Praha – Když Miroslavu Bobkovi přišla SMS, že Petr Fejk odchází z čela pražské zoo, ihned věděl, že se to místo pokusí získat. V posledním kole výběrového řízení porazil Jana Vávru i Miroslava Zámečníka a stal se 16. ředitelem pražské zoologické zahrady. Vyhrál i díky svým zkušenostem s projektem „Čápi s batůžky“ a reality show „Odhalení“. Nyní už jako ředitel pracuje na dalším projektu. "Začali jsme připravovat novou propagační kampaň, která se jmenuje Seznamte se. Je obrazem toho, jak si to představuji. Totiž nejenom ukazovat živočišné druhy, nejen informovat o způsobu jejich života. Ale všichni naši chovanci jsou osobnosti, které mají své příběhy, svá jména a své charakterové vlastnosti," říká.
Zoologické zahrady mají podle Bobka tři role, z nichž ta poslední výrazně posiluje. „Jednak je to role odpočinkově-zábavná, zkrátka lidi se chodí do zoo rekreovat. Poté je to role vzdělávací, snaží se tam něco dozvědět. A pak je to i role ochranářská, což samozřejmě není nezbytně jen to, že zoo třeba množí ohrožené druhy, které se posléze vracejí do přírody, to je až ta poslední věc. Domnívám se, že je velmi důležité vést k ochraně přírody a informovat o ní. Spousta zvířat, které jsou v zoologických zahradách, by měla být velvyslanci živé přírody uprostřed naší civilizace.“ Takovými velvyslanci divočiny je například skupina goril nížinných pražské zoo.
„Chování lidí ke zvířatům v Česku je tristní“
„Ještě nedávno jsem chodil kroužkovat vlaštovky do jednoho teletníku v nejmenované vesnici. Něco tak příšerného jsem neviděl ani v Afghánistánu, to, v jakých podmínkách tam ta zvířata žijí. Z tohoto pohledu, ať už jsou zákony jakékoliv, tak zjevně nejsou dodržovány, nejsou vymáhány a ta situace v České republice, pokud jde o chování lidí ke zvířatům, je bez pochyby v mnoha ohledech nesmírně tristní,“ zlobí se Bobek.
Co se novému řediteli během devíti měsíců ve funkci podařilo: Třeba do nového pavilonu prosadil interaktivní naučnou stezku nebo speciální prvky, které budou slony představovat v rámci jejich kulturního kontextu. Ukazovat zvířata v jejich přirozeném prostředí bylo ostatně jedním z jeho cílů. Úkolem pro Miroslava Bobka je i nové logo zoologické zahrady. To od výtvarníka Michala Cihláře nemůže zahrada kvůli soudnímu sporu používat. Na nové podobě se podle Bobka pracuje a zahrada ho představí začátkem příští sezony.
Očekáváme příchod tří orangutanů a gorilí samice
Bobek chce dále přivést do zahrady přivést další zvířata. „Do konce roku očekáváme příchod celkem tří orangutanů. A očekáváme, byť to nemusí být do konce roku, příchod další gorilí samice. Teď se upravuje gorilí pavilon, jeho vnitřní prostory, takzvané ložnice, právě z toho důvodu, aby se kapacita pavilonu zvýšila a Richardova rodina se mohla rozšířit,“ prozradil.
Miroslav Bobek
je na světě 43 let, pochází z Mladé Boleslavi a od začátku letošního roku šéfuje pražské ZOO. Skoro dvacet let svého profesního života strávil v rozhlase, kde se snažil popularizovat vědu a moderní techniku propojovat s životem zvířat. Stál za projektem „Čápi s batůžky“ nebo za reality show „Odhalení“. Miroslav Bobek vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už při škole začal pracovat v Českém rozhlase, pomáhal v redakci populárně-naučného Meteoru. V roce 1997 vedl povodňové vysílání. Od roku 2005 pak řídil stanici pro digitální vysílání Leonardo, která měla propojovat vysílání, web a multimédia.
Zvířata a technologie jsou jeho doménou. Třeba projekt Africká odysea: připevnil čápům na záda batůžky s vysílačkou a sledoval jejich let do teplých krajin. Nikdo před ním nic podobného nezkusil a on sám o projektu mluví jako o své životní záležitosti. Při putování s čápy připravoval pro posluchače pravidelné živé vstupy.
Miroslav Bobek stojí také za reality show Odhalení. Smyslem bylo přiblížit život goril, které mohli lidé sledovat on-line na internetu. Odhalení si získalo mimořádný zájem veřejnosti v Česku i ve světě. Český rozhlas za něj získal „divokého Oscara“ na prestižní přehlídce Wildscreen v Bristolu a Miroslav Bobek Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy. V podobných experimentech ale podle Bobka budoucnost zoo nebude. „V kamerách to není, to vždycky bude doplněk,“ myslí si.
