Některé obce vyhlásily při volbách i místní referenda. Rozhoduje se o stavbě zoo nebo průmyslového komplexu

3 minuty
Události: V několika obcích v Česku se konají místní referenda
Zdroj: ČT24

Společně s komunálními a senátními volbami konají některé obce také referenda o lokálních tématech. Do půlky září jich ministerstvo vnitra registrovalo jedenáct, tedy o jedno více než v předchozích komunálních a senátních volbách v roce 2018. Podle pátečních údajů na stránkách ministerstva vnitra se referenda mají konat ve 13 obcích. Seznam nezahrnuje obec Kalek na Chomutovsku, tamní starosta Tomáš Nedvěd ale potvrdil, že referendum se v obci koná. Referend je tak dle dostupných informací celkem 14.  Hlasuje se o možných výstavbách, změnách územních plánů nebo pronájmu rybníka. V Janově na Svitavsku lidé rozhodují, jestli v jejich obci vznikne nová zoo.

Ministerstvo vnitra původně evidovalo jedenáct místních referend, ale i současných čtrnáct je podstatně méně než v loňských parlamentních volbách. Tehdy občané hlasovali celkově ve čtyřiadvaceti referendech. Za celý rok 2021 jich proběhlo třiatřicet a až na jedno se k nim dostavil dostatečný počet voličů, aby byla platná. Hranici platnosti tvoří minimální účast pětatřicet procent oprávněných voličů.

Průmyslová zóna u Pardubic

Například v Chýšti na Pardubicku stojí místní obyvatelé před otázkou, jestli souhlasí s poskytnutím obecních pozemků k výstavbě průmyslové zóny. Referendum se mělo konat už v červnu tohoto roku. Hlasování ale zabránila uprchlická vlna z Ukrajiny a vládou vyhlášený nouzový stav. V době jeho trvání se totiž žádná referenda konat nesmí.

O místní pozemky má zájem developerská firma CBRE. Plánuje na nich postavit skladovací a průmyslové haly. Podle územního plánu z roku 2016 jsou plochy k tomuto účelu určené. Někteří obyvatelé ale na začátku tohoto roku proti záměru protestovali a sepsali petici. Nesouhlasí s tím, aby obec pozemky prodala, a vadí jim také zábor orné půdy. Vedení obce kritiku odmítá, pod tlakem občanů ale přistoupilo k referendu.

„Netroufám si odhadnout, jak referendum dopadne, ale v obci je velká většina lidí proti výstavbě. Mně osobně navíc přijde jako velká škoda použít ke stavbě tak bonitní ornou půdu,“ říká Jaroslava Lutovská, která v Chýšti žije a podniká. Pokud lidé v referendu využití pozemků pro průmyslovou zónu odmítnou, další hlasování na stejné téma by bylo možné uskutečnit až za dva roky.

Novou zoo musí schválit místní

Rozhodování řeší také obec Janov na Svitavsku. Tam občané posuzují návrh vybudovat malou zoologickou zahradu, kterou chce postavit místní chovatel papoušků Marcel Kohout na pozemcích o velikosti 4,5 hektaru. Do zoo by chtěl chovatel přestěhovat papoušky ze svého chovu a pořídit tam i další menší druhy zvířat.

Obec nejdříve se stavbou souhlasila a změnila kvůli ní i územní plán, následně ale názor poupravila a rozhodla se o věci uspořádat referendum. „Musíme počkat na rozhodnutí obyvatel. Máme udělané studie vlivu na životní prostředí, hospodaření s vodou a vizualizaci. Lidé se bojí, že tady bude velká doprava, ale zoo bude mít obrovské parkoviště a je až daleko za obcí,“ řekl před časem Kohout.

Rozšíří se na Olomoucku těžba štěrku?

Obyvatelé Nákla na Olomoucku pak při zářijových komunálních volbách v referendu hlasují o tom, zda má obec zabránit plánovanému rozšíření těžby štěrkopísku na svých pozemcích. Vyhlášení referenda v červnu schválili zastupitelé. Firma Cemex tam chce rozšířit těžbu na pozemcích vedle místní pískovny. Vzniknout tam mají tři menší jezera.

„Netroufám si odhadnout, jak to dopadne. Při hlasování o referendu v našem zastupitelstvu byl výsledek zhruba půl na půl, mezi obyvateli je to podobně,“ říká končící starosta Nákla a senátor Marek Ošťádal (STAN).

Místní referendum se původně mělo konat v Opatovicích nad Labem. Tam chce část veřejnosti zabránit stavbě velké průmyslové haly. Vyhlášené ale nakonec nebude. Pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové námitky zastánců hlasování odmítla. Soudci uvedli, že návrh odpůrců haly na konání referenda byl podán opožděně.

Ve většině dalších obcí se referenda zabývají především různorodými problémy ohledně výstavby. Například v Květnici se řeší přípustnost plochých střech na nových domech, ve Svatém Janu nad Malší stavba obecních bytů a v obci Čeperka se lidé vyjadřují k možné výstavbě spalovny odpadů, kterou na svém území nedávno v referendu odmítla sousední obec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 1 hhodinou

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 11 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...