Norsko zřídí úřad, který zajistí, že odebrané děti s cizí státní příslušností předá stát do jejich rodné země. Na instituci, která bude od poloviny roku fungovat po boku sociální služby Barnevernet, upozornil server Aktuálně.cz. Informaci potvrdil ředitel českého Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. Úřad by měl zajistit, že se nebude opakovat komplikovaný případ rodiny Michalákových. Na ni samotnou se ale novinka zpětně vztahovat nebude.
Norsko se v únoru rozhodlo připojit k haagské Úmluvě o ochraně dětí. Ta mimo jiné vyžaduje, aby stát bral ohled na vztah dětí k zemi původu. Signatářem bude Norsko od poloviny roku. Od července by tím pádem děti, které Norsko eventuelně odebere například českým rodičům, neměly končit u norských pěstounů.
Česko by se v takovém případě mělo včas dozvědět, pokud v Norsku začne místní sociální služba vyšetřovat některou českou rodinu. Případné spory o zanedbávání či zneužívání dítěte by měly převzít soudy v domovské zemi dítěte, stejně tak v případě odebrání dítěte bude možné předat ho do pěstounské péče do Česka.
Vznikne nový úřad, zpětně ale působit nebude
Dohlížet na to bude nový úřad, o kterém informovala právní poradkyně vrchního ředitelství Barnevernetu Agnete Krogvigová. „Vznikne nový úřad. Ten se spojí s Českem hned, jakmile začne vůbec nějakou českou rodinu vyšetřovat,“ uvedla Krogvigová. Zlepšení vztahů očekává i Zdeněk Kapitán z českého Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. „Budeme ve spojení. Jestli to bude skrz nový úřad, to zatím nevím,“ řekl Kapitán serveru Aktuálně.cz.
Poslankyně Jitka Chalánková, která dlouhodobě sleduje kauzy dětí odebraných v Norsku, soudí, že země začíná přistupovat ke změnám v systému péče o ohrožené děti pod tlakem mezinárodních institucí, občanské veřejnosti i samotných Norů.
Ačkoli se zdá, že Norsko reaguje na mezinárodní kritiku – která zdaleka nepřichází pouze z Česka, nedávné protesty proti norské politice proběhly v mnoha dalších zemích – přistoupení k haagské úmluvě a zřízení úřadu, který bude komunikovat se zahraničními institucemi na ochranu dětí, nebude mít zpětný účinek. Spor o české bratry Michalákovy, které odebral Barnevernet rodičům před pěti lety, tak bude pokračovat v plném rozsahu.
Případ Michalákových nekončí
Na to také již poukázali čeští politici, kteří se o případ zajímají. „Barnevernet zamete své minulé přehmaty pod koberec a Denise a Davida Michalákovy obětuje v politické hře o své přežití,“ uvedla Jitka Chalánková.
Matka chlapců se s norskými úřady neúspěšně soudila, děti nezískala zpět do své péče i přesto, že policie obvinění, podle kterého rodiče chlapce týrali, odložila. V roce 2014 se Eva Michaláková rozhodla případ zveřejnit, během posledních dvou let se jím zabývala jak vláda, tak parlament i prezident.
Jeho mluvčí Jiří Ovčáček nyní řekl, že „záležitost neřeší případ již unesených dětí“. Prezident podle něj bude o situaci rodiny jednat s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou i ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem.
V současnosti norský soud přezkoumává správní rozhodnutí o adopcí mladšího syna a zbavení Evy Michalákové rodičovských práv ke staršímu chlapci. České ministerstvo zahraničí oznámilo, že se chce k soudnímu řízení připojit jako účastník a poukázat na věci, které považuje v postupu Norska za nesprávné.
- Úřad pro ochranu dětí odebral Michalákovým syny v květnu 2011 pro podezření z pohlavního zneužívání a zanedbávání. To oznámila v březnu téhož roku mateřská škola chlapců.
- V srpnu 2011 norská sociální služba Barnevernet zastavuje veškeré kontakty mezi Michalákovou a jejími syny.
- V únoru 2012 norské úřady zamítly žádost o navrácení dětí do péče rodičů.
- V únoru 2013 Michaláková neuspěla se stížnostmi u norských soudů. Neuspěla ani v listopadu 2013 u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který její stížnost nepřijal.
