Brno - Pokud se při vyšetřování nepodaří zajistit peníze získané trestnou činností, lze pachateli zabavit jiný jeho majetek. Třeba auto, obraz nebo elektroniku. V novém sjednocujícím stanovisku to uvedlo trestní kolegium Nejvyššího soudu (NS). Čeští státní zástupci a soudci již podle něj podobnou možnost teoreticky měli, příliš ji však nevyužívali. Cílem stanoviska je zvýšení šance na skutečné odškodnění obětí trestných činů.
Majetek lze zabavit už po sdělení obvinění, pokud se později prokáže nevina obviněného, získá majetek zpět. Pokud bude odsouzen, dostanou oběti náhradu toho, o co přišly. Tento verdikt se nyní dostane do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu. Stanoviska jsou pro nižší soudy závazná, jejich cílem je sjednocovat rozkolísanou judikaturu.
Člen Soudcovské unie Ladislav Hejtmánek:
„Takový zákon už je účinný od roku 2006… Nejvyšší soud narazil při svém rozhodování na to, že není tímto způsobem vždy postupováno. Je nutné si uvědomit, že rozhodování o jednotlivých věcech je vždy záležitostí státních zástupců nebo soudců, a od toho právě Nejvyšší soud je, aby při zjištění nejednotného postupu vydal sjednocující stanovisko.“
„Schválené stanovisko ukládá, že nelze-li zajistit finanční prostředky, které pachatel získal trestnou činností, pak je třeba zajistit jako náhradní hodnotu pro odškodnění jakýkoliv jiný majetek pachatele způsobilý k zajištění, aniž by tento majetek měl nějaký vztah ke spáchané trestné činnosti,“ uvedl mluvčí soudu Petr Knötig.
Postup lze použít například v situaci, kdy pachatel podvodu vyláká z lidí 100 000 korun. Po zadržení policií ale peníze už nemá, případně je vyšetřovatelé nedokážou najít. V minulosti by oběti zřejmě o peníze přišly. Nyní mohou orgány činné v trestním řízení zajistit jiný majetek pachatele v téže hodnotě. „Může to být například obraz, auto, elektronika nebo jiný majetek, který mohl získat dávno před tím, než spáchal trestný čin,“ uvedl Knötig.
Vláda v lednu přijala novelu o odškodnění obětí
Tvrdší postup proti pachatelům trestné činnosti už v lednu jednohlasně schválila i vláda v podobě novely trestního řádu. Ta umožní obětem zločinů žádat po pachateli trestného činu odškodnění za morální újmu už v rámci trestního řízení, a ty by o ni tak nemusely samostatně žádat až u civilního soudu a znovu vypovídat o někdy traumatizujících zážitcích. Zrychlit by norma měla i případné vyplácení odškodného. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) počítá s tím, že novela by mohla začít platit už v polovině roku. Plánuje také rozsáhlé školení soudců pro posuzování materiálních a morálních škod v rámci jednoho procesu. Vláda chce rovněž změkčit takzvaný náhubkový zákon. Zda veřejný zájem převáží nad právem na ochranu soukromí, bude podle návrhu novely zákona posuzovat soud.
