Evropa je nepoučitelná, komentoval bývalý náčelník vojenského zpravodajství Andor Šándor zprávy o sérii útoků v belgickém Bruselu. Řadu let prý lídři mluví o potřebě spolupracovat v boji proti teroru, zásadní otázky ale stále neřeší. Dokladem je prý nechvalně známá bruselská čtvrť Molenbeek. Podle experta na terorismus Mariana Brzybohatého je dokladem velmi sofistikované podzemní sítě, která dokáže i „nejhledanějšího muže Evropy“ dobře skrývat přes čtvrt roku - navíc v místě, na které policie zacílila v první řadě.
Brusel pod útokem teroristů – shrnutí dne:
- Více než 30 lidí zemřelo a dalších 200 utrpělo zranění během tří výbuchů v Bruselu. Ke dvěma prvním došlo v terminálu letiště Zaventem, třetí exploze otřásla stanicí metra v centru města.
- Policie zahájila pátrání po muži, který doprovázel dva podezřelé na letišti. Podle všeho utekl a je stále naživu. Kvůli identifikaci byl zveřejněn jeho záběr z letištních kamer. Na několika místech Bruselu probíhají policejní zátahy.
- K zodpovědnosti se přihlásil Islámský stát. Útoky přitom přišly čtyři dny poté, co byl v belgické metropoli zatčen Salah Abdeslam, podezřelý ze spoluorganizování loňských útoků v Paříži.
- Belgie vyhlásila druhý nejvyšší stupeň teroristického nebezpečí. Mezinárodní letiště Zevantem bude celou středu mimo provoz.
Podle Šándora nemohl působit nedávno dopadený spolutvůrce pařížských útočníků Salah Abdeslam v Molenbeeku tak, aby se o tom nevědělo. „A nikdo z lidí, kteří o něm věděli, to policii neřekl,“ dodal. Belgické bezpečnostní složky tak podle něj v případě Molenbeeku pochybily. „Není přece možné veřejně akceptovat, že máme nějaké no-go zóny v demokratických zemích, do kterých se policie údajně bojí jít i za denního světla,“ komentuje Šándor.
Západní státy se podle něj zaměřují hlavně na důsledky terorismu, aniž by řešily klíčové příčiny – vykořeněnost muslimů v příměstských ghettech nebo problém financování terorismu. „Třetí pokolení původních imigrantů je vykořeněné, oni nevědí, jestli jsou Francouzi nebo Alžířané, Pákistánci nebo Britové, mají velkou nezaměstnanost, nejsou schopni se etablovat,“ dodává exnáčelník rozvědky.
Zmiňovaná čtvrť Molenbeek je v bezprostřední blízkosti centra města a známá je koncentrací radikálně smýšlejících muslimů. Policii se podařilo hledaného Abdeslama vypátrat až po čtyřech měsících - a to prakticky několik set metrů od místa, kde předtím bydlel. Podle experta na terorismus Mariana Brzybohatého se tak dlouhé skrývání nemohlo obejít bez aktivní pomoci ostatních.
„Bez takové podpory by nemohl existovat a tak dlouho se skrývat. Nepochybně tam byla. Na území Belgie i Francie nepochybně existuje síť, která je schopna těmto lidem dát podporu,“ komentoval Brzybohatý.
Byly bruselské exploze mstou za Abdeslama?
Pokud ano, pak patrně tím, že se odehrály dříve. Koordinované výbuchy v metru a na letišti byly z pohledu teroristů poměrně úspěšné a vyžadovaly jistou znalost a také delší přípravu. „Dopadení Abdeslama bylo možná takovým spouštěčem. Ale kdyby k tomu zatčení nedošlo, pak by útoky asi byly stejně provedeny a výsledek možná ještě horší,“ zmínil Brzybohatý.
Pochybily bezpečnostní složky i v případě úterních útoků? Podle odborníka z Policejní akademie k zásadním chybám nedošlo. Podobným akcím je prý možné zabránit jen kvalitní zpravodajskou službou ve fázi přípravy. „Pokud k tomuto nedojde, pak je útok už zpravidla nezastavitelný - zvlášť pokud je terorista odhodlán nejen zabíjet, ale i sám zemřít,“ dodává Brzybohatý.
„Metro ochránit nelze, má-li fungovat“
Teroristické útoky v Bruselu vyvolaly bezpečnostní reakce napříč Evropou. Přímo v belgické metropoli se po útocích zastavila veřejná doprava, odpoledne ji začal dopravní podnik pozvolna obnovovat. V jiných městech vše jezdilo, jak mělo, byť často pod bedlivějším policejním dohledem.
Například železnice a podzemní dráhy jsou ale postavené tak, že je ochránit nelze, mají-li fungovat. Totéž platí pro veřejně přístupné části letištních hal. „Jsou to takzvané měkké cíle, které jsou z povahy nechránitelné. Buď bude jezdit metro, tak bude mít problém, nebo metro jezdit nebude,“ podotýká Andor Šándor.
Sledovat lidi lze – pokud víme které
Podle předsedy parlamentního bezpečnostního výboru Romana Váni by ale bylo možné použít „prostředky jako automatické sledování osob, obličejů“. Ideální by bylo umístění kamer na letištích, aby hned po příletu zaznamenaly problematické cestující. „Ať už je to zločinec či terorista,“ dodal Roman Váňa, ačkoli současně zdůraznil, že je třeba vzít v úvahu i požadavek na svobodu. „Každý krok občana by neměl být sledován.“
Andor Šándor ale pochybuje i o tom, že by bylo takové opatření skutečně účinné. „Automatické sledování obličejů je věc, která může pomoci, ale musíte je mít v databázi,“ poukázal. Bombu může vyrobit každý s pomocí hnojiva a hřebíků a vzápětí se odpálit na letišti. „Sice předtím může zakřičet Allahu Akbar, ale policie tomu nemůže zabránit,“ řekl bývalý náčelník vojenské rozvědky.
Chybějí zkušenosti i politická vůle
Roman Váňa i Andor Šándor se shodují, že v českých podmínkách bezpečnost snižují minulá opatření, kvůli kterým nejen policie, ale i tajné služby přišly o mnoho zkušených lidí. „To se nyní velmi těžko napravuje, protože počty příslušníků policie nebo tajných služeb znamenají, že budeme mnoho let cvičit nové,“ řekl Roman Váňa.
Podle Andora Šándora ale především politici při postupu proti terorismu příliš váhají, a to v mnoha krocích. Jde již o to, že západní politici „zanedbali, nechali svému osudu“ muslimskou menšinu, jejíž členové nyní odjíždí bojovat za tzv. Islámský stát. „Získávají zkušenosti. (…) Zůstává velká část těch, kteří nás upřímně nenávidí a jsou připraveni nás zabít,“ podotkl.
Za zásadní považuje bezpečnostní expert, aby politici umožnili zlepšit mezinárodní kontakt tajných služeb. „Vzpomínám si na bývalého šéfa britské DIS, který řekl v roce 2001, že boj s islámským terorismem bude trvat 30 let. Nyní jsme v půlce a myslím si, že jsme na tom podstatně hůře,“ uzavřel.
