Ministerstvo zdravotnictví už v březnu odhadovalo schodek veřejného zdravotního pojištění na 40 miliard, posléze se číslo přiblížilo 60 miliardám. Asociace nemocnic plánovala sdělit nejen předpokládanou výši ztrát, ale i představu, jak by měla vypadat úhradová vyhláška a financování na příští rok. Tiskovou konferenci ale zrušila s tím, že jednání s pojišťovnami bylo přerušeno a bude pokračovat.
Nemocnice počítají, o kolik peněz je připravila pandemie covidu-19
Nemocnice počítají ztráty kvůli koronaviru (zdroj: ČT24)
Ředitel pražské Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík (ČSSD) v pořadu Události, komentáře vysvětlil, proč nakonec jednání s pojišťovnami přerušili. Pojišťovny totiž předpovídaly pokles výběru pojistného pro rok 2020 přibližně o 13 procent, což je podle něj naprosto nereálné číslo, které neodpovídá předpovědím například ministerstva financí. Požádali proto, aby byla svolána analytická komise, která by čísla prověřila.
Na motolské nemocnici se koronavirová pandemie podle Ludvíka podepsala značně, i co se týče příjmu. Roli hrají dva aspekty, jedním jsou přímé náklady na pandemii, jako jsou drahé respirátory, příplatky zdravotníkům a další. Ředitel uvedl, že tvoří 76 milionů korun. Druhým aspektem je náklad takzvané ztracené příležitosti, který ještě není vypočítaný, bude se však pohybovat v řádu kolem 300 milionů. Tento výpadek už bude pro nemocnici existenčním problémem, obává se Ludvík.
Šéf Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Vlastimil Vajdák řekl, že v jeho nemocnici z hlediska výnosů nedošlo ke snížení úhrad zdravotních pojišťoven.
„Stále máme stejné úhrady. Samozřejmě pokles produkce tam je a v tuto chvíli dosahuje do výše asi 200 milionů korun. Chybí nám i ostatní výnosy z lékáren, od samoplátců, cizinců. Na straně nákladů jsou to náklady na covidové pacienty, dezinfekce, likvidaci odpadu a tak dále. Tyto náklady se pohybují kolem 40 milionů korun,“ uvedl.
Léčba nemoci covid-19 však podle Vajdáka pro nemocnice není úplně prodělečná. „Naše nemocnice je covidová nemocnice, ošetřuje pacienty s těžkým průběhem. Úhrady závisí na tom, jak dlouho jsou pacienti na přístrojích. Jednání se zdravotními pojišťovnami probíhá, v průměru na jednoho pacienta obdržíme platbu zhruba milion korun,“ uvedl Vajdák.
Motol pomoc nepotřebuje
Vláda už také schválila oddlužení šesti velkých státních nemocnic, dostanou přes 6,5 miliardy. Motol mezi nimi není. Jeho šéf Ludvík potvrdil, že nemocnice v tak velké nouzi není. „Za posledních 20 let Motol ani jednou nebyl v červených číslech,“ ujistil.
Zato brněnská nemocnice u svaté Anny na podporu dosáhne, dostane miliardu a 700 milionů korun. Její ředitel to odůvodnil tak, že jeho oddělení poskytují vysoce specializovanou péči, která je nezastupitelná.
„Na druhou stranu, pokud se podíváme do systému úhrad, tak tato nemocnice dlouhodobě spolu s Bulovkou vykazuje nejnižší základní sazbu, co se týká úhrady ve formě fakultních nemocnic. Samozřejmě, pokud dostanete za stejný výkon o 20–30 procent méně, dlouhodobě se tyto snížené výnosy projeví v hospodaření nemocnice,“ dodal Vajdák.
Ludvík však nesouhlasil s podle něj problematickým tvrzením, že někdo dostává za stejnou práci méně peněz. „To není pravda. Problém je v tom, svatá Anna je špičkové zařízení, které má smůlu, že některé velmi lukrativní obory, které dříve provozovalo, jsou teď v jiné nemocnici v rámci areálu, a proto se dostalo do problémů. Ten problém je systémový, bude se zjevně muset řešit nějak jinak, nebude to vůbec jednoduché. Když nemocnice léčí drahými léky, musí si dát pozor na to, že bude mít léky uhrazeny. Občas se stane, že léčíme, jsou nám přislíbeny úhrady, a pak je nedostaneme. Pak se můžeme dostat do velkých problémů,“ vysvětlil.
Vajdák se na závěr s Ludvíkem shodl v tom, že nemocnice u svaté Anny měla úhrady nízko posazené dlouhodobě. „Situace se teď mění, ale některé lukrativní úhrady, které tam jsou, byly posunuty jinam. To je příčina, proč nemocnice je ve ztrátách,“ uznal.