Zrušením rozsudku nad bývalým hejtmanem a ministrem Davidem Rathem se začal zabývat Nejvyšší soud. A Rath hned první den podal námitku o podjatosti soudního senátu. Míní, že může podlehnout vlivu prezidenta a ministra spravedlnosti, jehož stížnost projednává.
Nejvyšší soud rozhoduje o Rathovi, ten jej hned první den nařkl z podjatosti
Události: Nejvyšší soud o kauze Davida Ratha (zdroj: ČT24)
Krajský soud poslal Davida Ratha, přistiženého v roce 2012 s taškou se sedmi miliony korun před domem tehdejší ředitelky kladenské nemocnice, na osm a půl roku do vězení. Verdikt však zrušil Vrchní soud v Praze. Zpochybnil odposlechy, o které se obžaloba opírala především.
Takové rozhodnutí kritizoval ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) a obrátil se na Nejvyšší soud se stížností na postup Vrchního soudu. Nejvyšší soud bude jednat nezvykle dlouho, senát si na případ vyčlenil čtyři jednací dny. Verdikt se očekává ve středu příští týden.
Nejde totiž jen o Ratha, soudci, žalobci i policisté od soudu očekávají návod, jak v budoucnu přistupovat k podobným případům založeným na odposleších.
Odposlechy
Zásadní kauza
Mluvčí Unie státních zástupců Ondřej Šťastný považuje současnou kauzu za zásadní, jak z hledisek odborných, tak z hlediska toho, jak bude justice působit na veřejnost. Proto je výsledek očekáván odbornou veřejností s napětím, řekl v pořadu Devadesátka ČT24.
Podle něho se tu střetávají dvě koncepce toho, co je vlastním smyslem trestního procesu. „Jestli je to úsilí o naprostou dokonalost forem, zjednodušeně, aby papíry byly hezky napsány, nebo úsilí o to, aby pachatelé trestné činnosti byli dopadeni, byli potrestáni při zachování spravedlivého procesu,“ řekl.
Devadesátka: Spor o odposlechy v Rathově případu (zdroj: ČT24)
Také advokát Petr Toman sleduje současnou záležitost s napětím. Ale není rád, že Nejvyšší soud bude rozhodovat právě v kauze doktora Ratha. Považuje ji totiž za jednu ze dvou nejpolitičtějších současných kauz v české justici.
„Moje zkušenost říká, že v politických kauzách nebo v mediálně sledovaných se judikatura nikdy nemá tvořit, protože ti soudci vždycky, ať chtějí či ne, rozhodují pod tlakem veřejného mínění. Judikáty nebývají dobré, ale bohužel na dlouhá léta ovlivní českou justici,“ řekl.
Judikát je soudní rozhodnutí vyššího soudu, které má význam pro další rozhodování obdobných věcí. Judikatura pak označuje buď rozhodovací praxi určitého soudu nebo publikovaná rozhodnutí, která se dotýkají určité dílčí otázky právní normy.
Čtyři jednací dny
Nejvyšší soud začal stížnost projednávat v úterý dopoledne, během prvních hodin četl zprávu o stavu případu, předchozí verdikty či žádosti o odposlechy a státní zástupce Radek Doležel přečetl stížnost ministra Pelikána. Rathův advokát Adam Černý potom navrhl, aby se senát seznámil i s výroky prezidenta Miloše Zemana, které se případu týkají. Jako poslední v úterý odpoledne vystoupil Rath.
„Prezident Zeman se několikrát vyjádřil k této kauze a vyjádřil se velmi nelichotivě o soudci Zelenkovi, předsedovi senátu vrchního soudu, který vydal to předmětné usnesení,“ uvedl Černý. Hlava státu dala najevo, že uvažuje o kárné žalobě na soudce. Zdůraznila však, že se mu nelíbí i další Zelenkova rozhodnutí.
Prezident se v minulých týdnech opakovaně vyjádřil ve smyslu, že zvažuje podání kárné žaloby na tohoto soudce. Soudce Pavla Zelenku kritizoval nejen kvůli Rathově kauze, ale i kvůli dalším případům.
„Soudce, který zamítl používání odposlechů, má za sebou celou řadu závažných kauz a já uvažuji o tom, že za sérii těchto kauz, nikoli pouze za to, na něj podám kárnou žalobu,“ řekl Zeman v dubnu. Tehdy dodal, že chce ale ještě počkat, jak dopadne právě stížnost ministra spravedlnosti.
