Praha – Na nižší odměny mají od července nárok advokáti za vymáhání drobných pohledávek. Změnilo se znění vyhlášky o advokátních tarifech, ministerstvo spravedlnosti tak chce zastavit obchodování s posledními penězi chudých. Dosavadní vyhláška umožňovala advokátům na úkor sociálně slabých lidí výhodně podnikat. V některých případech odměny klesají až několikanásobně. Podle Martina Vychopeně z České advokátní komory ale změna pouze přenáší náklady na advokáty z dlužníků na věřitele a „je zralá na ústavní stížnost“.
Úprava advokátního tarifu se týká sporů o pohledávky do 50 tisíc korun – snižuje částku, kterou je neúspěšná strana občanského soudního řízení povinna nahradit úspěšné straně. Odměny jsou odstupňovány podle výše pohledávek, v případě sporu o pohledávku do 10 tisíc korun bude odměna advokáta 200 korun za každý z úkonů právní služby až do návrhu na zahájení řízení. Za převzetí právního zastoupení, předžalobní výzvu a návrh na zahájení řízení tak právník inkasuje celkem 600 korun.
Robert Pelikán, náměstek ministryně spravedlnosti:
„Nalijme si čistého vína. Takzvané formulářové žaloby nepřipravují advokáti. Připravují je jejich zaměstnanci, často bez právního vzdělání.“
Podle místopředsedy České advokátní komory Martina Vychopeně byla v obdobném případě odměna zhruba dvojnásobná. Odmítl přitom, že by šlo pouze o vyplňování jmen do připraveného formuláře. První úkon podle advokáta trvá zhruba hodinu, druhý půl hodiny.
Ve sporech o vyšší částky již odměny vzrostou. U sporů o 10 až 30 tisíc korun dostanou advokáti za každý právní úkon 300 korun a u pohledávky do 50 tisíc to bude 500 korun. Za další úkony právní pomoci dostane advokát částku ve výši mimosmluvní odměny, přičemž dlužník by měl včetně odměn pro advokáta zaplatit nanejvýš dvojnásobek žalované částky.
Martin Vychopeň ovšem zpochybnil, že by hranice pro tzv. bagatelní pohledávky byla nastavena správně – 50 tisíc je podle něj příliš mnoho. „Naprostá většina drobné ekonomiky jsou spory do 50 tisíc korun. V situaci, kdy je průměrná mzda 8,5 tisíce korun, nám stát říká: Občane, tvoje spory jsou nepodstatné,“ uvedl advokát. Je přesvědčen, že se kvůli snížení odměn přenesou náklady na zastoupení z dlužníka na věřitele. Dodal, že je novela „zralá na ústavní stížnost“, kterou však nemůže podat advokátní komora.
Praxí, kdy specializované firmy obchodují s drobnými pohledávkami jako se zbožím, se již dříve zabývala média, kritizovali ji i někteří politici a vyjádřil se k ní také Ústavní soud. „Justice se dostává do polohy nikoliv tradičního ochránce práv. Justice se stává inkasní agenturou,“ řekl loni v dubnu ústavní soudce Jan Musil, když soud zrušil vyhlášku stanovující paušály pro advokáty. Problémem sporů, které probíhaly nikoli pro samotnou dlužnou částku, ale pro částku přiznávanou jako náhradu nákladů řízení, přitom nebylo jen zadlužování lidí, ale i zahlcování soudů.
