Jihlava – Na louku Budínka nedaleko Dobronína nahnala 19. května 1945 neznámá skupina Němce z Jihlavska, zabila je a zakopala. Prokázal to archeologický průzkum, který inicioval nezávislý novinář Miroslav Mareš, jenž získal svědectví pamětníků a měl k dispozici i mapu naznačující, kde by měl být hromadný hrob skrývající těla zavražděných Němců. Podobných útoků na německy hovořící obyvatele Sudet i vnitrozemí někdejšího protektorátu Čechy a Morava se stalo více, Miroslav Mareš má k dispozici svědectví i o dalších podobných činech, které se staly přímo na Jihlavsku.
„Pamětníci mi ukazují další místa, kde by takové hroby mohly být,“ řekl Mareš v Interview ČT24. Oproti podkladům, které byly k dispozici v případě Budínky, jsou ale svědectví méně konkrétní. Ozývají se především lidé, kteří o masakrech Němců slyšeli od svých rodičů, a místa, kde k nim došlo, dokážou označit pouze s malou přesností. Na Budínce měl Mareš naopak k dispozici mapu a svědectví sehnaná pamětníkem Fritzem Havelkou.
Kdo na louce Budínka zahynul, není zatím zcela jasné. Jejich jména ale lze nalézt srovnáním několika seznamů. „V létě 45 nebyli na seznamu odsunutých, ale jejich rodinní příslušníci věděli, že ti lidé přežili konec války,“ přiblížil Mareš.
Národnostní spory? Asi ne
Není také zdaleka jasný motiv. V případě vraždění na Budínce totiž nemusela hrát větší roli národnost obětí. Podle rakouského deníku Die Presse vedl skupinu, která zabíjela, český Rakušan Robert Kautzinger. „Nejsem stoprocentně přesvědčen, že to byl masakr Čechů na Němcích,“ podotkl i Miroslav Mareš. Na louce tak mohlo jít docela o něco jiného než o prožitou okupaci a nenávist k Němcům. „Mohu nabídnout motiv, který jsem nejčastěji slyšel z německé strany: Němečtí sedláci měli české čeledíny a byli na ně přísní. Čeledíni se potom tímto způsobem mohli pomstít,“ řekl Mareš.
Mareš pochybuje, že mohlo jít na Budínce o pomstu za masakry českých obyvatel Velkého Meziříčí nebo Třeště německými vojáky těsně před koncem války. „Podle pamětníků z Třeště německé oddíly odjely na jih a na západ a nevracely se do Jihlavy. Tento motiv se mi nezdá jako pravděpodobný,“ upozornil.
Zahynul starosta i učitel
Mezi oběťmi nebyl nikdo, kdo by ve své funkci mohl výrazně působit ve prospěch okupační moci. „Byl tam starosta, učitel, sedlák, policista. Mě samotného by zajímalo, zda je důkaz jejich provinění na českém národě v době nesvobody, tzn. mezi roky 1939 a 45. Zda máme důkaz o tom, že jakýmkoli způsobem se tito lidé provinili na konkrétních osobách české národnosti a případně jakým způsobem,“ podotkl Miroslav Mareš.
Kdo na louce Budínka zabíjel, je podle Mareše především otázka pro státní úřady a jejich orgány. Důležitější je zjištění, kdo zahynul. „Je potřeba je vyzvednout, provést jejich identifikaci a zeptat se jejich příbuzných, zda je pohřbít na českém, nebo německém hřbitově,“ řekl Mareš. „Teprve nálezem prvních ostatků skončila diskuse, zda se tento čin stal, nebo nestal,“ dodal.
