Opadnutí množství běženců, kteří přicházeli do Evropy, a celkový pokles zájmu o migrační tematiku měl loni velký vliv na extremistickou scénu v Česku. Z vládní výroční zprávy o extremismu za minulý rok vyplývá, že extrémní pravice trpěla odlivem sympatizantů, kterému se pokusila čelit částečnou změnou tématu a příklonem ke kritice vlády, EU a NATO. Extrémní levice pak utlumila své aktivity, a to nejen ve vztahu k pravicovým radikálům, ale také k policii.
- celkem: 308 akcí (loni 307)
- akce pravicových extremistických subjektů: 129
- akce levicových extremistických subjektů: 133
- akce protimigračních a protiislámských hnutí: 49
- počet extremistických trestných činů: 143 (loni 175)
- zdroj: ČTK/Zpráva o extremismu na území ČR
Pravicoví extremisté uspořádali loni 129 akcí. Podle ministerstva vnitra však nešlo o akce jednotně organizované, protože na krajní pravici panuje dlouhodobá rivalita mezi Dělnickou stranou sociální spravedlnosti a Národní demokracií a jejich představiteli. Spory se přitom neurovnaly ani loni.
Autoři výroční zprávy o extremismu upozornili na mizivé výsledky obou stran v loňských krajských volbách, což přičítají odlivu jejich sympatizantů. To mohlo souviset se všeobecným poklesem zájmu o migrační tematiku, ovšem odpadlé stoupence extrémní pravice nepřivedla zpět ani změna tématu během roku. „Extrémně pravicové subjekty se přesunuly k důraznější kritice a protestům proti členství ČR v EU, NATO a proti tuzemské politické reprezentaci jako celku,“ stojí ve výroční zprávě.
Potíže loni měly i protiislámské a protimigrační subjekty. Vládní zpráva to přičítá vniřním sporům i poklesu zájmu veřejnosti. Tato uskupení podle zprávy dostávala prostor v alternativních médiích, která se snažila šířit či podporovat atmosféru strachu. „Využívala k tomu mimo jiné i selektivního a účelového informování o uprchlících, muslimech a jejich spojování s terorismem,“ píše se ve výroční zprávě.
Menší zájem o problematiku spojenou s uprchlickou vlnou ovšem poznamenal i krajní levici. Uspořádala 133 akcí, ale celkově se podle ministerstva vnitra utlumily její aktivity, anarchistická scéna stagnovala a autoritářské skupiny trpěly i na extrémní levici nejednotou. „Byly nadále fragmentované a nenašla se výraznější postava či kolektiv, které by je sjednotily. Členská základna zůstala slabá,“ napsali autoři zprávy o extremismu. Loni se také utlumily útoky na policejní auta, která anarchisté v roce 2015 zapalovali, sami tvrdili, že to bylo kvůli údajnému mučení Martina Ignačáka.
Současně s ohlédnutím za činností extremistů vydalo ministerstvo prognózu dalšího dění. Za hlavní rizika a hrozby pro Česko označuje zpráva snahy extremistů vedoucí k oslabení společnosti, možnosti nárůstu napětí či polarizace společnosti, výskyt radikalizovaných militantních jedinců nebo malých skupin. Za nebezpečí považují odborníci také to, aby extremistické prvky nezačal přejímat politický mainstream nebo možný vznik politicky extremistického subjektů v čele s charismatickým vůdcem.
