Obchod s chudobou začal řešit i Sokolov. Stěhují se tam desítky sociálně vyloučených

7 minut
168 hodin: V Sokolově roste další sociálně vyloučená lokalita
Zdroj: ČT24

Na bydlení potřebných doplácí stát ročně 13 miliard korun. Velká část peněz proudí přímo k majitelům bytů a ubytoven, kteří vydělávají na tom, že jejich nájemníky nikdo jiný zrovna nevítá. Problém nově hlásí město Sokolov, kde natáčel reportér pořadu 168 hodin Jan Novák. Za dva měsíce se tam přistěhovalo přes 150 nových lidí, většinou na sociálních dávkách.

Pavel Berka patří v Sokolově mezi největší majitele nemovitostí. Vlastní přes 100 bytů a lidé, kteří letos na jaře do Sokolova přišli, mířili často právě k němu – do takzvaných sociálně vyloučených lokalit včetně ulice Nádražní, kde Berkovi patří 32 bytů.

Zatímco Berka tvrdí, že své byty postupně rekonstruuje, sokolovská radnice si nechala vypracovat od Agentury pro sociální začleňování analýzu, jak jeho byty vypadají ve skutečnosti. 

„Byty v lokalitě číslo 2 bývají často v katastrofálním stavu (špinavé stěny, nezařízená elektrifikace, popraskané trubky apod.). Téměř ve všech se přes zimu topí tuhými palivy. Na ohřev vody jsou ve většině bytů nainstalované elektrické bojlery, které ale obyvatelé pro vysokou spotřebu, popřípadě pro nevědomost, jak s nimi zacházet, nepoužívají,“ píše se ve zprávě. Za takové byty mohou nájemníci zaplatit i přes 10 tisíc korun, i když Berka tvrdí, že maximální nájemné včetně poplatků nepřesahuje v Nádražní 7 tisíc korun.

Sociálně vyloučená lokalita
Zdroj: ČT24

Novinářům přitom Berka ukazuje výstavní byty a tvrdí, že podobně vypadají všechny. „Oni tvrdí, že žijete jak opice, bez záchodů, bez van a takový, tak jim chci ukázat vaše dva byty, ty jsou hezký, ne? Řeknu, že to není pravda, když město tvrdí, že jsou byty podprůměrné,“ řekl Berka nevědomky na zapnutý mikrofon.

Hluk, špína a potkani

Příchozí nájemníci vadí starousedlíkům, radnici i místní policii. „S Berkou přišli noví podnájemníci, na které i ti staří, kteří tady bydleli a které už jsme zcivilizovali, začali nadávat a stěhovali se pryč,“ tvrdí předseda Bytového družstva Nádražní Stanislav Slaný.

Starousedlíkům vadil hluk a špína. „V podstatě ani není ochoten a schopen zajistit pro rodiny dostatek odpadních nádob. Takže se okolo povalují odpadky a tím se živí potkani, kteří nám pak podhrabávají silnici,“ stěžuje si Slaný.

O reakcích sousedů se Berka bavit nechce. „Složitá otázka. Osobně jsem nemluvil s nikým z nich,“ řekl. Podle něj místním lidem vadí to, když si jeho nájemníci sednou před domy, i to, když zůstanou zavření doma.

Sociálně vyloučená lokalita
Zdroj: ČT24

Nápravu nesjednali městští policisté, podle kterých na nově příchozí neplatí pokuty, ani město. „Co je na tom nejhorší, je, že on nedělá nic protizákonného. Berka dělá jenom to, co mu umožňuje legislativa. A jestli mu jeho svědomí nebrání v tom zvát sem ty lidi, dávat jim nájemné, tak je to opravdu hodně špatně. Jak pro majoritu, tak pro ty lidi, kteří jsou v nějaké existenční nouzi,“ myslí si místostarostka Sokolova Renata Oulehlová (ANO).

„Když je neubytuju já, město jim byty nedá a lidé skončí na ulici. Takže se v Sokolově zvedne akorát vlna bezdomovectví. To nevím, jestli je úplně ideální,“ brání své podnikání Berka.

Zisky z ubytoven má omezit nový zákon, schválit ho ale poslanci nejspíš nestihnou

Pavel Berka koupil 3 domy s 32 byty za 6,5 milionu korun. Krom toho vlastní ještě dalších 30 bytů ve zbývajících 2 vyloučených oblastech v Sokolově. Drtivá většina nájemníků pobírá sociální dávky. Analýza města spočítala, že Berka na nájmech při průměrném nájmu 6 až 9 tisíc korun za byt vydělá měsíčně 372 tisíc až 558 tisíc korun.

Sociálně vyloučená lokalita
Zdroj: ČT24

„Já to nevidím jako byznys,“ okomentoval své výdělky Berka s tím, že konkrétní částku, kolik na nájemném vydělává, neprozradí. S výrokem, že své podnikání bere jako charitu, ale souhlasil.

Zisky obchodníků s chudobou má zastavit nový zákon o sociálním bydlení. Poslanci ho ale před týdnem na třetí pokus neprotlačili ani do prvního čtení. Do voleb ho proto nejspíš schválit nestihnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 2 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 2 hhodinami

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
před 3 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 4 hhodinami
Načítání...