Občanská demokratická strana slaví 25 let od prvního ustavujícího sjezdu. V jejím čele se vystřídalo pět předsedů, volby vyhrála naposledy v roce 2006. V minulosti ODS provázela řada kauz, naposledy případ Jany Nečasové (dříve Nagyové), obviněné ze zneužití vojenského zpravodajství, po kterém padl kabinet premiéra Petra Nečase. O minulosti i budoucnosti opoziční pravicové strany hovořil ve Studiu 6 senátor a primátor Teplic Jaroslav Kubera.
ODS slaví čtvrtstoletí. „Vrátíme se na výsluní,“ věří senátor Kubera
„Tehdejší nadšení, že konečně budeme svobodní, zasáhlo asi každého člověka v České republice. Je to velmi podobné jako stav vězně, který je dlouho ve vězení a pak je propuštěn na svobodu, se kterou si neumí poradit. To byl problém i naší společnosti po dlouhé době totality,“ vzpomíná Kubera na atmosféru začátku devadesátých let, kdy sám do ODS vstoupil.
ODS tehdy podle něj dávala lidem naději, že porevoluční vývoj bude kontinuální změnou k lepšímu. „Samozřejmě to tak není. Sinusovka platí jak v krizích ekonomických a finančních, tak politických,“ komentoval i neúspěchy, které občanské demokraty provází.
Předsedové ODS nejsou černobílí
„U nás je tak trochu škoda, a je to vidět i na našich předsedech, že skoro nikdy nekončíme normálně,“ upozorňuje na vyhrocené situace, za nichž se se stranou rozloučili Václav Klaus, Mirek Topolánek a naposledy Petr Nečas. S nadsázkou říká, že v ODS „přežil“ všech pět předsedů. „Musím říct, že ani jeden z nich není černobílý,“ domnívá se.
Politici jsou něco jako trenéři ve fotbale. Když mužstvo vyhrává, tak je fanoušci nosí na ramenou. Po první prohře je většinou vedení klubu odvolá v naivním domnění, že když najme někoho jiného, tak mužstvo vyhraje ligu.
Za strategickou chybu, která spoluzapříčinila propad ODS, považuje vznik krajů, který umožnil vstup místních kmotrů do stran. „Kraje jsou tatínkové kmotrů, a dotace jsou maminky kmotrů,“ říká Kubera. Ve straně podle něj vznikla skupina lidí, kteří chápali politiku a byznys jako činnosti, které je výhodné vykonávat zároveň.
Nejlepší se přihlásí, když je strana dole
Od roku 2010 ubyla ODS polovina členů – jejich počet se snížil ze 30 na 15 tisíc. „Politické strany u nás mají mimořádně nízký počet členů. Souvisí to opět s totalitou, lidem se nechce do politiky,“ říká Kubera s tím, že počet členů nepovažuje za nejzásadnější – stačí prý dostatek příznivců. „Nemusí každý být řádným členem strany, stačí, když strana získá jeho hlas.“
Důvod, proč se lidé nechtějí angažovat, vidí i v obecném znechucení politikou. „Zvláště v této době se spíše objevují neukotvená hnutí a lidi do politických stran, které se často poněkud zdiskreditovaly, nejsou ochotni vstupovat,“ vysvětluje.
Tvrdí ale, že poslední dobou se občané chodí do ODS sami přihlašovat. „Nejlepší členové jsou ti, kteří přijdou v době, kdy je strana dole. Do ANO se teď všichni hlásí a až půjde dolů, tak se zase budou odhlašovat,“ předpokládá budoucí potíže hnutí miliardáře a ministra financí Andreje Babiše.
GALERIE
Výročí ODS
Když ODS slavila 20 let existence, konala se na Žofíně slavnost, kam si občanští demokraté pozvali řadu hostů. Čtvrtstoletí ale nijak pompézně slavit nebudou. Ve čtvrtek se koná připomínková večeře se všemi bývalými předsedy, v pátek den otevřených dveří.
„Určitě stojí za to připomenout, že ODS zažila dobré i špatné časy. Důvěra se těžko získává, ale rychle ztrácí,“ uvědomuje si Kubera. „Věřím ale tomu, že ODS se vrátí na výsluní. Petr Fiala se možná někomu zdá nepříliš výrazným lídrem, ale převzal stranu v nejtěžší chvíli,“ hájí svého předsedu a věří v lepší časy konzervativní a euroskeptické strany.