- V květnu 2014 začíná Barnevernet sledovat medializaci případu v Česku. Michalákovou kritizoval za to, že publikuje fotografie dětí, zejména na sociálních sítích, a citlivé informace v rozhovorech.
- Na radu českých úřadů v prosinci 2014 právníci Michalákové podali návrh na přezkoumání rozhodnutí krajské komise norské sociální služby, dle nějž byly děti umístěny do pěstounských rodin. Zároveň byla podána žádost o svěření dětí do péče matky.
- Česká vláda se kauzou začala intenzivněji zabývat v roce 2014. Jako jedna z prvních se v případu angažuje poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09). Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek již dříve požádal norské ministerstvo zahraničí o vysvětlení. Bylo mu sděleno, že Česká republika se kauzy neúčastní, nemůže tedy dostat informace.
- V prosinci 2014 české ministerstvo zahraničí předává norskému velvyslanectví 1. diplomatickou verbální nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabídl záruku, že v Česku na hochy a jejich rodinu dohlédne.
- V lednu 2015 Senát žádá vládu, aby vyvinula úsilí a zapojila se na diplomatické a právní úrovni do případu.
- V lednu 2015 Michaláková po dlouhé době jedná s Barnevernetem. Úřad ji ujistil, že nedojde k žádosti o osvojení dětí ze strany pěstounů. Rovněž byly stanoveny nové podmínky, matka smí vidět své syny jedenkrát za půl roku na 15 minut.
- V lednu 2015 Sobotka žádá norskou vládu o důkladné posouzení případu. Norsko reaguje nótou, chce s Českou republikou spolupracovat. Sobotka se následně nechává slyšet, že česká strana v diplomatickém tlaku nepoleví a bude trvat na spravedlivém posouzení případu s respektem k nejlepšímu zájmu dětí.
- Lubomír Zaorálek ve stejném období předává norskému ministerstvu zahraničí již druhou verbální nótu. V ní žádá tamější úřady o spolupráci. Kvůli kauze se schází předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) s norským protějškem Olemicem Thommessenem.
- V květnu 2015 norská sociální služba Barnevernet oznamuje, že bude chtít Michalákovou zbavit všech rodičovských práv. Otci mají práva prozatím zůstat. Mladšího hocha pak chce dát pěstounské rodině k adopci. Důvodem má být i to, že Michaláková na žádost pěstounských rodin odmítla vydat české pasy synů.
- V polovině září 2015 se Michaláková naposledy vidí s mladším synem. Předchozí povolená schůzka se uskutečnila v březnu 2015. Během schůzek nesmí hovořit česky, ani sama nesmí vyvinout iniciativu k objetí. Se starším chlapcem není dlouhodobě v kontaktu.
- V říjnu 2015 rozhodla norská krajská komise o poslání mladšího syna do adopce k jeho současným pěstounům. Ke staršímu matka ztrácí rodičovská práva a nemá s ním povolený kontakt jakéhokoliv druhu.
- Prezident Miloš Zeman zareagoval na postup norských úřadů v kauze rodiny Michalákových tím, že zrušil pozvání norské velvyslankyně Siri Ellen Sletnerové na oslavy státního svátku 28. října. Také uvedl, že by Česká republika mohla do Prahy na takzvané konzultace zavolat svého velvyslance z Norska.
- V lednu 2016 se postupně v několika zemích demonstrovalo proti Barnevernetu, v Praze se akce konala 16. ledna. Protesty se nevyhnuly ani norskému hlavnímu městu. Demonstrace pak byly naplánovány ve Washingtonu, Londýně, Bukurešti, Bruselu, Frankfurtu, Ottawě, Madridu, Dillí, Bratislavě a ve Varšavě.
- Na konci května 2016 soud v norském Hokksundu zahájil třídenní projednávání odvolání Michalákové proti zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce. O měsíc později vešel ve známost verdikt. V něm soud potvrdil rozhodnutí úřadů o ztrátě rodičovských práv, nesouhlasil ale s adopcí mladšího hocha.
- V prosinci 2016 norský Krajský soud v Oslo rozhodl, že se odvoláním Michalákové nebude zabývat. Proti rozsudku, kterým Michalákovou zbavil rodičovských práv, se žena odvolala v září 2016. Rozhodnutí soudu je tak pravomocné. Michaláková zvažuje, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
