Přes osm tisíc veřejných funkcionářů – převážně komunálních politiků – nezveřejnilo informaci o svých příjmech za loňský rok. Mohou za to dostat pokutu až padesát tisíc korun. Údaje se letos poprvé shromažďují v Centrálním registru oznámení, který je volně přístupný na internetu.
Povinnost zveřejnit informaci o příjmech a majetku získaném za loňský rok mělo přes 33 tisíc lidí. Do konce srpna ji ale nesplnila zhruba čtvrtina. Ministerstvo spravedlnosti nyní bude jednotlivé případy předávat přestupkovým orgánům.
„Podněty se budou zabývat obecní úřady obcí s rozšířenou působností, ve kterých má daný funkcionář trvalé bydliště,“ uvedla mluvčí ministerstva Lucie Machálková. Pokud by byl z přestupku podezřelý člen zastupitelstva, jehož úřad má přestupek projednat, bude případ postoupen jinému obecnímu úřadu. Ani po zaplacení pokuty pak nezaniká povinnost oznámení podat nebo doplnit.
Komunální politici mají obavy ze závisti
Zákon o střetu zájmů ovšem čelí kritice zejména z řad komunálních politiků. Nelíbí se jim, že citlivé informace může ve veřejném registru zkoumat kdokoli. Hrozba sankce ale byla jedním z důvodů, proč informace, byť se zpožděním, nakonec zveřejnila i radní v Bystřeci na Orlickoústecku Blanka Mrázková (nestr.).
Jako radní působí už dvacet let, osm let pracovala v úřadu i jako místostarostka. Letos už ale kandidovat nebude. Jedním z důvodů je právě to, že si každý mohl na internetu zjistit, jak je na tom její rodina finančně. „Jsem neuvolněný člen obecní rady. Podle mého názoru je naprosto zbytečné, aby moje finance byly někde zveřejněné,“ myslí si politička, která jinak pracuje v papírnictví.
Naplňují se tak obavy odpůrců nařízení, že lidé kvůli strachu ze závisti ztratí zájem o účast v komunální politice. V červnu sice prezident podepsal novelu, podle které mají být údaje o movitém majetku a závazcích komunálních politiků neveřejné, u představitelů malých obcí, kteří za obecní funkci nepobírají plat, budou ale v registru dál přístupné údaje o nemovitostech a funkcích ve firmách.
Povinnost podat oznámení měli funkcionáři původně do konce června, tehdy ho ale nedodaly zhruba dvě třetiny. Ministerstvo je proto vyzvalo, aby oznámení podali dodatečně do konce srpna. Mimořádně upomínali úředníci i ty, kteří omylem vyplněné oznámení pouze uložili, ale ministerstvu jej neodeslali. Šlo o asi deset procent případů.
