Ministr financí Ivan Pilný (ANO) počítá se startem účtenkové loterie k elektronické evidenci tržeb (EET) od 1. listopadu letošního roku. Slibuje si od ní hlavně úspory na straně kontrol. Během jednání kabinetu řekl, že úspěch projektu bude záviset hlavně na tom, zda se podaří záměr vysvětlit občanům. Přínosy loterie, které ministr vidí na straně úspor státu v kontrolách, by podle Pilného mohly převýšit náklady na provoz, které dosáhnou 12,4 milionu korun bez DPH. Na vyhodnocení projektu si Pilný chce nechat zhruba rok.
O výhry za účtenky by lidé mohli soutěžit od listopadu, plánuje Pilný
Události: Pilný představil účtenkovou loterii (zdroj: ČT24)
„Záležet bude na tom, jak se k tomu postaví občané,“ uvedl s tím, že záležet bude hlavně na propagaci projektu. I podle Vítězslava Hrušky z poradenské společnosti Apogeo spuštěním účtenkové loterie dojde ke snížení nákladů na případné kontroly dodržování zákona o evidenci tržeb.
„Zapojením široké veřejnosti se posílí samokontrolní mechanismus, kdy sama veřejnost bude motivována vyžadovat od prodávajícího účet s fiskálním identifikátorem. Přihlášením účtenky do loterie pak vznikne další databáze vydaných účtenek, která bude sloužit finanční a celní správě pro analytické účely,“ uvedl.
V otevřeném výběrovém řízení na provozovatele loterie zvítězila společnosti Wincor Nixdorf. Bude zajišťovat registraci účastníků loterie, registraci a příjem účtenek, losování a výplatu výher a zákaznickou podporu.
Účtenková loterie by měla začít v listopadu (zdroj: ČT24)
MF původně chtělo spustit účtenkovou loterii s názvem „Účtenkovka“ v polovině letošního roku. Podle materiálu „dodavatel služeb předpokládá nejzazší termín dodání služby v polovině září 2017“. MF konkrétní termín upřesní, uvádí dokument.
Hlavních výher bude pět, nejvyšší má být milion
Na celkové zabezpečení účtenkové loterie je v rozpočtu MF pro letošek 100 milionů korun. MF hodlá ročně vyplácet výhry za 65 milionů korun, měsíčně by si soutěžící měli rozdělit zhruba 21 000 výher.
„V rámci výher se počítá s pěti hlavními výhrami, a to první výhra jeden milion korun, druhá výhra automobil (v hodnotě přibližně 400 000 Kč), třetí výhra 300 000 Kč, čtvrtá výhra 200 000 Kč a pátá výhra 100 000 korun. Větší část výher je pak rozložena následovně: 20 výher po 20 000 Kč, 1000 výher po jednom tisíci Kč a 20 000 výher po 100 Kč,“ uvádí materiál.
Loterie má podle ministerstva zákazníky motivovat k přebírání účtenek, a tím zvýšit efektivitu EET a podpořit řádný výběr daní. Losování bude každý měsíc, a to z účtenek vydaných za předem stanovené období. Zákazník může do účtenkové loterie registrovat v jeden den pouze jednu účtenku od daného obchodníka.
Koalice se na loterii neshodne, proti je i pravicová opozice
Ne všechny koaliční strany se zavedením účtenkové loterie souhlasí. „Myslím, že se musíme podívat na Slovensko, jak to tam dopadlo. Já si myslím, že to nemá příliš smysl,“ uvedl vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „To je spíš taková marketingová záležitost ministerstva financí,“ dodal.
Proti zavedení účtenkové loterie je i pravicová opozice. „Jsou to vyhozené peníze daňových poplatníků a to, že to vláda chce rozjet v okamžiku, kdy už bude v demisi 1. listopadu, to je celkem vrchol arogance,“ myslí si šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.
„Já to pokládám za obrovský nesmysl a šílenost, aby stát organizoval jakousi zvláštní loterii. Podle mého názoru stát tu máme od toho, aby dělal úplně jiné věci, aby poskytoval základní veřejné statky a další služby, které od něj občané vyžadují,“ domnívá se poslanec ODS Jan Skopeček.
Na Slovensku mají loterii čtyři roky
Účtenkovou loterii zavedly dříve například Chorvatsko, Slovensko, Portugalsko, Polsko a Slovinsko. Cílem je motivovat zákazníky, aby si brali od podnikatelů pokladní doklad. Hlavní odměnou v těchto zemích byla většinou peněžitá výhra. Dlouhou a úspěšnou tradici má na Tchaj-wanu, kde funguje od roku 1951.
Například na Slovensku funguje účtenková loterie od září 2013. Vláda ji zavedla s cílem omezit daňové úniky. Lidé se do ní mohou zapojit zadáním kódu z pokladního dokladu. Loterie se může zúčastnit každý občan starší 18 let, včetně cizinců, který má platný doklad z elektronické registrační pokladny v hodnotě nejméně jedno euro. Doklad rovněž nesmí být v den losování starší než dva měsíce.
Zpočátku o ni měli velký zájem, v prvních týdnech po spuštění registrovali týdně až několik milionů účtenek. Brzy ale zájem klesl na zhruba 700 tisíc účtenek týdně. Vláda ji ale zrušit neplánuje, zvýšila počet odměňovaných a zavedla jackpot. Další výhry a ceny se pak rozdávají v soutěži veřejnoprávní televize.
Účtenková loterie na Slovensku
Účastník loterie se musí zaregistrovat a po každém losování je vyhlášen jeden jackpot, který naposledy činil 6869 eur (asi 182 000 korun) a dalších sto výher, každá v hodnotě 100 eur (asi 2650 korun). Výše jackpotu roste podle daného vzorce v souvislosti s počtem poslaných účtenek. Loterii má na starosti státní loterijní společnost Tipos, výhry jsou osvobozené od daně z příjmu.
Přestože si účtenkovou loterii slovenští vládní představitelé pochvalují, do rozpočtu výraznější prostředky nepřinesla. Finanční správa však tvrdí, že se díky loterii zvýšila efektivnost při odhalování nelegálních elektronických pokladen.
Chorvatsko mělo i loterii pro Čechy
V Chorvatsku byla EET zavedena v roce 2013. Loterie má sloužit především pro výběr daní v turistické sezoně. Od srpna do října 2015 byla dokonce uzpůsobena výhradně pro Čechy - při registraci 20 účtenek ze svého pobytu mohli čeští návštěvníci Chorvatska vyhrát v přepočtu až 50 000 korun. Češi nakonec poslali do loterie přes 7000 účtenek, výhrou byl například pobyt v Chorvatsku pro dvě osoby v roce 2016 v hodnotě 15 000 kun (asi 54 000 korun).
Polsko zavedlo účtenkovou loterii v roce 2015, hraje se hlavně o automobily nebo elektroniku. Loterii provozuje ministerstvo financí. Zaregistrovat se může účtenka v hodnotě nejméně 10 zlotých (přes 60 korun).
Elektronická evidence tržeb začala v Česku loni 1. prosince pro hotely a restaurace. Vláda si od ní slibuje omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Pravicová opozice opatření kritizuje a tvrdí, že zlikviduje mnoho drobných živnostníků.
Po hotelech a restauracích se od března letošního roku zapojily do EET maloobchodní a velkoobchodní firmy. Následovat budou příští rok další obory podnikání. Dosud obchodníci vydali zhruba 1,4 miliardy účtenek.