Laerdal (Norsko) - Norský Laerdalský tunel - nejdelší silniční tunel na světě, měří 24,5 kilometru a řidiči jím projedou asi za 20 minut. Stavba na jihu Norska, která zkrátila cestu z metropole Osla do západonorského přístavu Bergenu z dřívějších 14 na sedm hodin, se stavěla pět let a stála 46,6 miliardy korun. Laerdalský tunel, ve kterém se neplatí mýtné, se stal při svém otevření 27. listopadu 2000, nejdelším silničním tunelem světa, když o téměř osm kilometrů překonal Gotthardský tunel ve Švýcarsku, který držel s délkou 16,9 kilometru primát od září 1980.
O stavbě tunelu, který je pojmenován podle vesnice Laerdal a bez poplatku usnadňuje cestu skrze horský masív mezi hlavním městem Oslo a druhým největším norským městem a přístavem Bergenem, rozhodl norský parlament v červnu 1992, stavět se začalo 15. března 1995, proražen byl v září 1999 a slavnostně za přítomnosti krále Haralda V. otevřen v listopadu 2000. Devět metrů široký a 6,3 metru vysoký tunel, který je místy v hloubce až 1,4 km pod povrchem, stál 1,08 miliardy norských korun (asi 46,6 miliardy korun). Za hodinu jím smí projet maximálně 400 aut.
Tunel, který spojuje města Laerdal a Aurland, je součástí silničního tahu E16, který je severní spojnicí mezi Oslem a Bergenem. Značně zjednodušil cestu mezi Laerdalem a Aurlandem, kde museli řidiči dříve čekat na trajekt.
Směrem od Aurlandu má tunel stoupání 2,1 procenta v délce téměř 12 km, střední část v délce asi šesti kilometrů má sklon 0,7 procenta směrem k Laerdalu, část u Laerdalu v délce asi šesti kilometrů má sklon 2,7 procenta. Sklon tunelu má význam v tom, že přirozeným způsobem zajišťuje odvod prosakující vody.
Skutečně promyšlený bezpečnostní systém
Tunel je dokonale osvětlen a každých 250 metrů je umístěn tísňový telefon. Má protipožární odpočívadla každých 125 metrů a tři ohromné jeskyně, v nichž se v případě požáru otočí i několik kamionů najednou. Odvětrávání je zajištěno pomocí ohromných větráků, které vhánějící čerstvý vzduch z obou stran. Jediný otvor, kterým vzduch proudí ven, je v Tynjadelenu. Tunel je doplněn i o filtry zadržující prach a zplodiny a je v něm možné chytat mobilní i radiový signál.
Bezpečnostní systém v tunelu je instalovaný tak, že kdokoliv vezme do ruky jeden z mnoha hasicích přístrojů, spustí alarm, který rozsvítí světla v tunelu a objeví se nápisy „Otočte se - jeďte ven“. „Obáváme se lidí, kteří budou jezdit příliš rychle nebo usnou za volantem, ale velkým problémem je zejména oheň,“ řekl projektový manažer Jon Kvaale. Oheň může zaplnit tunel smrtícím kouřem.
Ve snaze, aby lidé neusnuli za volantem, se tunel jemně kroutí a auto hlasitě zabzučí, když přejede středovou čáru. „Uvažovali jsme o obrázcích stromů a krajiny nebo o zeleném světle na stěnách těchto prostor,“ říká Gunnar Lotsberg, který měl na starosti plánování. „Mysleli jsme, aby toto světlo vytvářelo představu východu slunce a otevíralo tak tunel.“
