Se sebereflexí, ale zároveň objektivně je podle předsedy Senátu Milana Štěcha třeba přistupovat k historii. „Nepodléhejme momentálním geopolitickým náladám,“ vyzval v hlavním projevu při Terezínské tryzně. Zdůraznil také rozdíly mezi válečnými hrůzami páchanými nacisty za druhé světové války a poválečným odsunem Němců.
Nepodléhejme při pohledu na historii momentálním náladám, vyzval Štěch v Terezíně
„Nepodléhejme momentálním geopolitickým náladám, ale zároveň se dívejme s hrdostí. S hrdostí na ty, co se za naši svobodu obětovali, bojovali a s úctou ke všem obětem nacistického teroru,“ uvedl Štěch v proslovu. K historii je podle něj potřeba přistupovat se sebereflexí, ale zároveň objektivně, jako to dělalo Německo po válce.
Upozornil také, že poválečný odsun Němců a nacistické zločiny během okupace jsou dvě různé věci a není možné je srovnávat, přestože se v poslední době takové snahy objevily.
V těchto dnech se koná v Norimberku setkání sudetských Němců, v téměř sedmdesátileté historii poprvé s účastí člena české vlády. Na sjezd přijel ministr kultury Daniel Herman.
Oběti terezínského ghetta a zdejší věznice gestapa si na Národní hřbitov v Terezíně přišly připomenout stovky lidí, včetně těch, kteří ghettem sami prošli. Tryzny, jež se konala posedmdesáté, se vedle Milana Štěcha zúčastnil i vicepremiér Andrej Babiš, několik ministrů, zástupci obou parlamentních komor, náboženských obcí a organizací připomínajících odkaz obětí druhé světové války. Památku obětí Terezína uctili také zástupci diplomatického sboru a řady obcí.
Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.