Oběti komunismu se dočkaly ocenění. Mezi nimi i Wonka, který zemřel ve vězení

Osvědčení pro účastníky odboje a odporu proti komunismu v pondělí obdrželi v Praze bratři Wonkovi a dalších dvaatřicet lidí. Pavel Wonka, označovaný za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení, byl oceněn in memoriam.

Osvědčení pro účastníky protikomunistického odboje, pamětní dekrety a odznaky v pondělí ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO) předala čtyřiatřiceti lidem, z toho sedmi in memoriam.

„Žádná totalita naštěstí není schopna zlomit celý národ až do toho posledního člověka. Vždy se najdou ti, kteří jsou nezištnými nositeli a obránci ideálu občanské svobody, kteří se dokáží vzepřít lži bez ohledu na nebezpečí, které jim v každém okamžiku hrozí,“ uvedla ve svém proslovu ministryně obrany. Ta zároveň účastníky třetího odboje označila za „svědomí doby“. 

Ocenění získali Milan Sokolíček za distribuci materiálů Charty 77 a samizdatového časopisu Vokno, Jelena Mašínová za šíření tiskovin namířených proti totalitnímu režimu a podíl na organizaci protirežimních shromáždění a Julius Tomin za účast na protikomunistických protestech.

In memoriam bylo osvědčení uděleno i Růženě Frajtové za shromažďování podpisů pod petici na podporu svobodného vyznání a za zprostředkovávání kontaktů mezi Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) a katolickým opozičním aktivistou Augustinem Navrátilem.

Posmrtně bude oceněn také Jan Kubeš za spolupráci s lidmi zapojenými do protirežimní činnosti a za postoje bránící kolektivizaci zemědělství a Stanislav Přibyl, který založil a vedl odbojovou skupinu s cílem šířit protirežimní letáky a shromažďovat zbraně.

Chtěl kandidovat jako nezávislý, zemřel ve vězení

Ocenění in memoriam obdržel i Pavel Wonka, který zemřel v pětatřiceti letech v dubnu 1988 za dosud nevyjasněných okolností v královéhradecké věznici. V komunistickém vězení skončil za své názory a činnost celkem třikrát. Odsouzen byl za smyšlené činy, trestu ale čelil mimo jiné za snahu kandidovat ve volbách jako nezávislý kandidát. Po roce 1989 byl plně rehabilitován.

Zpráva o Wonkově úmrtí tehdy vyvolala pobouření i ve světě. Jeho pohřeb se uskutečnil v rodném Vrchlabí za účasti asi dvou tisíc lidí, včetně signatářů Charty 77, členů Jazzové sekce a VONS, ale i zástupců osmi velvyslanectví západních zemí a štábu německé televize. Za smrt Pavla Wonky nebyl nikdo potrestán.

Perzekuci a šikaně komunistických úřadů a policie čelil i jeho bratr Jiří Wonka. Byl několikrát propuštěn ze zaměstnání a také vězněn za pobuřování, když sepsal zesměšňující socialistický závazek práce. Ve vězení byl stejně jako jeho bratr týrán. S bratrem opakovaně upozorňovali na porušování lidských práv v komunistickém Československu, mimo jiné drželi protestní hladovku na Pražském hradě. Po revoluci v listopadu 1989 dosáhl zrušení soudních rozsudků proti sobě i svému bratrovi. I on se v pondělí dočkal osvědčení. 

Pamětní deska - Pavel Wonka
Zdroj: ČT24

Osvědčení o účasti v protikomunistickém odboji uděluje ministerstvo obrany na základě zákona o odboji a odporu proti komunismu. Podklady čerpá především z archivu bezpečnostních složek a dokumenty doplňuje o výpovědi svědků. První osvědčení byla udělena v dubnu 2012. Žádostí o přiznání účasti ve třetím odboji eviduje ministerstvo obrany zhruba pět tisíc, osvědčení vydalo víc než 1400 lidem.

Uznaní účastníci protikomunistického odboje obdrželi pamětní odznak a peněžité ocenění sto tisíc korun, pozůstalí manželé po nich poloviční částku. V případě, že mají odbojáři důchod nižší než průměrný, je jim na průměrný dorovnán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...