GALERIE
Rath u NS – účastníci
Výjimečné je i to, že je jednání veřejné. „Nejvyšší soud v těchto případech nikdy nenařizoval veřejné jednání. Je nařízeno poprvé, Nejvyšší soud chce v takto citlivé kauze rozhodovat transparentně,“ poukázal redaktor ČT Jiří Hynek.
David Rath před začátkem jednání označil soud za „politický proces“ a hovořil o „politickém nátlaku prezidenta a ministra“. Později uvedl, že si nemyslí, že by senát byl podjatý přímo vůči němu, ale nemusel by po tlaku prezidenta a ministra spravedlnosti rozhodovat nezávisle a svobodně. „Prezident a ministr, to je prostě jiná síla,“ uvedl Rath. Doplnil, že prezident je znám svou mstivostí a případné rozhodnutí NS o nesprávnosti postupu vrchního soudu by mohli soudci pocítit. Vyjádření prezidenta bere jako „brutální zásah,“ uvedla agentura ČTK.
Názor druhé strany
Mluvčí prezidenta republiky Jíří Ovčáček k tomu uvedl, že „ je zcela zřejmé, že pan doktor Rath se snaží proniknout do médií, zpopularizovat svou vlastní osobu a činí tak i přes pana prezidenta. Nepovažuji to za vhodné“.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán považuje Rathova slova o nátlaku za absurdní vzhledem k tomu, že podal opravný prostředek, „který zákon svěřuje do mých rukou“. Ve stejné logice Rath tlačil na odvolací soud, když podal odvolání, řekl Pelikán. „Pan Rath je znám tím, že podává námitky podjatosti v zásadě na kohokoliv, takže i s touto si justice nějak poradí,“ dodal.
Pelikán připustil, že u soudu jde i o budoucnost využívání odposlechů, proto sáhnul k opravnému prostředku. „Nároky, které Vrchní soud klade na rozhodnutí o povolení odposlechů jsou tak vysoké, že by, ne-li znemožnily, tak velice ztížily nasazení tohoto důležitého operativně-pátracího prostředku a tím by možná znemožnily vyšetřování určitých typů kriminality. A to velmi závažné krimininality,“ zdůraznil Pelikán.
Hraje se i o budoucnost
Také Šťastný uvedl, že pokud by se potvrdilo stanovisko Vrchního soudu, zkomplikovalo by to proceduru v dalších trestních kauzách, které se teprve odehrají v budoucnu. Na otázku možného nadužívání odposlechů podotkl, že se eviduje počet odposlouchávaných SIM karet, naproti tomu evidence odposlouchávaných lidí neexistuje. „Nemám dojem, že by se to nějak zneužívalo,“ řekl.
Soudce Okresní soudu v Ostravě Lukáš Delong pak v pořadu Devadesátka ČT24 řekl, že odposlech a záznam telekomunikačního provozu nevnímá jako zásadní zásah do lidských práv a svobod, „protože se domnívám, že základním modelem lidského chování je nelhat, nekrást, nepodvádět. Domnívám se, že drtivá většina z nás se nemá za co stydět ani v rámci vlastní telefonní komunikace“.
Odposlech by tedy státnímu zástupci nepovolil jen při zásadních rozporech, případně mu vrátil spis k doplnění dokazování.
Redaktor týdeníku Respekt Jaroslav Spurný řekl, že „většina dobrých případů, které se dostaly k soudu, ne že by byly postaveny na odposleších, ale ty jsou jejich důležitou součástí. Je to normální, běžná praxe“.
Zásadní otázka: Jak povolovat odposlechy?
Ministr Robert Pelikán podal stížnost loni v prosinci poté, co si prostudoval odůvodnění rozsudku vrchního soudu. „Dospěl jsem k závěru, že není – alespoň podle mého názoru – v souladu se zákonem,“ řekl.
Vrchní soud totiž argumentoval tím, že „shledal (…) procesní vadu, kterou je nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí“. Nelíbilo se mu, že při povolování odposlechů soud vzal v potaz pouze to, co mu předložili státní zástupci, a případ blíže nezkoumal.
Kauza Rath – rekapitulace (zdroj: ČT24)
Již před začátkem jednání podpořil ministra Pelikána i Radek Doležel z Nejvyššího státního zastupitelství. „S touto stížností pro porušení zákona se ztotožňuji. Mám zato, že Vrchní soud v Praze učinil rozhodnutí, které není v souladu se zákonem, a tudíž budu navrhovat, aby Nejvyšší soud tuto stížnost akceptoval,“ řekl.
