začali pracovat v Polsku
Události na Ukrajině zvedly plány na statisíce lidí v záložních jednotkách také v sousedním Polsku už minulý rok. Cílem je vytvořit civilní jednotky schopné bránit města a strategické objekty v případě ohrožení země. Podle polských plánů jde o vytvoření vojska nezávislého na kasárnách, v jistém smyslu se jedná o obdobu americké Národní gardy. Sdružení polských záložáků jsou činnými organizacemi, jejichž členové se každoročně účastní několika pravidelných cvičení. Během nich brání nebo obsazují strategické objekty.
Polsko má bezprostřední hranice s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. Vzhledem k historické zkušenosti kladou Poláci na posílení armády mnohem větší důraz. Zhruba stotisícová polská armáda dokáže podle generálního štábu zastavit nepřítele na několik dní, než přijdou spojenci. Chybí jí ale záložní síly v podobě vycvičených lokálních jednotek, schopných ochránit mosty, nemocnice a další klíčové objekty.
Branná povinnost nezanikla ani na Slovensku, přestože i tam mají již léta profesionální armádu. V případě válečného konfliktu by stát mohl povolat muže do zbraně. Tomu se mohou Slováci vyhnout, pokud úřadům předem zašlou oznámení, že mimořádná služba je v rozporu s jejich svědomím nebo náboženským vyznáním. V takovém případě by za války tito občané například pomáhali při poskytování zdravotní péče nebo civilní ochraně obyvatelstva.
