Praha - Dnes si připomínáme světový den Parkinsonovy choroby, který u nás slavíme od roku 1997. Jedná se o neurologické onemocnění, kterým trpí na světě čtyři miliony lidí. V Česku je to přes dvacet tisíc pacientů. Doktoři vysílají trpícím nemocí jasný vzkaz: Nesmíte se poddat. „Při zjištění choroby má nemocný dvě možnosti: Vzdát to, nebo se nepoddat. Druhá možnost je těžší, ale jediná správná,“ říká primář Jiří Neumann, který působí jako přednosta neurologie chomutovské nemocnice.
Klidovým třesem a ztuhlostí, které jsou typickými příznaky nemoci, trpí v Česku asi 20 tisíc lidí. Pacientů přibývá každým rokem až 1 500, nejčastěji ve věku 50 až 60 let.
Parkinsonova choroba stále patří k nejzávažnějším a nevyléčitelným nemocem mozku. Název má po britském lékaři Jamesi Parkinsonovi, který ji první popsal. Podle člena výboru České neurologické společnosti Jiřího Neumanna nejsou výjimkou pacienti mladší 40 let.
Primář Neumann radí: Nevzdávejte boj
„Při zjištění choroby má nemocný dvě možnosti: Vzdát to, nebo se nepoddat. Druhá možnost je těžší, ale jediná správná. Pacienti by měli nemoci čelit a naučit se s ní žít.“
Pozitivní přístup k nemoci se snažil zaujmout i pacient Karel Skořepa, který si zprvu nechtěl zdravotní problémy připustit a na neurologa se obrátil až po několika měsících od prrvních příznaků. „Prostě jsem bral život tak, jak byl. Nedělal jsem si z toho žádné velké problémy,“ vypráví. „Když člověk dostane diagnózu natvrdo, trochu mu to podrazí kolena. Nakonec se s tím ale dá vyrovnat,“ tvrdí Skořepa.
Příčinou nemoci není dědičnost ani nezdravý životní styl. Způsobuje ji odumírání nervových buněk, které mají tvořit přenašeč nervových signálů dopamin. „Mozek je nějakou dobu schopen nedostatek dopaminu kompenzovat a navenek to není znát. Teprve, když úbytek překročí určitou míru, začnou se projevovat klinické příznaky,“ vysvětlila neuroložka Tereza Uhrová z 1. lékařské faktulty UK.
První příznaky nemoci:
- celkové zpomalení
- ztráta výkonnosti
- bolesti končetin a pocity tíže v nich
- poruchy stoje a chůze
- později se objeví třes a ztuhlost
Nemoc se začne následně zhoršovat a pacientům i jejich rodinám to začne přinášet řadu omezení. Doporučuje se podporovat co nejvíc soběstačnost pacienta a pomáhat mu, jen když je jasné, že sám není výkonu schopen. Pacient na vše potřebuje delší čas a stres ho jen zpomalí. Rodiny by měly denní režim přizpůsobit možnostem pacienta. Prospívají procházky a cvičení.
„Chůze po schodech nám problémy nedělá, zato chůze po rovině je horší. V duchu si jako vojáci musíme někdy říkat: levá, pravá. Abychom mohli vůbec překonat některé překážky, které máme před sebou. A třeba průchod úzkým prostorem nám způsobí, že se rozcupitáme. Nejsme schopni to ovlivnit,“ uvedl Skořepa.
Společnost Parkinson pořádá v neděli 13. dubna výstup na horu Říp, start v 10:30 od Hostince pod Řípem.
Podle Uhrové se ovšem vedle známých tzv. motorických příznaků, jako je třes rukou či zpomalení pohybu, nemoc projevuje i psychickými problémy. „Nejčastěji to jsou deprese, kterou podle některých studií trpí až 90 procent pacientů. Ta nebývá pouze reakcí na zjištěnou nemoc, ale má i svou biologickou příčinu, tedy nedostatek dopaminu,“ poznamenala neuroložka.
Během léčby se pak mohou přidat i psychotické stavy, jako jsou halucinace, či se dostavit poruchy kontroly impulsů. „Může pak dojít ke gamblerství či hypersexualitě,“ upřesnila Uhrová.
Parkinsonikům může pomoct mozková stimulace
Náklady na léčbu a celkovou péči se odhadují na pět miliard korun ročně. Jsou v tom i výdaje za zdravotní pomůcky, sociální služby a ztráta produktivity těch, kteří musejí do předčasného důchodu.
Jedním z nových trendů pro léčbu Parkinsona je tzv. hluboká mozková stimulace, při které se do určitých míst mozku zavedou elektrody. Ty jsou propojeny s mozkovým stimulátorem. „Stimulátor vysílá do mozku impulsy. Probíhá tak modulační léčba, která ovlivňuje nervový přenos ve stimulovaných i vzdálenějších oblastech mozku,“ popsala Uhrová. Pacientům tento stimulátor především pomůže lépe koordinovat pohyby.
Více než sedmihodinovou operaci, při níž mu byly zavedeny do mozku elektrody, absolvoval i pan Skořepa. „Zákrok probíhá při vědomí, protože operatér potřebuje komunikovat s pacientem,“ podotkl s tím, že mu stimulátor výrazně pomohl. „Vrátil jsem se o deset let zpátky,“ tvrdí. Přesto návrat do práce mu Parkinsonova nemoc nedovolila. „Člověk se rychle unaví, hodně na něj působí stresové situace,“ doplnil Skořepa.
