Praha - Ředitelé škol chystají ústavní stížnost. Vadí jim, že novela školského zákona omezila na šest let jejich pracovní smlouvy, které měli na dobu neurčitou. Pokud navíc v konkurzu ředitelé neobhájí svůj post, nemají nárok na odstupné a nemohou na škole zůstat ani jako učitelé. Jen loni proběhlo 2 700 konkurzů, v nichž bojovalo přes šest tisíc uchazečů. Vyměnila se tak více než třetina ředitelů.
Nejistota a zase nejistota
Dvanáct let pracuje Jindřich Koudela ve stejné škole, nejprve šest let jako učitel, teď jako ředitel. Najednou ale neví, jestli sem bude chodit i dál. Městská část totiž vypsala na místo ředitele v jeho škole konkurz. Zatím si ovšem Koudela nebalí. „Na to je vždycky dost času, ale záleží samozřejmě na tom, jak ten konkurz dopadne,“ konstatoval ředitel.
Že má zřizovatel školy právo vybrat ředitele, respektuje. Jestli bude mít v konkurzu soupeře, netuší. Přesně ale ví, co bude, když své místo neobhájí. „Ředitel skončí, nemá žádnou jistotu a musí odejít,“ podotkl Koudela.
Státní správa se připravuje o kvalitní lidi, zlobí se ředitelé
Zákon je nemilosrdný. Pokud dosavadní ředitel neuspěje, nemůže ve škole zůstat jako učitel, nedostane odstupné a práci musí hledat jinde. „To není o nás, o ředitelích, to je o tom, že se zkrátka úplně dobrovolně státní správa zbavuje lidí, kteří své problematice rozumějí a umějí ji,“ míní Jiří Stárek, ředitel ZUŠ Hostivař.
Jestli výběrové řízení bude, záleží jen na zřizovatelích škol. Zákon není jednoznačný. „Různé kraje si zákony vykládaly různě, to by podle nás prostě být nemělo,“ prohlásil Jiří Kuhn, předseda Asociace ředitelů gymnázií.
Změnu chce i ministerstvo školství
I proto asociace připravuje ústavní stížnost a ministerstvo školství zase další novelu, která by ředitelům dala alespoň nějakou jistotu. „Aby kvalitní učitelé měli vůbec zájem kandidovat na funkci ředitele a věděli, že to, že se budou věnovat řídící práci, neznamená nějaké ohrožení jejich pedagogické kariéry,“ konstatoval ministr školství Petr Fiala.