Je přesvědčen, že povolení k odposlechům „odpovídají nárokům, které jsou běžně v jiných věcech kladeny na taková rozhodnutí“. Sám ministr potom ve své stížnosti uvedl, že považuje odůvodnění žádosti o odposlechy za dostatečné.
Státní zástupce Doležel připustil, že v případě, že by i po jednání Nejvyššího soudu nadále platilo, že odposlechy v Rathově případě nejsou použitelné, „bylo by nutno přehodnotit celý skutkový stav“.
GALERIE
Rath u NS – novináři
Ministr i státní zástupci jsou však přesvědčeni, že žádosti o odposlechy a jejich schvalování odpovídaly dlouhodobé praxi. „Říkají, že rozhodovací praxe i v západní Evropě je taková, že soudy nezkoumají to, co předloží státní zástupci, a v otázce odposlechů to schválí. Nemají možnost detailně zkoumat, zda argumenty, které předkládají státní zástupci, jsou pravdivé,“ přiblížil Jiří Hynek.
David Rath, jenž býval ministrem zdravotnictví, poté poslancem za Prahu a později za Středočeský kraj a zároveň i středočeským hejtmanem, však prohlásil ministerskou stížnost za „důkaz zpolitizování toho celého procesu, důkaz, že ten proces nebude asi spravedlivý“. „Naše justice nefunguje samostatně a nezávisle, ale je ovládána politiky,“ řekl také před začátkem jednání Nejvyššího soudu.
Spisy v kauze Davida Ratha
Dopad na Rathův případ není jistý
Odborná veřejnost na rozhodnutí napjatě čeká, očekává od Nejvyššího soudu, že dá návod, jak postupovat i v dalších podobných případech, kde hrají významnou roli odposlechy. Odborníci nicméně nejsou jednotní v tom, jak se názor Nejvyššího soudu promítne přímo do Rathovy kauzy.
Pokud totiž soud v minulosti konstatoval porušení zákona ve prospěch obžalovaných, šlo spíše o akademický výrok bez přímých důsledků na konkrétní případ. Šlo spíše o návod do budoucna. Možná tomu tak bude i v Rathově kauze, ale může to dopadnout i jinak, protože jde o živou kauzu, která se bez ohledu na brněnský verdikt znovu vrátí ke středočeskému krajskému soudu.
- rok 2012
- Poslance ČSSD a středočeského hejtmana Davida Ratha zadržela policie u domu ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové v Rudné u Prahy. U sebe měl sedm milionů korun. Státní zástupkyně oznámila, že Rath byl obviněn z přijetí úplatku za zmanipulování zakázky na opravu buštěhradského zámku.
- Policie začala stíhat další lidi, mimo jiné exposlance ODS, bývalého šéfa středočeské VZP a Rathova spolupracovníka Petra Kotta, Pancovou a šéfy dvou stavebních firem. Soud poslal Ratha do vazby. Poslanec rezignoval na funkci krajského zastupitele, a tím i na post hejtmana, a vystoupil z ČSSD. Poslanecký mandát si nechal.
- Sněmovna souhlasila s Rathovým stíháním ve věci rekonstrukce buštěhradského zámku. Policie doručila do sněmovny druhou žádost o vydání Ratha ke stíhání. Týkala se údajné korupce při nákupu vybavení pro nemocnice v Kladně, Kolíně a Mladé Boleslavi.
- Soud stanovil Rathovi pro propuštění z vazby kauci 14 milionů korun. Nadřízený soud ale rozhodnutí zrušil. Sněmovna vydala Ratha k dalšímu trestnímu stíhání.
- rok 2013
- Policie navrhla obžalovat Ratha a dalších deset osob. Soud rozhodl o Rathově propuštění z vazby na dvoumilionovou kauci. Odvolací soud však rozhodnutí zrušil. Státní zástupce podal obžalobu na Ratha a deset spoluobviněných.
- Kauzu začal projednávat Krajský soud v Praze. Jako jediná se ke korupci přiznala podnikatelka Ivana Salačová. Ministerstvo pro místní rozvoj se připojilo k soudnímu řízení jako poškozený, ministerstvo financí se s nárokem na náhradu škody nepřipojilo a také zástupce Středočeského kraje oznámil, že kraj se k trestnímu řízení nepřipojí, protože není schopen vyčíslit škodu.
