Praha - Manažeři německých nemocnic nabízejí na pracovním veletrhu českým lékařům 500 volných míst a o nezájem si nemohou stěžovat; ročně z Česka do ciziny odchází na 500 lékařů, 200 z nich hned po absolvování medicíny. Důvodem je především několikanásobně vyšší plat. Kromě toho německé zdravotnictví vábí i tuzemské pacienty, vyšší náklady se snaží vyvážit pověstnou precizností i kratší čekací dobou.
V případě Všeobecné zdravotní pojišťovny se letos v zahraničí léčilo sedm set pacientů a VZP jim tak za náklady na léčbu vyplatila v souhrnu milion korun, tedy zlomek 150 miliard, která vydá na léčbu v Česku. Třicet procent ze všech pacientů-turistů přitom zamířilo za léčbou na Slovensko, kde jsou ceny výkonů srovnatelné s těmi českými.
Pacienti totiž sice od dubna nemusí mít souhlas pojišťovny s léčbou v zemích EU, musí si ji ale zaplatit a následně žádat o proplacení, přičemž česká pojišťovna zaplatí jen tolik, kolik by dala za tentýž úkon v Česku. „Praxe ukazuje, že lidem, kteří čerpali péči v Německu nebo i v Rakousku, tak VZP může refundovat zhruba 20 až 25 procent částky,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý. Například odstranění mateřského znaménka, za které dá česká pojišťovna 500 korun, totiž stojí v Rakousku kolem dvou a půl tisíc.
Kliniky v rakouském nebo německém pohraničí ovšem pacienty lákají i navzdory vyšší ceně zákroků; na západě Čech se tak například v posledních dnech objevily billboardy inzerující lékařskou péči v bavorském Weidenu (40 km od hraničního přechodu Rozvadov).
Nemusí přitom jít o marnou snahu; ve hře jsou totiž i jiné aspekty než jen cena úkonu a nemocní míří za zahraniční péčí například kvůli kratším čekacím dobám a související časové úspoře. „Pacienti chtějí vyzkoušet německou kvalitu, důvodem je třeba i nějaká jejich nespokojenost tady v českém zdravotnictví, se kterou se setkali,“ uvádí mluvčí německé nemocnice v Česku Irena Vacíková. „Zájem mají zejména o ortopedická vyšetření a ortopedické zákroky, například totální endoprotézy kyčlí a kolen.“
Německé nemocnice přijely zlákat české doktory
Německé zdravotnictví se v těchto dnech snaží mezi samotnými lékaři propagovat také šestý ročník mezinárodního JOB veletrhu lékařství a zdraví. V Praze se ho účastní 31 zařízení s pobočkami na více než 120 místech v celém Německu a na zkušenosti s prací v německých nemocnicích se zájemci mohou zeptat tří desítek lékařek a lékařů, kteří v Německu již pracují.
„Já jsem byla atestovaná lékařka s desetiletou praxí na neurologickém oddělení v České republice. Předem jsem samozřejmě musela mít složené jazykové zkoušky,“ popsala Jana Veselková, vrchní lékařka neurologického oddělení na klinice v Oberpfalzu, která rovněž získala práci v Německu prostřednictvím veletrhu.
Co táhne tuzemské lékaře? Peníze a méně služeb
Největším lákadlem jsou pro české lékaře vedle vysokých platů lepší podmínky pro další vzdělávání. Například gynekoložka Magda Řičánková, která působí v nemocnici Schleiz, uvádí, že jí před čtyřmi lety v Česku nabídli nástupní plat 14 tisíc čistého – a v Německu šestkrát víc.
Díky výrazně vyššímu platu uvažuje o práci v Německu i Josef Večeřa, který bude letos promovat na pražské první lékařské fakultě. Pracovat chce v budoucnu jako chirurg a v Německu by dostal nástupní plat přes sto tisíc hrubého. Roli hraje v neposlední řadě i to, že dobrých příjmů dosáhnou s menším počtem služeb, takže jim zbývá více času na osobní život. Mnohým absolventům lékařských fakult nevyhovuje ani tuzemský systém postgraduálního vzdělávání, který je nutí trávit roky vzděláváním ve fakultních nemocnicích.
KOLIK NABÍZÍ NĚMECKÉ NEMOCNICE ČESKÝM LÉKAŘŮM?
- absolventi lékařských fakult – 4 000 eur (110 000 korun)
- odborní lékaři ve vedoucích pozicích – až 8 300 eur (229 000 korun) v závislosti na počtu odsloužených let
- primáři – 13 000 eur (359 000 korun)
V českých nemocnicích si lékaři přijdou v průměru měsíčně na 61 000 korun, velká část příjmu je za služby.
Ministerstvo chce zvyšovat platy, podle odborů ale nedostatečně
Hlavně do Německa, ale i do dalších zemí Evropské unie odešlo podle čerstvých dat lékařské komory jen od ledna do listopadu 530 lékařů. To je nejvíc od roku 2011, kdy proběhla akce „Děkujeme, odcházíme“. Doktoři chybí hlavně v okresních a městských nemocnicích.
„Je to veliký problém, to si nemůžeme zastírat. Na druhou stranu, týká se to dnes celé Evropy. Lékařů ubývá a bude ubývat v celé Evropě a jednotlivé země o ně začínají normálně soutěžit,“ vysvětluje náměstek ministra pro zdravotní péči Josef Vymazal. „Chceme vytvořit mladým lékařům takové podmínky, aby měli kam se vracet a proč se vracet. Samozřejmě že finanční stránka není zanedbatelná – v současné době přidáváme 5 %. Já vím, že to není mnoho, ale je to alespoň vstřícný krok kupředu,“ podotkl Vymazal.
Jednání o zvýšení tarifních platů ve zdravotnictví od ledna 2015 nicméně stále nejsou u konce. Šéf resortu Svatopluk Němeček (ČSSD) přislíbil zmíněných 5 % jakožto maximum možného, co je systém veřejného pojištění schopen zvládnout. Podle šéfa lékařských odborů Martina Engela by ale měl stát tento „exodus“ zastavit alespoň desetiprocentním zvýšením platů a vytvořit prostředí, v němž nebudou mít lékaři motivaci odcházet.
