Proti viru zika existuje jediná ochrana: necestovat do oblastí, kde hrozí jeho přenos komárem a dočasně se vyhnout nechráněnému pohlavnímu styku s muži, kteří se odtud vrátí. Podle primářky kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce Hany Roháčové neexistuje stoprocentní způsob, jak se v Latinské Americe vyhnout štípnutí komárem. Současně ale má téměř za vyloučené, že by se virus podobným způsobem mohl šířit i v Evropě.
„Je prakticky vyloučené, že bychom tady měli zdroj onemocnění. Vždy si ho lidé přivážejí,“ ubezpečila Hana Roháčová. Přímo v Česku, resp. v Evropě tak jediné riziko představuje šíření viru ve spermatu, ve kterém výzkumníci podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jeho přítomnost zaznamenali. WHO navíc nedávno upozornila, že je přenos viru ve spermatu častější, než se dosud předpokládalo.
Není přitom nutná úplná abstinence, lékaři pouze doporučují použít ochranu měsíc po návratu z oblastí, kde se zika vyskytuje, nebo půl roku po prodělaném onemocnění. Jde přitom spíše o preventivní opatření. „Není přesně známa doba, po kterou se virus vylučuje do spermatu,“ upozornila primářka Roháčová.
Jistá obrana před zikou v rizikových oblastech neexistuje
Jak upozornila vedoucí české kanceláře WHO Alena Šteflová, s nadcházejícím jarem se může výskyt viru zika ještě zvýšit. „Bude rozšiřovat možnost přenášení v teplém klimatu v zemích, kde je přítomen přenašeč, tedy komáři rodu aedes,“ poukázala.
Lidé, kteří se ocitnou přímo v Latinské Americe a dalších oblastech, kde se virus vyskytuje a chtějí se nákaze vyhnout, přitom musí spoléhat pouze na štěstí. Podle primářky kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí totiž neexistuje stoprocentně účinné opatření. Chorobu přenášejí tropičtí komáři a štípnutí nelze nikdy vyloučit. „Repelent ano, ale žádný, který odpudí všechny komáry, neexistuje. Neexistuje žádné místo, kde by k tomu nemohlo dojít. Samozřejmě městské aglomerace jsou bezpečnější než venkovské, kde jsou močáloviště, kde se komáři líhnou,“ poznamenala Hana Roháčová.
Onemocnění virem zika často probíhá bez příznaků, případně se projevuje podobně jako chřipka. Pro dospělé zatím většinou nepředstavoval závažnou hrozbu, Brazilští vědci ale jeho výskyt spojují s rozšířením mikrocefalie – zakrněním resp. předčasným ukončením vývoje mozku. „Zatím vztah viru zika a mikrocefalie není prokázán, přestože je silně předpokládán,“ upřesnila Alena Šteflová. Proto také lékaři doporučují, aby se cestám do rizikových oblastí vyhnuly zejména těhotné ženy nebo ty, které otěhotnět plánují.
WHO varovala, že je zika nebezpečnější, než se čekalo
WHO však upozornila, že se v době epidemie ziky v Latinské Americe zvýšil také počet onemocnění Guillain-Barrého syndromem, který se projevuje obrnou svalstva. „Je osm zemí, které hlásí zvýšenou incidenci Guillain-Barrého syndromu s infekcí zika u postižených,“ uvedla česká zástupkyně světové organizace.
Podle Hany Roháčové lze očekávat, že se virus zika bude vyvíjet a způsobovat nová onemocnění. „Virus určitě má afinitu k nervovému systému. To je případ obrn, takzvaných paralýz. Ale zdá se, že afinita k nervovému systému je v této epidemii vyšší, než tomu bylo dříve,“ poukázala.
V Česku jsou zatím potvrzené tři případy onemocnění virem zika. O prvních dvou lidech, kteří si nemoc přivezli z Karibiku, informovalo ministerstvo zdravotnictví koncem února. Později laboratoř potvrdila ziku u další turistky, která oblast navštívila. Lékaři průběžně posílají vzorky i od dalších lidí, kteří mají některé příznaky nebo se obávají, že si ziku přivezli z cest. Ten, u kterého se ale po návratu z Latinské Ameriky neprojevují žádné příznaky, musí vyšetření sám uhradit.