- Obžalovaná Pancová byla propuštěna z vazby a Nejvyšší soud rozhodl, že trestní řízení s Rathem může pokračovat, protože ho nechrání poslanecká imunita. Vrchní soud propustil Ratha z vazby. Z vazby byl propuštěn i exposlanec Kott.
- rok 2014
- Ústavní soud rozhodl, že justice při prodlužování vazby porušila Rathova základní práva. Ministerstvo spravedlnosti přiznalo Rathovi na jaře 2015 odškodné 19 421 Kč. Rath neuspěl s ústavní stížností na údajnou podjatost soudce Roberta Pacovského, který řeší jeho případ.
- rok 2015
- Soud vyloučil k samostatnému projednání případy obžalovaných Lucie Novanské, Pavla Drážďanského a Tomáše Mladého. Důvodem byly zdravotní a jiné problémy jejich advokátů. Mladého s Drážďanským soud posléze vrátil zpět do původního líčení, z něhož naopak kvůli zdravotním důvodům vyloučil Ratha.
- Krajský soud v Praze vynesl nepravomocný rozsudek nad devíti obžalovanými. Kateřině (dříve Pancové) a Petru Kottovým, které soudce označil za organizátory, uložil 7,5 roku vězení. Drážďanský a Mladý z firmy Konstruktiva Branko dostali pět let, manažeři firem Puro-Klima a Hospimed Martin Jireš a Jindřich Řehák 5,5 roku vězení. Tříletou podmínku vyměřil soud Janu Hájkovi ze zdravotnické firmy B-Braun a Václavovi Kovandovi ze stavební firmy Pohl. Tříletou podmínku dostala i Salačová, která byla spolupracující obviněnou.
- Žalobce navrhl Rathovi za údajnou korupci nejméně devět let vězení a propadnutí majetku. Pro Novanskou navrhl pět až šest let vězení a peněžitý trest milion korun.
- Rath vypověděl plnou moc svým obhájcům. Místo nich si vybral advokáta Michala Pacovského, strýce soudce, který případ projednává. Pacovský však nakonec odmítl Ratha zastupovat. Soud následně přidělil obžalovanému advokátku ex offo.
- Rath po třech dnech ukončil svou závěrečnou řeč. Podle něj se tvrzení obžaloby nepodařilo prokázat. Krajský soud v Praze vynesl nepravomocný verdikt nad Rathem a Novanskou. Rathovi soud vyměřil nepodmíněný trest 8,5 roku a propadnutí majetku. Novanské vyměřil nepodmíněný trest v délce pěti let a peněžitý trest 500 tisíc korun.
- Státní zástupce se odvolal proti rozsudku nad Rathem a Novanskou. Oba se proti nepravomocnému verdiktu odvolali už dříve, proti rozsudku se odvolali i další lidé, odsouzení v dubnu 2015.
- rok 2016
- Pražský vrchní soud zrušil rozsudek v kauze kolem Ratha. Kauza se vrací ke Krajskému soudu v Praze k novému projednání. Z odůvodnění rozsudku vrchního soudu vyplynulo, že pražský vrchní soud v říjnu zrušil rozsudek nad Rathem kvůli nezákonně pořízeným odposlechům.
- rok 2017
- 18. ledna - Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi (ANO) podnět k podání stížnosti kvůli zrušení verdiktu v kauze. Podnět následně podal i sám Rath.
- 16. ledna - Krajský soud v Praze vrátil k došetření druhou větev kauzy Rath. Případ se týká manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic.
- 2. února - Pelikán podal stížnost proti rozhodnutí, které zrušilo odsuzující rozsudek nad Rathem a dalšími deseti obžalovanými.
Případ se zdaleka netýká pouze Davida Ratha, byť ten byl v době svého zadržení nejvýše postavený, rozsudky se vztahují i na dalších deset lidí. Středočeský krajský soud je v roce 2015 uznal vinnými v případu manipulací s veřejnými zakázkami. Bývalý hejtman dostal nejpřísnější trest 8,5 roku vězení.
V další větvi případu dostali o rok nižší tresty manželé Petr a Kateřina Kottovi. Vrchní soud pak verdikty zrušil. V souvislosti s prohlášením odposlechů za nezákonné totiž prohlásil za neplatné i další z nich vyplývající důkazy, a to na základě „principu plodů z otráveného stromu“ obvyklého v americkém právu.